Kvantové provázání je tak zvláštní jev, že ho fyzik Albert Einstein nazval „strašidelným působením na dálku“. Vědci uvedli, že zobrazení „elegantně předvádí základní vlastnost přírody“. (Foto: Wikimedia)


Kvantové provázání je fenomén, při němž jsou dvě částice neoddělitelně spojené. Poprvé se ho podařilo ukázat na snímku, uvádí Science Advances. Unikátní experiment provedli vědci z University of Glasgow (Skotsko).

Kvantovou provázaností se nazývá spojení dvou částic, při němž to, co se děje s jednou částicí, má okamžitý vliv na druhou částici nezávisle na vzdálenosti mezi nimi.

Fyzici vytvořili pro svůj experiment systém, který explodoval proud zapletených fotonů – elementárních částic světla. Po rozdělení zapletených fotonů prosunuli jeden paprsek krystalem beta-boritanu barnatého.

Kamera zachytila okamžik, kdy se obě částice posunuly stejným způsobem, i když byly odděleny. Obraz je tvořen několika obrazy fotonů zažívajících řadu fázových přechodů.

„Náš výsledek otevírá cestu k novým metodám kvantové vizualizace,“ napsali vědci.

V červnu se americkým vědcům podařilo „zachránit“ slavnou Schrödingerovu kočku před trýznivou smrtí, kdy podle principů kvantové fyziky je kočka zároveň živá i mrtvá.

Podle nové studie provedené na Yaleově univerzitě a publikované v časopise Nature vědci zjistili, jak je možné předpovědět „nepředvídatelné“ kvantové přechody uvnitř atomů a použít tyto údaje k jejich obrácení. Jde o nový objev týkající se kvantového výzkumu.

Experiment provedený v laboratoři profesora Michela Devoreta a navržený vedoucím autorem Zlatkem Minevem poprvé podrobněji zkoumá práci kvantového seskoku a výsledky otevírají možnost konečně předvídat tento „skok“.

Současně vědci zpochybnili Bohrovu teorii díky experimentům se supravodivými kvantovými výboji (qubitemi) – ve skutečnosti nejsou kvantové přechody okamžité a lze je předvídat v krátkodobém horizontu.

Jinými slovy život Schrödingerovy kočky nemusí zcela nutně záviset na náhodě – v případě určitých dovedností a okolností může být zachráněna, uzavírají vědci.

Zdroj:  advances.sciencemag.org