Tucker Carlson hovořil s plukovníkem Douglasem Macgregorem (v záloze), který popsal znepokojivý scénář, podle něhož by Spojené státy mohly být rychle vtaženy do přímého konfliktu s Íránem, Ruskem a Čínou kvůli očekávané reakci Izraele na útok Hamásu ze 7. října. (Foto: X / Tucker)

Carlson nejprve vyzdvihuje Lindseyho Grahama, který přislíbil; „…pokud Hizballáh, který je zástupcem Íránu, zahájí masivní útok na Izrael, považuji to za hrozbu pro… stát Izrael, existenční povahy. Předložím [v] Senátu Spojených států rezoluci, která umožní vojenskou akci Spojených států ve spolupráci s Izraelem s cílem vyřadit Írán z ropného byznysu…“.

Carlson se pak ptá: „Co by znamenala válka s Íránem? Těžko říct, protože prakticky nikdo, kdo o tom veřejně mluví, nejedná v hlubokém zájmu Ameriky. Je to pro nás dobré, nebo ne?“

Pokud bychom, jak navrhuje senátor Graham, začali bombardovat kritickou infrastrukturu v Íránu, Macgregor varuje, že „destrukce by byla plošná“, protože Írán by se zaměřil na „všechny základny, které máme v Iráku a Sýrii – s asi 1000 Američany – by byly cílem… a tentokrát přesně“.

Podle Macgregora je „zvoleným cílem“, pokud budeme pokračovat v této cestě, „Armagedon“ a důsledky (o nichž zřejmě nikdo neuvažuje) pro Spojené státy, Evropu a Blízký východ jsou vážné. Například „jen po ekonomické stránce: Hormuzským průlivem prochází každý měsíc asi 20 % světové ropy – pravděpodobně 25 % zkapalněného zemního plynu, a vy mluvíte o zastavení dodávek 2 až 3 milionů barelů ropy z Íránu denně.“

„Víte, že celý tento region je zapojen do války. V žádném případě se nejedná o íránský monopol,“ pokračoval.

Oba také hovořili o tom, že jedním z hlavních problémů při úvahách o válce s Íránem je nepředvídatelná povaha takových konfliktů. Ekonomické sankce, které byly po léta strategií, nedokázaly ochromit íránské vojenské schopnosti. Když do hry vstoupí vojenská síla, objeví se celá řada nových neznámých.

Americká armáda v současné podobě nemusí být na takový konflikt dostatečně připravena – zejména pokud má nepřítel nové zbraňové systémy a schopnosti.

„Doposud jsme si mohli dovolit luxus sedět na předsunutých operačních základnách a útočit na protivníky, kteří byli vyzbrojeni samopaly AK-47 a velitelskými odpalovacími minami a občasným minometem nebo raketou. Velmi, velmi nízká intenzita boje,“ řekl s odkazem na typy střetů, na které si americká armáda zvykla.

Jaderná divoká karta?

Podle Macgregora „jde o konvenční válku na vysoké úrovni, kterou sledujeme, s potenciálem přejít v jadernou válku – což si samozřejmě nemyslím, že bychom my nebo Rusové chtěli, ale máme divokou kartu v Izraeli. Izrael má jaderné zbraně.“

„Nevíme, co je pro ně spouštěcím mechanismem, aby takovou zbraň použili. V tu chvíli samozřejmě padají všechny sázky a myslím, že většina světa by se obrátila proti Izraeli. Nyní se musí obávat jen toho, že se proti nim postaví muslimský svět,“ pokračoval a vysvětlil, že soustředěním se na Hamás a Hizballáh jako na bezprostřední hrozby se zastírají širší důsledky. Například útok na městské prostředí, jako je Gaza, s sebou nese vysoké riziko civilních obětí – jehož důsledky by byly katastrofální jak z morálního, tak ze strategického hlediska.

„Hizballáh má velmi rozsáhlou operaci v Mexiku,“ říká Macgregor. „Ve Spojených státech je bezpochyby mnoho a mnoho agentů Hizballáhu. Můžeme si jen představovat, jaké problémy by mohli způsobit.“

Uprostřed toho všeho vyvstává otázka: Jak ovlivní válka s Íránem americkou domácí politiku? Historie ukazuje, že válka se často používá k potlačení nesouhlasu, ale v dnešním propojeném světě může cenzura zajít jen velmi daleko. Veřejné mínění, které zpočátku podporovalo násilí proti Hamásu, může s eskalací konfliktu a obrazy zkázy, které zaplavují média, slábnout.

„Ale co je podle mého názoru pro Američany nejdůležitější, aby pochopili, že pokud zaútočíme na Írán na základě údajné ochoty Hizballáhu zaútočit na Izrael, pokud se Izrael dostane do skutečné přestřelky s Hizballáhem, který má největší ozbrojené síly v regionu.“

Sledujte: