Arménie v úterý oznámila, že nejméně 49 jejích vojáků zahynulo v nočních bojích, jimiž se země snaží odvrátit invazi ázerbájdžánské armády. (Foto: Flickr)

Ázerbájdžán naopak tvrdí, že se stal terčem útoku Arménie, která na jeho hranicích zinscenovala „sabotážní“ operace.

Arménie označila několik měst na své východní hranici s Ázerbájdžánem, včetně Jermuku, Gorisu a Kapanu, za silně ostřelovaná v rámci rozsáhlé ázerbájdžánské provokace, která začala krátce po půlnoci. „Intenzita nepřátelských akcí se snížila, ale útoky na jedné nebo dvou frontách ze strany Ázerbájdžánu pokračují,“ informoval arménský premiér Nikol Pašinjan během projevu v parlamentu.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan
Jak jsme již dříve podrobně popsali, Pašinjan v noci na dnešek uskutečnil telefonický rozhovor s prezidentem Vladimirem Putinem, v němž Rusko vyzval k vyslání vojenské pomoci na základě společné Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti neboli CSTO.

To vyvolalo obavy, že by mohla vypuknout další velká regionální válka za účasti Ruska. Stejně jako v případě války o sporný Náhorní Karabach v září až listopadu 2020 se za Ázerbájdžán rychle postavilo Turecko, které uvedlo, že „nadále stojí za Ázerbájdžánem a nikdy ho nenechá na holičkách“, uvedl v úterý turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.

Arménie žádá o ruskou vojenskou pomoc v souvislosti s vypuknutím bojů s Ázerbájdžánem

Podle tureckých médií Cavusoglu ve veřejných prohlášeních odsoudil arménskou agresi:

Ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoğlu v úterý uprostřed obnoveného konfliktu mezi oběma bývalými sovětskými zeměmi prohlásil, že Aménie by měla přestat s provokacemi a místo toho se zaměřit na mírová jednání a spolupráci s Ázerbájdžánem.

V telefonickém rozhovoru se svým ázerbájdžánským protějškem, ministrem zahraničí Džejhunem Bajramovem, Çavuşoğlu zdůraznil potřebu spolupráce, když oba ministři diskutovali o nedávných arménských provokacích.

Také Spojené státy pohotově vydaly prohlášení vyzývající k okamžitému zastavení nepřátelských akcí.

„Jak jsme již dlouho dávali najevo, konflikt nemůže mít vojenské řešení,“ uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Naléhavě vyzýváme k okamžitému ukončení jakýchkoli vojenských nepřátelských akcí.“

Je třeba připomenout, že Bidenova administrativa nedávno dala zelenou americké vojenské pomoci Ázerbájdžánu, a to navzdory snahám Kongresu o její zablokování na základě agresivních činů ze strany Baku, které sahají až do roku 2020.

Arménské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, na nichž je vidět neúspěšný pokus ázerbájdžánských jednotek překročit arménsko-ázerbájdžánskou hranici…

Předseda Evropské rady Charles Michel se rovněž obrátil na Arménii a vyzval Pašinjana, aby podnikl kroky k mírovému řešení konfliktu.

Mezitím ázerbájdžánská armáda uvedla, že i ona utrpěla ztráty, i když bez upřesnění čísel, v důsledku „rozsáhlých diverzních akcí“ poblíž okresů Daškešan, Kelbajar a Lačín na hranici. Podle agentury Reuters tvrdí, že její jednotky se „dostaly pod palbu“ jako první – „včetně palby ze zákopových minometů“. „Mezi (ázerbájdžánskými) vojáky jsou ztráty,“ uvádí se v prohlášení.

Zdroj: cnbc.com