Michel Chossudovsky: Americké sankce na Rusko jsou nepřímými sankcemi na EU

Evropské země se štrachají do šiku americké linie sankcí proti Rusku, ale když přijde na ekonomiku, tak říkají, že ty sankce nechtěj, řekl RT Michel Chossudovsky, ředitel Centra pro výzkum globalizace. Články na AC24 profesora Chossudovskyho: ZDE RT: Obama řekl, že Západ je proti Rusku jednotný, a že Rusko by mohlo utrpět další izolací. Angela Merkel ale chce situaci de-eskalovat. Také český parlament hlasoval proti sankcím. Proč to všechno není na jedné straně?

Michele Chossudovsky: Tohle je dvojsečná zbraň, protože EU importuje více než jednu třetinu svého plynu a paliv z Ruska. A v důsledku toho, když se na Rusko uvalí sankce, tak ty mají okamžitý zpětný ráz.

V podstatě jsou to nepřímé sankce na EU, protože EU nemá žádné okamžité alternativy k nákupům těchto paliv a zemního plynu z Ruské federace. Ten tlak na uvalení sankcí vyvěrá z Washingtonu – vlády evropských zemí se mohou do linie tohoto šiku řadit ve skutečnosti na diplomatické úrovni. Když ale přijde na ekonomiku, tak je odpovědí ne, tyto sankce nechceme, protože ty budou okamžitě trestat lidi v EU, ne lidi v Rusku.

[quote align="right" color="#999999"]

Profesor Michel Chossudovsky[/quote]

RT: A co už existující sankce EU a USA proti určitým jedincům v Rusku? Jaký si myslíte, že by mohly mít ekonomický efekt?

MC: Tyto sankce jsou v podstatě symbolické, z hlediska diplomatického chování je velice arogantní útočit na lidi uvnitř ruské vlády – když nemůžete cestovat, vaše aktiva jsou zmrazená atd. Je to více o obtěžování. Není to nic, co by brzdilo ruský stát, velkou zemi s ohromnou ekonomikou, aby činila akce podle sebe. Prostě to jen poukazuje na skutečnost, že je Washington při hledání řešení tak nějak zoufalý.

Washington nemůže realizovat smysluplné sankce, jako by to udělal u chudých zemí, třeba v Africe nebo v Latinské Americe, nebo třeba v Jihovýchodní Asii v případě Myanmaru. Tohle nemohou udělat s Ruskem nebo s Čínou, protože to jednoduše nefunguje.

Musíme mít na paměti, že Západní ekonomiky jsou velice křehké, protože na druhou stranu závisí na dovozech energie. Vezmeme-li dohromady rezervy ropy a zemního plynu Západu, USA, Kanady atd., tak jsou velice malé v porovnání s těmi na Středním východě a v dalších energii produkujících ekonomikách, jako je Rusko.

Teď si vezměme příklad Číny. Čína je hlavním dodavatelem spotřebního zboží pro většinu Západních zemí. „Made in China“ je všude v nákupních galeriích a obchoďácích. A představte si, kdyby ty sankce byly z toho či onoho důvodu uvaleny na Čínu. No, Čína by řekla, už žádné zboží „Made in China“ pro USA, což by okamžitě vyvolalo zkázu, přinejmenším v bezprostřední budoucnosti, to by vyvolalo zkázu v dodávkách spotřebního zboží pro miliony lidí.

RT: Rusko už není vítáno jakou součást G8. Co to pro Moskvu obnáší za ztráty, když je vyloučena z takového partnerství?

MC: G8 se vrátí do dnů Borise Jelcina. G7 nebyla nikdy rozhodnutí činícím orgánem. Bylo to ve skutečnosti jen shromáždění sedmi hlav vlád, hlav států, a byla to sociální příležitost. Došlo sice k určitým diskusím, ale většina komuniké už byla koncipována dopředu. A pak se Boris Jelcin G7 zeptal: „No, jaká bych také rád přijel,“ a tak vytvořili G8. Ve skutečnosti to, co na začátku měli, bylo G7 + 1, a pak se to nakonec do G8 vyvinulo. V raných dnech G8 Rusko na celém průběhu nespolupracovalo. Přijelo na poslední dva dny, abych to tak řekl.

Nemyslím si, že je to smysluplné gesto. Myslím, že je to z hlediska diplomacie idiotské, protože G7/G8 nabízí prostředí, které je uvolněné, kde USA, evropské a kanadské hlavy států a vlád mohou s Ruskem navázat dialog, s presidentem Putinem způsobem zaměřeným na vyřešení některých dimenzí této krize. Oni se ale rozhodli pro přerušení diplomatického dialogu a říkají: „Už si s vámi nechceme povídat.“ G7 byla místem, kde si můžete promluvit, protože na G7/G8 se nic nerozhodovalo. Je to neformální orgán hlav států.

Dopad nákladů pomoci od MMF bude pro Ukrajinu devastující

RT: Balíček pomoci pro ukrajinskou ekonomiku postupuje vpřed jak v amerického Kongresu, tak během kyjevských rozhovorů s MMF o půjčkách. Pomůže to dostatečně k záchraně zdevastované ukrajinské ekonomiky?

MC: Musíme rozlišovat mezi různými složkami bilaterálních balíčků pomoci. Americké ministerstvo zahraničí má peníze, které přidělí Ukrajině, a to učiní i USAID. Tento tzv. balíček pomoci má dvě složky. Ale nakonec jak u USAID, tak u ministerstva zahraničí není žádný výčet, kam ty peníze půjdou, a ke komu ty peníze půjdou. Takže ve skutečnosti by mohly jít k NGO, mohly by protéct přes National Endowment for Democracy. Mohly by jít i k politickým stranám nebo k jednotlivcům nebo do programů, a to všechno je v povaze bilaterálních vztahů. Měl bych ale zmínit, že jak u té pomoci, kterou Západ slíbil, tak i u bilaterální pomoci, zrovna tak jako u půjček MMF, ve skutečnosti dochází k tomu, že vláda poslouží jako kasička pro půjčky MMF, a ty poskytnou dodatečné financování podložené určitými podmínkami, avšak půjčka u MMF je fikcí. Je fikcí, protože Ukrajina je už těžce zadlužená a nemá už schopnost vypořádat se ani s krátkodobě splatnými závazky.

RT: Kyjev by brzy mohl dostat pomoc v hodnotě přes $20 miliard od USA a MMF, co by to ale pro ukrajinskou ekonomiku znamenalo z dlouhodobého hlediska?

MC: Zrovna teď je dopad na ukrajinskou ekonomiku potenciálně devastující, protože MMF přichází s velice drastickými reformami. Víme, jak by tyto reformy měly vypadat. Měla by to být privatizace státních aktiv, ale také bankroty podniků státního sektoru, dost možná i rozbití některých z velkých podnikatelských konglomerátů, které vlastní tzv. oligarchové.

Reformy MMF budou devastující. Budou mít podmínky týkající se zaškrcení výdajů na sociální programy a zaškrcení školství. Tyto reformy spustí kolaps ukrajinské měny vedoucí k inflaci a k nárůstu životních nákladů. A mějte na paměti, že tohle je země, která už byla ožebračena v důsledku reforem MMF z roku 1994, kdy cena chleba přes noc vystoupila na 300 procent a cena dopravy na 900 procent. Takže tu máme ekonomiku, která už zmrzačená byla. Její zemědělství má ohromný potenciál, ale při těchto manipulacích je pravděpodobné, že aktiva a peníze z toho skončí v rukou Západních společností.

RT: A nakonec, myslíte si, že kyjevská vláda se bude moci úplně vyhnout spolupráci s Ruskem, a dělat business pouze s národy EU a s USA?

MC: Myslím, že odpověď na tuto otázku má co dělat s povahou této vlády. Tohle není skutečná vláda. Tato vláda byla instalována po puči vedenému skupinami extrémní pravice a integruje do vlády i dvě neonacistické strany, Svoboda a Pravý sektor, které se teď staly politickými stranami.

A klíčové portfolio si drží členové těchto neonacistických skupin.

Otázkou tedy je, zda je to skutečná vláda, nebo je to zástupná vláda, která poslouchá rozkazy Západních věřitelů a Washingtonu? Je to vláda, která může vést mezinárodní vztahy s mezinárodní komunitou nebo s Ruskem? Mám podezření, že nemůže. Tato vláda je v krizi. Nemusíme čekat až do voleb 25. května, pokud tyto volby proběhnout, abychom viděli, jaký bude konečný výsledek, ale nejsem v tomto směru nijak zvláště optimistický, protože vláda, která není skutečnou vládou, nemá podporu Ukrajinského lidu. Do úřadu se dostala v důsledku násilností a útoku na parlament, a podporuje ji Západ, tohle všichni dost chápou. Myslím, že to, co teď Ukrajinský lid potřebuje, je vláda, která je suverénní, a která může činit rozhodnutí k obnovení bilaterálních vztahů s Ruskem a s EU, nikoliv pod pěstí podmínečnosti uvalené Washingtonem a MMF.