Po krušném roce 2020 vkládá celý svět naději do rozběhu zotavení světové ekonomiky a místních ekonomik po epidemii. S tou představou o zotavení ekonomiky se pojí spousta různých vizí, kdy skoro každý významný subjekt prosazující své vize budoucnosti teď svoji perspektivu předkládá jako plán na zotavení po epidemii. (Foto: Pixabay)


Nejznámější je asi vize, se kterou přišlo Světové ekonomické fórum, zvané obvykle Davos, který přišel s tzv. „Velkým restartem“. Také ty vize evropských politiků se často prohlašují za naplňování Velkého restartu.

Vizí zotavení je teď spousta, leckteré jsou spíše takové „věšáky na ideály“ a není snadné rozpoznat, které budou opravdu účinné a které jsou spíše cestičkou k ukojení něčích ideologických záměrů. Jaké zotavení by tedy pro Evropu mohlo dost účinně fungovat?

Učebnice ekonomie nás obvykle poučují, že po časech všemožných recesí ve světě vždy zahrály tu nejprominentnější úlohu tzv. „lokomotivy růstu,“ které se rychle zotavily a vytáhly s sebou do růstových čísel i další ekonomiky na ně napojené. Nejspolehlivější tedy je mít vlastní ekonomiku napojenou na takovou lokomotivu růstu. To zabírá vždy lépe než všechny vize zářných zítřků nové budoucnosti podle jakéhokoliv ideologického modelu. A která ekonomika by mohla být pro světovou a zejména evropskou ekonomiku zaručenou lokomotivou?

Podíváme-li se na zprávu Světový ekonomický výhled (WEO) z října 2020 od Mezinárodního měnového fondu (MMF), tak ta přináší projekci, že se světová ekonomika za rok 2020 propadne o 4,4 procenta. Jednou jedinou významnou ekonomikou, která zaznamená růst je Čína. Ta má stihnout narůst o 1,9 procenta. A to se jí povedlo přesto, že v počáteční fázi epidemie byla asi nejpostiženější ekonomikou. Její růstový potenciál je tedy ohromující a vzhledem k její mohutnosti a globální propojenosti by tedy mohla být dobrým kandidátem na lokomotivu světového růstu a příslibem těm, co jsou na ni napojeni dost úzce, že i oni se z ekonomického propadu v dohledné době dostanou.

Čína vykazuje neustálý růst od reformy své ekonomiky před 40 lety a od té doby obvykle rostla tempy vyššími než 10 procent ročně. Ani poslední velká recese zahájená finanční krizí 2008 jí růst nezastavila.

V posledních letech její růst už není tak prudký. Má za sebou totiž extenzivní fázi svého růstu, kdy budovala infrastruktury, nové kapacity, probíhala u ní industrializace ne příliš rozvinutých oblastí, což pokud se daří, přináší extrémně vysoký růst. Jakmile se ale země stane už rozvinutou, nasycenou infrastrukturami atp. tak je růst tažen spíše nárůstem produktivity stávajících kapacit, a proto růst už během fáze intenzivního rozvoje nemůže jít tak rychle. Ale i v této fáze byl ohromující.

Roku 2019 představoval čínský HDP skoro 100 bilionu yuanů, tj. 16 procent světové ekonomiky, ale její podíl na růstu světové ekonomiky byl skoro dvakrát vyšší – asi 30 procent.

Čína se také rychle otvírá zahraničním investorům, zvláště ze zemí, s nimiž má investiční smlouvy, kdy k takovým zemím by teď měla přibýt celá Evropská unie, s níž byla podepsána rozsáhlá investiční smlouva. Čína náhle vyskočila ze 78. místa na světě v hodnocení podnikatelské svobody od Světové investiční banky na 38, když 10 let se prostředí pro zahraniční investory u ní prudce zlepšuje. Čína není jen obrovským vývozcem, ale i gigantickým dovozcem. Stala se proslulá jako dílna světa, kdy svět zaplavuje ohromným množstvím cenově dostupného zboží. Ale nejde jen o hmotné zboží. Vyváží i služby. USA z ní dovezly za posledních 15 let služby za 4,5 bilionu US $. Za tu dobu přispěla k celkovému světovému vývozu služeb 12,9 procenty.

Michel Kempeneers (druhý zleva), vrchní ředitel odboru zámořského exportu a investic u Valonské exportní a investiční agentury, která prodává belgické komodity, v živém vysílání během prvního Evropského přeshraničního fóra E-komerce (EU CBEC Forum), konaného v městě Liege, Belgie, dne 11. prosince 2019.

Michel Kempeneers (druhý zleva), vrchní ředitel odboru zámořského exportu a investic u Valonské exportní a investiční agentury, která prodává belgické komodity, v živém vysílání během prvního Evropského přeshraničního fóra E-komerce (EU CBEC Forum), konaného v městě Liege, Belgie, dne 11. prosince 2019.

Čína představuje největší nově se vynořující a prudce rostoucí trh světa. Evropa je největším seskupením vysoce rozvinutých zemí světa, které představuje největší podíl rozvinutých zemí na světové ekonomice. Oba tyto subjekty, pokud se nebudou ochotny zbavovat příležitostí k růstu a prosperitě, jsou si tedy globální ekonomickou situací souzeny ke spolupráci, i kdyby to některé kruhy z ideologických a zpolitizovaných důvodů chtěly sabotovat.

Čína s EU dohromady zaujímají jednu desetinu plochy souší a jejich populace počítaná společně obnáší jednu čtvrtinu lidstva. Jejich ekonomiky dohromady obnáší jednu třetinu světové ekonomiky. Existuje mezi nimi značná komplementarita, kdy co má jeden, nemá druhý a mohou si vzájemně své produkty nabízet k oboustranné spokojenosti za využití komparativních výhod. Vzestup prosperity a životní úrovně v obou těchto částech světa byl v posledních letech tažen dost možná v největší míře jejich rostoucí ekonomickou spoluprací.

EU bylo pro Čínu největším obchodním partnerem do roku 2004 nepřetržitě po dobu celých 16 let. Po několik posledních let se obchod mezi Čínou a EU držel asi na 600 miliardách US $ ročně, kdy průměrně za minutu obnášel více než 1 milion US $.

Rok 2019 byl pro světovou ekonomiku těžký a začal trend ke zpomalení světové ekonomiky. Každý rozumný hospodář tedy hledal cesty, jak se chytit lokomotiv růstu, které ho z propadu vytáhnou. Zřejmě se tedy Evropa s Čínou takto vzájemně našly, když se tak dobře doplňují, a začaly se z těchto potíží vytahovat vzájemně. A tak jejich bilaterální obchod v těchto časech světového zpomalení ekonomiky náhle prudce narostl na 705,1 miliard US $. Nutnost vzájemné spolupráce těchto dvou míst během těžkých časů globální ekonomiky se ukázala i v roce 2020, kdy přes veškerý pokles světové ekonomiky, propad evropských ekonomik a značné zpomalení růstu ekonomiky čínské nadále rostl. Vyrostl tak podle dat od Eurostatu v roce propadu o 2,6 procenta na 382,7 miliardy Eur. Předběhl o 5,2 miliardy Eur obchod EU s USA – s dosavadním největším obchodním partnerem Evropy – a největším obchodním partnerem Evropy se stala Čína.

Podobné je to i s vývojem vzájemných investic. V roce 2019 založili investoři z EU v Číně 2 804 podniků, tj. nárůst o 15,6 procenta, představující 6,9 procenta investic v Číně. Ovšem čínské investice v EU jsou 9,85 miliardy US $, tedy vyšší než ty evropské.

Patřit tedy na Západ a k Evropské unii znamená zapojit se do rostoucí spolupráce s Čínou. A jedinou cestou, kterou se může EU – jakož i my -rychle a účinně vyhrabat z propadu po epidemii, je chytit se Číny jako lokomotivy světového růstu a ve vzájemné spolupráci s ní se z propadu během pandemie rychle zotavit.