USA ve středu vetovaly návrh rezoluce vyzývající k humanitární přestávce v Gaze, zatímco izraelské letecké údery pokračují a pozemní síly se údajně stále připravují na invazi. (Foto: Flickr)

Návrh rezoluce předložila Brazílie a odsoudila „teroristické útoky Hamásu“, vyzvala k propuštění rukojmích a zároveň vyzvala k „humanitární pauze“ neboli příměří. Návrh ve středu schválilo 12 členů, Velká Británie a Rusko se zdržely hlasování, ale Spojené státy jej odmítly.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomas-Greenfieldová uvedla, že chce, aby se nejprve „rozehrála“ americká diplomacie, ale zároveň kritizovala text rezoluce za to, že výslovně nepotvrzuje právo Izraele na sebeobranu. Thomasová-Greenfieldová tento aspekt zatratila a ve svém vysvětlení před Radou uvedla:

„Kolegyně a kolegové, Spojené státy jsou zklamány, že v této rezoluci není zmíněno právo Izraele na sebeobranu. Stejně jako každý národ na světě má i Izrael přirozené právo na sebeobranu, které je vyjádřeno v článku 51 Charty OSN. Po předchozích teroristických útocích skupin, jako jsou al-Káida a ISIS, toto právo Rada znovu potvrdila. Tento text měl učinit totéž.“

V Tel Avivu byl Biden v návaznosti na svůj dřívější projev dotázán, proč podporuje popírání Izraele, že stojí za bombovým útokem na nemocnici. Biden odpověděl, že je to kvůli „údajům, které mi ukázalo mé ministerstvo obrany“. A mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost vydal dodatečně následující prohlášení:

Agentura Bloomberg mezitím na závěr Bidenova pobytu v Tel Avivu vydala titulek: Biden Fails to Calm Fears of Wider War in 7.5-Hour Visit (Biden nedokázal během 7,5hodinové návštěvy uklidnit obavy z širší války).

Nyní, když Biden odlétá z Izraele, by k oné „hrozící“ pozemní invazi přece jen mohlo dojít. Všechny oči se také budou upírat k severní hranici a sledovat, co v reakci na to udělá Hizballáh (a potažmo Írán).

Ve chvíli, kdy hrozí, že celý region vypukne, a kdy v arabských hlavních městech i v mnoha dalších částech světa pokračují masové protesty, přijel ve středu do Izraele prezident Joe Biden a slíbil Izraeli neochvějnou podporu ze strany USA.

Na rozdíl od ostatních spojenců, jako je francouzský prezident Macron (a někteří Evropané), kteří podle všeho odsoudili Izrael za smrtící bombový útok v baptistické nemocnici al-Ahlí, se Biden během svého prvního setkání s Netanjahuem od začátku krize naopak postavil na stranu izraelského vyprávění událostí. „Podle toho, co jsem viděl, to udělal druhý tým, ne vy,“ řekl Biden.

„Ale je tu spousta lidí, kteří si nejsou jistí. Takže musíme překonat spoustu věcí,“ dodal. Izraelci den předtím zdůraznili, že se s Američany podělili o svůj případ, včetně zpravodajských informací, které prý mají, když byl Biden na cestě v Air Force One do Tel Avivu.

Je pravděpodobné, že Bidenovy komentáře prozatím stačily k uspokojení Izraelců, kteří jsou pod rostoucím mezinárodním tlakem vzhledem k masivnímu počtu nejméně 200-300 mrtvých Gazanů v nemocnici, z nichž mnozí jsou ženy a děti; nicméně zmínka o „jiném týmu“ je poněkud rozpačitou reakcí – protože přímo nejmenuje Palestinský islámský džihád (PIJ) nebo Hamás.

Později během dne při setkání s Netanjahuem, kterého se v Tel Avivu zúčastnili také členové jeho válečného kabinetu, Biden podle očekávání přislíbil, že „budeme Izraeli i nadále krýt záda, když budete pracovat na obraně svého lidu“.

„Budeme i nadále spolupracovat s vámi a partnery v celém regionu, abychom zabránili dalším tragédiím nevinných civilistů,“ řekl a přeshraniční nálet Hamásu ze 7. října označil za „brutální, nelidský, téměř neuvěřitelný“.

BIDEN: „Požádal jsem ministra zahraničí, když jsme spolu pracovali v Senátu, aby mi něco napsal, a on řekl, že napsal větu, která je podle mě vhodná. Řekl: ‚Není to o tom, že my vedeme, není to jen…‘. No, nebudu to rozebírat, počkám na později, zabírá to příliš mnoho času.“

Zdroj: zerohedge.com