Ukrajinu vzít do NATO bez anektovaných území, řekl bývalý šéf

Bývalý generální tajemník říká, že částečné členství by varovalo Rusko, že nemůže zabránit vstupu Ukrajiny do aliance. (Foto: Flickr)

Bývalý generální tajemník NATO předložil návrh, aby Ukrajina vstoupila do vojenské aliance, ale bez území okupovaných Ruskem.

Anders Fogh Rasmussen dlouho spolupracoval s Andrijem Jermakem, poradcem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zejména před posledním summitem NATO v letošním roce ve Vilniusu, který skončil bez pozvání Ukrajiny ke vstupu.

Oba muži opět široce diskutují o místě Ukrajiny v nové evropské bezpečnostní architektuře, včetně praktických otázek týkajících se rozsahu členství Ukrajiny v NATO.

Rasmussen, který byl v letech 2009-2014 generálním tajemníkem NATO, trval na tom, že plán částečného členství Ukrajiny by nesymbolizoval zmrazení konfliktu, ale naopak by znamenal odhodlání varovat Rusko, že nemůže zabránit vstupu Ukrajiny do západní obranné aliance.

V létě příštího roku se má ve Washingtonu konat summit NATO k 75. výročí jeho založení a otázka budoucího členství Ukrajiny bude jistě jedním z hlavních témat.

Ukrajinské vedení zůstalo hořce zklamáno, když pod tlakem USA a Německa vydalo NATO na svém letošním summitu prohlášení, že Ukrajině bude nabídnuta pozvánka, až to podmínky dovolí, čímž fakticky odmítlo žádost Ukrajiny, aby jí bylo určeno konkrétní datum.

Místo toho byly vztahy Ukrajiny s NATO okrajově povýšeny zřízením Rady Ukrajina-Nato a dohodou, že členové NATO budou Ukrajině bilaterálně nabízet bezpečnostní záruky.

Rasmussen uvedl, že věc členství Ukrajiny v NATO nelze příští rok opět odložit. Řekl: „Je třeba, abychom v této věci postupovali v souladu s pravidly, která jsou stanovena v čl: Rasmussen řekl: „Nastal čas učinit další krok a pozvat Ukrajinu do NATO. Potřebujeme novou evropskou bezpečnostní architekturu, v níž bude Ukrajina v srdci NATO.“

Zastáncům členství Ukrajiny v NATO brání v cestě téměř nemožnost nabídnout členství zemi, která je ve válce, protože podle článku 5 NATO o kolektivní sebeobraně jsou všechny členské státy NATO povinny nastoupit na aktivní obranu země, která je v konfliktu. Členství celé Ukrajiny v NATO by nyní v podstatě znamenalo oznámení NATO Rusku, že se chystá jít do války s Moskvou.

Vyloučením z NATO území drženého Ruskem by se snížila hrozba konfliktu mezi Ruskem a NATO, tvrdí Rasmussen.

Rasmussen odmítl, že by tento krok vedl ke zmrazení konfliktu a postoupení ukrajinského území Rusku. Řekl: „Rasmussen se domnívá, že tento krok by znamenal, že by se země ocitla v nebezpečí: „Absolutní důvěryhodnost záruk podle článku 5 by odradila Rusko od útoků na ukrajinském území uvnitř NATO a uvolnila by tak ukrajinské síly, aby mohly jít na frontu.“

Dodal, že: „Aby byl článek 5 důvěryhodný, musel by existovat jasný vzkaz Rusku, že na jakékoli narušení území NATO bude reagováno.“ Řekl, že v některých ohledech je návrh podobný uvalení bezletové zóny na Rusko, aby nemohlo létat nad ukrajinským územím nebo vysílat rakety na ukrajinská města.

Před příštím summitem NATO probíhají jednání s vojenskými odborníky, kteří by měli vypracovat podrobnosti jejich nápadu, včetně toho, jak by se v kontextu posunujících se frontových linií dala vytyčit věrohodná demarkační linie, která by označovala ukrajinské území považované za území NATO a území okupované Ruskem.

Rasmussen uvedl, že existuje nepřesný precedens, neboť západní Německo vstoupilo do aliance v roce 1955 a článek 5 se vztahoval na jeho území, nikoli však na území východního Německa.

Uvedl tři hlavní důvody, proč by mělo být Ukrajině nabídnuto členství. Ukrajina by v rámci NATO působila jako hráz proti stále agresivnímu Rusku. Za druhé uvedl: „Musíme si uvědomit, že šedé zóny jsou nebezpečné zóny. Neutralita ve starém slova smyslu již neexistuje. Šedé zóny se pro Putina stávají pokušením k útoku.“ A konečně tvrdil, že ukrajinská armáda je nyní nejzocelenější armádou v Evropě a bude přínosem a příkladem pro ostatní evropské mocnosti.

Uvedl, že celkem 25 zemí kromě zemí uvnitř G7 jedná s Ukrajinou o dvoustranných bezpečnostních dohodách v rámci zastřešující dohody nazvané Kyjevský bezpečnostní pakt, která má sloužit jako most k plnému členství v NATO. Tento pakt zahrnuje rozsáhlé transfery zbraní, lepší sdílení zpravodajských informací a podporu ukrajinského obranného průmyslu, aby mohl nezávisleji vyrábět zbraně a munici.

Zdroj: theguardian.com