Minulý týden se ukrajinský ministr zahraničí setkal se zvláštním vyslancem Číny v Kyjevě Li Chuej, aby projednali mírové plány Pekingu i Ukrajiny. (Foto: Twitter)

FM Dmytro Kuleba na schůzce zdůraznil, že Ukrajina nepřijme žádný scénář, který by vedl k odstoupení území Rusům.

„Ukrajina nepřijímá žádné návrhy, které by zahrnovaly ztrátu jejích území nebo zmrazení konfliktu,“ řekl Kuleba a zopakoval Zelenského dlouhodobý požadavek, že ruské síly se musí stáhnout ze všech ukrajinských území, než budou moci začít mírové rozhovory. Mír závisí na „respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny,“ zdůraznil.

Středeční jednání v Kyjevě, tiskové oddělení ukrajinského ministerstva zahraničí prostřednictvím agentury AP.

Ukrajinský vrcholný diplomat nicméně zdůraznil, že Čína hraje důležitou roli ve snaze o zachování jaderné bezpečnosti uprostřed války, stejně jako její podpora dohody o obilí v Černém moři podporované OSN a Tureckem, která byla právě prodloužena o další dva měsíce.

Stále však platí, že Čína ruskou invazi nikdy výslovně neodsoudila, přičemž prezident Si Ťin-pching válku nikdy neodsoudil, pouze o ní hovořil jako o „krizi“.

Liho cesta na setkání s představiteli ukrajinské vlády v době, kdy se válka protahuje, přichází tři týdny poté, co Si poprvé telefonicky hovořil se Zelenským. Peking uvedl, že účelem cesty je „komunikovat se všemi stranami o politickém urovnání ukrajinské krize“.

Ukrajinští představitelé však vyjádřili opatrnost a uvedli, že jejich země nepotřebuje „zprostředkování pro zprostředkování“. Jeden z vysokých ukrajinských představitelů tento týden řekl agentuře AFP: „Ukončení války kompromisem na úkor Ukrajiny nebude fungovat.“

V následném prohlášení čínského ministerstva zahraničí, které komentovalo středeční jednání, se uvádí…

„Neexistuje žádný prostředek k vyřešení krize,“ řekl Wang novinářům na každodenním brífinku. „Všechny strany by měly vytvořit příznivé podmínky a nahromadit vzájemnou důvěru pro politické urovnání.“

Jedna z mezinárodních publikací označila postoj Číny za „proruskou neutralitu“, přičemž jeden z analytiků to vysvětlil:

„Čína nepotřebuje okázalé příměří,“ uvedl pro Al-Džazíru sinolog Petro Ševčenko z Jilinské univerzity v čínském městě Čchang-čchun. „V zásadě se spokojí s nějakým zmrazením, když Ukrajina nevyhlásí konec války.“

Peking uvedl, že by měla být zachována „územní celistvost“ Ukrajiny – a v únoru navrhl 12bodový mírový plán, který se setkal se skepsí západních mocností.

Plán sice vyzýval k dialogu a odsuzoval možnost jaderné eskalace, ale zároveň pranýřoval západní sankce vůči Moskvě a nevyzýval Rusko ke stažení vojsk.

Aby Peking přesvědčil Kyjev, „uchýlí se k ekonomickým státnickým, hospodářským nástrojům“, které mohou zahrnovat příspěvek na poválečnou obnovu Ukrajiny a lepší přístup ukrajinských výrobců potravin na čínský trh, řekl Ševčenko.

Ukrajina se obává, že cílem Číny může být poskytnout ruské straně více času na přeskupení a doplnění arzenálu při jakémkoli „zmrazení“ války. Si a Čína zůstávají Putinovým nejmocnějším „přítelem“ a strategickým spojencem, a to Kyjev znepokojuje, pokud jde o konečné záměry Číny.

Zdroj: theguardian.com