Podle nedávno zveřejněné populační studie Rutgersovy univerzity je u lidí žijících ve čtvrtích s neustálým hlukem z dopravy vyšší riziko hospitalizace kvůli infarktu než u lidí žijících v klidnějších oblastech. (Foto: Flickr)

Práce, která byla v březnu zveřejněna v časopise Journal of the American College of Cardiology, patří podle vědců mezi první svého druhu, které se zabývají konkrétně údaji ze Severní Ameriky, přičemž výsledky se shodují s předchozími evropskými studiemi, které dokumentovaly podobné souvislosti mezi srdečními chorobami a hlukem z dopravy.

„Jako kardiologové jsme zvyklí uvažovat o mnoha tradičních rizikových faktorech, jako je kouření, hypertenze nebo cukrovka,“ uvedl v prohlášení Dr. Abel Moreyra, profesor medicíny z Rutgers University a hlavní autor studie.

„Tato a další studie naznačují, že bychom možná měli začít uvažovat o znečištění ovzduší a hluku jako o dalších rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění.“

Dopadem environmentálních rizik, včetně hluku, na zdraví se zabývala řada studií, přičemž předchozí výzkumy je spojovaly se ztrátou sluchu, poruchami spánku, chronickým stresem a vysokým krevním tlakem. Dřívější studie také ukázaly, jak znečištění ovzduší například výfukovými plyny z automobilů souvisí s vyšší mírou srdečních onemocnění a kardiovaskulárních poškození.

V rámci této konkrétní studie Moreyra a jeho tým zkoumali míru infarktu u 15 846 obyvatel New Jersey, kteří byli v roce 2018 hospitalizováni kvůli infarktu. New Jersey je nejhustěji osídleným státem v USA, kde na jednu čtvereční míli připadá přibližně 1 200 obyvatel, z nichž mnozí žijí v blízkosti silnic, vlakových tratí a velkých letišť.

Výzkumníci zjistili, že 5 % všech hospitalizací pro srdeční infarkt, tedy 1 z 20, bylo spojeno s vystavením hlasitému hluku. Výzkumníci vypočítali, že počet infarktů u osob, které žily v oblastech, které byly více vystaveny hlasitému hluku z dopravy, byl o 72 % vyšší.

Tato a další studie naznačují, že bychom možná měli začít uvažovat o znečištění ovzduší a hluku jako o dalších rizikových faktorech kardiovaskulárních onemocnění.

Dr. Abel Moreyra, hlavní autor studie

Míra infarktu u osob vystavených průměrné hladině hluku 65 decibelů a vyšší byla 3336,5 na 100 000 osob, zatímco u osob, jejichž průměrná expozice hladině hluku byla nižší než 45 decibelů, byla míra infarktu 1938,6 na 100 000 osob.

Podle kanceláře Yaleovy univerzity pro zdraví a bezpečnost životního prostředí se ve městě měří hluk z dopravy kolem 85 decibelů.

Čísla ve studii byla čerpána z celostátní databáze, která sleduje kardiovaskulární hospitalizace. Úroveň hlukového znečištění z letadel, vlaků a silniční dopravy byla rovněž měřena na základě údajů Úřadu pro statistiku dopravy v New Jersey. Výzkumníci se poté zaměřili na místo, kde pacienti žijí, a převedli jejich polohu na souřadnice zeměpisné šířky a délky, aby mohli posoudit úroveň hluku v jejich oblasti.

Studie se nezabývala biologickými důvody této souvislosti, ale Moreyra uvedl, že chronický stres, poruchy spánku a úzkost, které byly zdokumentovány v jiných studiích, mohou mít škodlivý vliv na zdraví srdce. Podle vědců může například chronický stres způsobovat hormonální změny, které jsou spojeny se záněty a ovlivňují cévy.

Tato konkrétní studie se nezabývala demografickými, socioekonomickými ani jinými rizikovými faktory, jako je například úroveň hluku na pracovišti. Autoři však tvrdí, že další výzkum by přinesl další poznatky o rozlišení účinků těchto různých faktorů.

Zjištění zdůrazňují význam přísnějších předpisů týkajících se hluku a jejich prosazování ze strany dopravních úřadů.

Autoři studie


„Skutečnost, že 5 % všech akutních hospitalizací (infarktů myokardu) bylo způsobeno vysokou hladinou hluku, naznačuje význam expozice a zjištění podtrhují význam přísnějších předpisů o hluku a jejich prosazování ze strany dopravních úřadů,“ uzavírají autoři.

Podle Moreyry by politické zásahy, od lepší protihlukové izolace budov až po lepší prosazování protihlukových vyhlášek, mohly pomoci zmírnit úroveň hluku, kterému jsou obyvatelé vystaveni.

„Větší pozornost by se měla věnovat budování bariér mezi místy, kde jsou domy, a dálnicemi,“ řekl Moreyra v úterním rozhovoru pro CTV New Channel.

Podle něj by se také měla zvážit lepší pravidla a harmonogramy přistávání a vzletů na letištích, aby se minimalizovalo rušení v noci, zatímco výrobci pneumatik by mohli zvážit vývoj pneumatik, které snižují hluk, „takže se sníží hluk pocházející z tření mezi pneumatikami a silnicí“.

Zdroj: ksl.com