Srbsko oficiálně požádalo NATO, zda může rozmístit až 1 000 vojáků v severním Kosovu, kde jsou podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče etničtí Srbové „terorizováni“ kosovskou vládou se sídlem v Prištině. (Foto: Twitter / ilustrační)

Vučič se s touto žádostí obrátil na velitele sil NATO v Kosovu, známého jako KFOR. Srbští představitelé tvrdí, že rezoluce OSN, která formálně ukončila válku v Kosovu, umožňuje vyslání až 1 000 srbských vojáků do Kosova, ale Vučič přesto neočekává, že by žádosti bylo vyhověno.

„V žádosti se uvádí, že se do Kosova vrátí určitý počet (srbských vojáků), od stovky až do tisíce,“ řekl.

Napětí na severu Kosova je vysoké od léta, kdy se Priština pokusila zavést politiku, podle níž by etničtí Srbové museli získat registrační značky vydané Kosovem. Srbové v oblasti neuznávají vládu v Prištině a k překračování hranic stále používají doklady vydané Bělehradem.

Srbsko a Kosovo nedosáhly dohody při jednáních v listopadu, protože Priština chce, aby jakákoli dohoda zahrnovala uznání ze strany Bělehradu. Podle RT Srbové zabarikádovali hraniční přechody mezi Srbskem a Kosovem na protest proti rozmístění etnicky albánské policie v oblasti.

Srbsko chce nasadit vojáky k zabezpečení hraničních přechodů a tvrdí, že síly NATO nemohou chránit kosovské Srby před etnickými Albánci. KFOR již dříve pohrozila, že zasáhne, pokud bude „ohrožena stabilita“ v severním Kosovu, když bylo v létě napětí vysoké, a pravděpodobně by zakročila, pokud by Srbsko pokračovalo v rozmísťování vojáků.

KFOR působí v odtržené bývalé srbské provincii Kosovo od bombardovací kampaně USA a NATO proti Srbsku v roce 1999. Kosovo formálně vyhlásilo nezávislost v roce 2008, ale není uznáno dostatečným počtem zemí na to, aby mělo své sídlo v OSN.

V současné době je v rámci mise KFOR nasazeno přibližně 3 700 vojáků NATO, z toho více než 600 amerických vojáků.

Zdroj: antiwar.com