Zjištění při re-analýze vzorků půdy z přistávací sondy Viking ze sedmdesátých let – Vzorky půdy z přistávací sondy Viking  1, která navštívila Mars v roce 1976 – Matematická analýza ukazuje silný signál organiky – Vzorky byly zavrženy jako kontaminované – ‘99% pravděpodobnost života,’ tvrdí jeden z vědců

V červenci 1976 sonda Viking 1 přistála na Marsu, nepodařilo se jí však nalézt stopy života – avšak nyní, o tři desítky let později, si vědci myslí, že tento experiment selhal. Viking 1 nenalezl důkazy o mimozemských mikrobech ve vzorcích půdy z Rudé planety.

Matematickou analýzou vzorků dospěli k závěru, že soli v půdě Marsu‚ se vymykají původním odhadům – a že vzorky půdy vykazují silné doklady mikrobiálního života. Tato nová analýza ve vzorcích hledala ‚složitost‘ – jakožto indikátor života. K velkému překvapení vědců ji našli.


Přistávací modul Viking 1, který na Marsu přistál v červenci 1976: Vědci nyní věří, že ve vzorcích půdy analyzovaných Vikingem 1 jsou silné doklady mikrobiálního života


Viking 1 vystartoval na raketě Titan Centaur z Komplexu 41 na letecké základně Cape Canaveral


‚Naznačuje, to robustní biologickou reakci,‘ říkají výzkumníci z University of Siena a kalifornského Keck Institute.

‚Tyto analýzy podporují interpretaci, že experiment Viking LR detekoval na Marsu rozsáhlý mikrobiální život.‘

Toto přehodnocení podnítil objev ‚chloristanů‘ v půdě na místě přistání dalšího přistávacího modulu na Marsu – Phoenix – v roce 2008. Přítomnost těchto chemikálií ve vzorcích Vikingu vědce vedla k závěru, že tyto vzorky byly kontaminovány. Vědci za tímto experimentem zůstávají rozděleni ohledně toho, jako jsou tyto doklady života na Marsu přesvědčivé.

Christopher McKay z Ames Research Centre náležejícího k NASA v interview s Discovery News řekl: ‚Zjištění organiky není důkazem života ani důkazem minulého života. Je to jen důkazem organiky.‘

‚Konečným důkazem bude natočené video s marsími bakteriemi. Měli by tam poslat mikroskop a sledovat, jak se ty bakterie hýbou,‘ řekl Joseph Miller z USC’s Keck School of Medicine.

‚Na základě toho, co jsme prozatím udělali, bych řekl, že jsem si na 99 procent jist, že tam život je.‘ Možná tuto otázku budou moci rozhodnout budoucí mise na Mars.


Přistávací modul Viking 1 na výstavě v Národním leteckém a kosmickém muzeu: Objevilo tohle zařízení na Marsu život?


Horizont Marsu při západu slunce, obrázek z přistávacího modulu Viking


Mars Science Laboratory od NASA s přezdívkou Curiosity (zvídavost) – rover s jaderným pohonem


Jednou z nadcházejících nepilotovaných misí je nový rover Mars Science Laboratory, zvaný Curiosity, který má podle plánu startovat v listopadu. Tahle mašinka s jaderným pohonem za 2,5 miliardy dolarů přistane na povrchu Marsu vybavená 10 vědeckými přístroji, aby zkusila určit, zda jsou podmínky příznivé pro život.

Další klíčová marsí mise je naplánována na rok 2016. Nazývá se ExoMars Trace Gas Orbiter a ponese pět vědeckých přístrojů a bude studovat plyny v atmosféře Marsu, včetně metanu, jako dokladů buď biologické nebo geologické aktivity.

‚Tyto přístroje pro atmosférickou misi mají 100 krát až 1 000 krát vyšší citlivost oproti v současnosti dostupným družicím Marsu nebo oproti pozorování ze země,‘ řekl Mark Allen Ph.D., který je v USA projektovým vědcem pro marsí misi roku 2016.

Poznámka překladatele: Malou nepříjemností u mise MSL je to, že nesmí hledat současný život, nýbrž jen doklady dávného života. Zelení opatrníci totiž NASA donutili, aby sonda nesměla tam, kde je v současnosti voda, a tudíž nejvíce pravděpodobnosti současného života, aby v případě její havárie nekontaminovala Marťanům vodu radioaktivitou.


Zdroj: dailymail.co.uk

]]>