Nigel Farage má pravdu: Byla to EU, nikoliv Rusko, kdo vyprovokoval Ukrajinskou krizi

Nigel Farage Evropskou unii obvinil, že má kvůli Ukrajině „na rukou krev“. Zní to snad přehnaně? No, mohlo by to tak znít, kdybyste vycházeli z většiny médií tohoto uplynulého měsíce. Ta se převážně držela linie, že Putin je válečnicky šikanující tyran, který se dopustil naprosto nevyprovokovaného vměšování do Krymu.

Vůbec ale nemusíte být těžkým fandou Putina, abyste uznali, že Faragova tvrzení dávají smysl. Byla to EU, kdo vyprovokoval krizi na Ukrajině, nikoliv Rusko.

Nigel Farage: EU ovládají velké banky, byznys a byrokracie

Abychom ocenili, jak moc to dává smysl, musíme se podívat do dokumentů, jako jsou tyhle, které nastiňují, strategii pohlcení Ukrajiny do EU. Prvním krokem je Asociační dohoda, jako ta minulý týden v Bruselu za zavřenými dveřmi podepsaná jejich úřadujícím ministerským předsedou Arsenijem Jacenjukem. Plné členství normálně přichází až později.

No, takhle to byl plán EU, a na tom se už nějakou dobu pracovalo. Ukrajina byla drahokamem na koruně programu Východního partnerství EU, který měl přivést Arménii, Azerbajdžán, Gruzii, Moldávii, Ukrajina a Bělorusko do pevného náručí EU.

Právě tuhle vizi loni vychvaloval David Cameron v době přistoupení Chorvatska k EU, když popsal svůj sen, že Evropská unie se rozkládá „od Atlantiku až k Uralu.“

Mohl by snad Cameron vyhodnotit, jak až provokativně mohlo tohle prohlášení znít v určitých kruzích? Jistě ne – což pouze předvádí, jak je většina západních vůdců hodně mimo realitu. A k nim by určitě patřil i Barack Obama, jehož projevy o Evropě z tohoto týdne překypují slepou poblázněností pan-socialistickým projektem EU a zároveň vykazují rysy ubohé míry chápání širší geopolitiky.

Krátkozrakost plánu EU na rozšíření impéria k ruským hranicím připomíná velkou plánovací schůzi vedenou Brity, Američany a Poláky před katastrofickou operací Market Garden. (Arnhem; Bridge Too Far; atd.).

Každý z přítomných souhlasil, že tento plán byl úžasný nápad, dokud polský generálmajor Sasabowski nešpitl, že v tom plánu je jeden kritický prvek, který plánovačům unikl, takže ho nevzali v úvahu: „Tj. Němci.“

Stejně je to s EU plánem – v současnosti zosnovaném příhodně pojmenovaným Štefanem Fülem, komisařem pro rozšíření a politiku evropského sousedství – který zjevně zcela přehlížel to, jak by se mohli cítit Rusové, když by jim někdo jejich souseda a obchodního partnera vyrval z jejich sféry vlivu i bez řádného rozloučení.

To, jak správně uvedl Richard North, je nesmírně provokativní akce, kterou by nemohl žádný ruský vůdce nechat bez odezvy. Takže zase, mysleli jste si snad, že se z toho Putinův režim vypařil? I kdyby byl snad Putin tím nejjemnějším, milovníkem koťátek, posedlým právy gayů, neposkvrněným korupcí a svědomitě nejdemokratičtějím vůdcem na světě, tak by stejně jednal zhruba stejně, jak to udělal, protože je to Rus, a tady je ruská hrdost hodně v sázce.

Putin se zrovna tak strefoval do baronety Ashton – bývalé aktivistky Kampaně za jaderné odzbrojení, která byla v roce 2009 povýšena do pozice dost nad její úrovní, aby byla nejvyšší EU reprezentantkou Unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku – kdy ji v lednu varoval, aby se už neobjevovala na barikádách v Kyjevě s anti-Janukovičskými protestujícími.

„Mohu si jen představovat, tu reakci, kdyby během vrcholu krize v Řecku nebo na Kypru náš ministr zahraničí přijel na proti-evropskou demonstraci a začal na lidi naléhat, aby něco udělali. To by pak nebylo moc dobré,“ řekl.

Když vůdci EU ignorovali Putinovy těžké narážky, že Ukrajina je problém, který bude nejlépe řešit lokálně, tak byla potom Ruská intervence už nevyhnutelná.

Ty spousty bojovně nabroušených keců chrlených o Ukrajině Západními komentátory v posledních týdnech snad nebraly konce. Tady je vybraný příklad od Fareeda Zakaria z Washington Post, který tvrdí:

Krize na Ukrajině je nejvážnější geopolitický problém od Studené války.

Ne, to není. Ani se tomu neblíží. Je to obrovsky mnoho povyku pro pozoruhodné nic, při kterém si Západ vedl opravdu velice uboze.

Nikoliv nejmenší mezi katastrofálními důsledky reakce těch našich bezhlavých slepci, je ta, kterou uvádí Christopher Booker, zvýšili jsme pravděpodobnost, že Ukrajina se rozdělí na Východ a Západ. Ta ekonomicky produktivní Východní Ukrajina, kde je veškerý těžký průmysl, samozřejmě skončí u Rusů. A hádejte, kteří idioti budou z dluhů vykupovat Západní Ukrajinu, ten ekonomický proutěný košík, kterým všechno jen proteče…