„S přihlédnutím k těm, kteří začínají pracovat ve 30, by tu měly být příležitosti, aby se pracovalo do více než do 65,“ řekla Andersson. Ministryně pronesla své poznámky po ekonomické zprávě od místních úřadů a krajských rad vydané tento týden. Zpráva dospěla k závěru, že stát blahobytu by měl růst rychleji než výnosy získávané zdaněním, neboť dochází k dramatickému nárůstu švédského obyvatelstva.
V důsledku přílivu migrantů během migrační krize spolu s nárůstem švédské porodnosti narostlo obyvatelstvo této země rychleji než téměř ve kterékoliv jiné evropské zemi.
Některá švédská města, jako jižní město Malmo, vděčí za nárůst svého obyvatelstva téměř úplně masové migraci převážně ze zemí Středního východu.
Studie SKL tvrdí, že existuje nedostatek 47 miliard SEK (4,1 miliardy ₤, 118,7 miliardy Kč) k pokrytí nákladů na sociální dávky, který se bude muset zaplnit buď zvýšením daní, nebo zvýšení věku odchodu do důchodu.
Ač migranti zvyšují náklady švédského sociálního státu, co se týče dodatečných infrastruktur a nákladů na služby, tak mnoho z nich je nezaměstnaných a jsou přímo na dávkách. Nedávná zpráva ukázala, že zatímco mezi domorodými Švédy je nezaměstnanost kolem 3,9 procent, tak je ohromujících 21,8 procent mezi švédskými obyvateli zahraničního původu.
Zpráva z roku 2016 tvrdila, že jednoroční náklady na migrační krizi pro švédské daňové poplatníky by mohly dosáhnout až 600 miliard švédských korun (48,3 miliardy ₤, 1 398 miliard Kč), což stačí, aby to zaplatilo náklady na ozbrojené síly této země na příštích 14 let. Tento výpočet provedl docent Stockholmské univerzity Jan Tullberg na základě nákladů na sociální dávky a bydlení, vzdělání a další faktory.
Zdroj: breitbart.com
