Jak NSA sbírá vaše internetová data ve čtyřech grafech

Když jsme nadzdvihli pokličku nad skandálem domácího špehování NSA spolu s Guardianem, Washington Post zveřejnil první dávku slidů odhalujících předběžné podrobnosti o tajné spolupráci internetových firem s NSA, což rozpoutalo ohnivou bouři lží a popírání od těch samých soukromých společností (a to ani nemluvě o administrativě), jejichž kolaborace s americkou vládou byla následně odhalena jako symbiontická a vzájemně prospěšná (uvážíme-li ohromné vládní kontrakty a utroušení tajných dat výměnou za důvěrná zákaznická data). Tuto noc WaPo uveřejnil poslední dávku slidů, co jim dal Edward Snowden, který vypadá, že byl během těch tří měsíců v Booz velice zaneprázdněn stahováním tolika interních NSA informací, kolik mohl.

Tentokrát se dovídáme o „úkolovacím“ procesu PRISM – čili podrobnosti o tom, jak NSA provádí „náhodné“ špehování amerických občanů (protože podle odchyceného z titulků je špehování NSA na EU, G-20 a dalších nikoliv amerických subjektech konec konců jejich práce).

USA mají přístup k tajným údajům 70% občanů EU

Z WaPo:

[quote align="center" color="#999999"]

Získávání dat z nových cílů

Tento slide popisuje, co se stane, když analytici NSA „úkolují“ systém PRISM ohledně informací o nových cílech dohledu. Požadavek na přidání nového cíle se automaticky předá vedoucímu, který dohlíží na „voliče“ čili podmínky vyhledávání. Vedoucí musí schválit „odůvodněnou domněnku“ analytika definovanou jako 51 procentní věrohodnost, že specifický cíl je zahraniční občan, který je v době sběru dat za hranicemi.

Analýza informací posbíraných od soukromých společností

Po získání komunikačních informací jsou data zpracována a analyzována specializovanými systémy, které zpracovávají hlas, text, video a „digitální síťové informace“, k nimž patří lokalizace a unikátní identifikující označení cílového zařízení.

Každému cíli se přidělí případové označení

Formát případového značení v PRISM odráží jednak dostupnost dohledu v reálném čase potvrzenou zprávami od Postu, ale také uložený obsah.

Prohledávání databází PRISM

5. dubna bylo podle tohoto slidu aktivních 117 675 cílů dohledu v protiteroristické databázi PRISM. Tento slide neukazuje, kolik dalších uživatelů Internetu, a kolik Američanů je mezi nimi takových, jejichž komunikace se sbírá „náhodně“ během dohledu na těmito cíli.

[/quote]