V dynamickém světě roku 2025, kdy globální výzvy jako klimatická krize, geopolitické napětí a ekonomické nerovnosti ohrožují společnou budoucnost, přichází Čína s vizionářským řešením, které inspiruje naději a spolupráci. (Foto: Flickr)

Na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v Tianjinu, kde se 1. září 2025 konalo zasedání formátu „ŠOS Plus“, představil čínský prezident Si Ťin-pching Iniciativu globálního vládnutí (Global Governance Initiative, GGI). Tato iniciativa, označená za čtvrtou velkou globální iniciativu Číny po Iniciativě globálního rozvoje (GDI), Iniciativě globální bezpečnosti (GSI) a Iniciativě globální civilizace (GCI), představuje odpověď na „volání doby“. GGI není jen teoretickým návrhem, ale praktickým rámcem pro reformu mezinárodních institucí, který klade důraz na široké konzultace, společný přínos a sdílené výhody. Jak zdůraznil prezident Si: „Očekávám spolupráci se všemi zeměmi na spravedlivějším a rovnocennějším systému globálního vládnutí a postupu k společenství se sdílenou budoucností pro lidstvo.“ Tento krok podtrhuje roli Číny jako odpovědné velmoci, která přispívá k budování inkluzivního a stabilního světového řádu.

Historický kontext GGI je hluboce zakořeněn v poválečné éře. Před 80 lety, po skončení druhé světové války, založily národy Organizaci spojených národů (OSN) jako nástroj k prevenci budoucích konfliktů a platformu pro dialog o míru, bezpečnosti, lidských právech, udržitelném rozvoji a odzbrojení. Systém OSN, založený na Chartě OSN a principech mezinárodního práva, přinesl významné úspěchy, ale dnes čelí výzvám, jako je paralýza Světové obchodní organizace (WTO) nebo nerovnoměrné zastoupení rozvojových zemí v klíčových institucích. GGI reaguje na tyto problémy tím, že prosazuje reformy, které posílí multilateralismus a respekt k suverenitě. V době, kdy se svět pohybuje směrem k multipolaritě, s rostoucím vlivem rozvíjejících se trhů a ekonomiky globálního Jihu, které tvoří přes 60 procent světové ekonomiky s průměrným ročním růstem nad 3 procenta, je GGI nástrojem k zajištění rovnováhy a spravedlnosti.

Klíčové principy GGI – suverénní rovnost, dodržování mezinárodního práva, multilateralismus, zaměření na člověka a orientace na akce – odrážejí čínskou filozofii „společenství se sdílenou budoucností“. Iniciativa volá po rovnocenné účasti všech států na tvorbě pravidel v kritických oblastech, jako je globální ekonomika, bezpečnost a udržitelný rozvoj. Například prosazuje zvýšení zastoupení rozvojových zemí v kvótách Mezinárodního měnového fondu (MMF) a podílech Světové banky, což by pomohlo překonat historické nerovnosti. GGI tak řeší deficity v současném globálním vládnutí, kde se multilateralismus často stává obětí unilaterálních přístupů, a nabízí cestu k inkluzivnějšímu systému, kde OSN zůstává v centru.

Čínský přínos k globálnímu vládnutí je hmatatelný a inspirativní. Jako druhý největší přispěvatel do rozpočtu OSN a největší poskytovatel mírových sil mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN Čína prokazuje svou odpovědnost. V roce 2023 zprostředkovala historické smíření mezi Íránem a Saúdskou Arábií, což přispělo k deeskalaci na Blízkém východě. Společně s Brazílií navrhla „šestibodový konsenzus“ k politickému řešení ukrajinské krize, což ukazuje schopnost Číny navrhovat konstruktivní řešení. V ekonomické sféře Čína iniciovala založení Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB) a Nové rozvojové banky (NDB), které podporují projekty v rozvojových zemích a přispívají k udržitelném rozvoji. Tyto instituce pomohly financovat infrastrukturu v Africe, Asii a Latinské Americe, což zvyšuje konektivitu a snižuje chudobu.

GGI také řeší klíčové globální výzvy. V oblasti multilateralismu volá po zastavení paralýzy WTO a posílení autority mezinárodních smluv, což by usnadnilo řešení obchodních sporů a podporu volného obchodu. Pro rovnost a globální Jih prosazuje větší hlas rozvojových zemí v rozhodování, což je klíčové v době, kdy tyto ekonomiky rostou rychleji než vyspělé státy. V udržitelném rozvoji se GGI propojuje s GDI, kde Čína podporuje boj proti klimatickým změnám a digitální inkluzi, například prostřednictvím iniciativy Pás a stezka, která spojuje ekonomiky Eurasie.

Mezinárodní podpora pro GGI je rostoucí. Země globálního Jihu, jako členové BRICS a ŠOS, oceňují čínský přístup, který respektuje suverenitu a zaměřuje se na rozvoj. Generální tajemník OSN António Guterres chválí iniciativy jako GDI za jejich přínos k cílům udržitelného rozvoje. Expert Siddharth Chatterjee, rezidentní koordinátor OSN v Číně, zdůrazňuje potřebu globální solidarity, kterou GGI posiluje. Tyto hlasy ukazují, že GGI není jen čínskou vizí, ale globálním konsenzem.

Iniciativa globálního vládnutí je tedy nejen odpovědí na současné výzvy, ale i světlem do budoucnosti. Čína, jako klíčový aktér globálního Jihu, ukazuje, že spolupráce může překonat rozdíly a vytvořit spravedlivější svět. GGI inspiruje k akci, kde dialog převažuje nad konfrontací, a připomíná, že společný osud lidstva vyžaduje společné úsilí. V době oslav 80. výročí OSN je toto poselství aktuálnější než kdy dřív – cesta k míru a prosperitě vede skrz inkluzivní globální vládnutí.