V loňském roce světové centrální banky nakoupily rekordní množství zlata během téměř padesátiletého období – za 27 miliard dolarů. Nejvíce drahého kovu koupila Banka RF – 274 tun zlata, a to i za dolary získané prodejem státních dluhopisů USA. Proč proces zbavování se amerického dluhu nabírá obrátky na celém světě? (Foto: Wikimedia)

Rusko je držitelem rekordu

Podle výpočtů  World Gold Council se objem zlata v bilanci centrálních bank během roku zvýšil o 651 tun. To je rekord od roku 1971, kdy USA odmítly „zlatý standard". Téměř polovinu nákupu, 274 tun, uskutečnila Centrální banka RF.

Nyní má ruská CB k dispozici 2112 tun zlata, což je maximum za celou historii současného Ruska.

V roce 1991 Rusko zdědilo po SSSR pouze  290 tun ušlechtilého kovu. Po bouřlivých devadesátých letech se zlaté zásoby začaly obnovovat. Před deseti lety připadalo na zlato 3,5 procenta devizových rezerv země (519 tun).

V této chvíli činí mezinárodní rezervy Banky RF 462 miliard dolarů, z nichž tvoří 18,6 procent (86,9 miliard dolarů) zlato. Drahým kovem se CB zásobuje paralelně se snižováním investic do amerických dluhopisů, které bylo zahájeno v dubnu výprodejem těchto papírů za celkovou částku více než 80 miliard dolarů.

Podle údajů amerického ministerstva financí Rusko v listopadu  opět snížilo investice do státního dluhu USA téměř o dvě miliardy dolarů.

V bilanci CB zůstaly americké státní dluhopisy pouze v hodnotě 12,814 miliard.

To je bezprecedentní rychlost snižování, pokud vezmeme v úvahu, že ještě v roce 2010 investice do treasuries dosahovaly téměř 180 miliard dolarů.

Jak vysvětlil Sputniku Oleg Vjugin, profesor fakulty ekonomických věd Vysoké školy ekonomické, hlavním důvodem prodeje amerických papírů jsou sankce Washingtonu.

Investice do zlata značně snižují závislost Centrální banky na jakékoliv měně, především na americké. Kromě toho Banka RF nakupuje převážnou část zlata pro rezervy na domácím trhu, což jí umožňuje obejít se při těchto operacích bez dolarů.

„Rusko má k dispozici plnohodnotnou výrobní infrastrukturu, těžbou počínaje až po zpracování zlata, a proto zvýšení zásob drahého kovu vypadá jako zcela logické," uvádí Philip Newman, ředitel consultingové společnosti Metals Focus.

Ostatní si berou příklad

Druhým největším nákupčím drahého kovu je po Rusku Turecko, které během roku zvýšilo zásoby zlata o 51,5 tun. Ankara, která utrpěla následkem ekonomického nátlaku Washingtonu, se současně rovněž zbavuje amerických dluhopisů. Od konce roku 2017 Centrální banka Turecka prodala více než polovinu obligací americké vlády, které vlastnila.

„Mnohé centrální banky rozvojových zemí jsou značně závislé na dolaru. Aby překonaly toto riziko, musí zvýšit podíl zlata ve svých portfoliích," řekl Alistair Hewitt, vedoucí oddělení analýzy trhů World Gold Council.

Analytici vysvětlují: zlato je „měna bez státní příslušnosti", snadno konvertibilní do měny libovolné země a sama o sobě je vysoce likvidním aktivem. Právě proto řada států ochotně mění dolary za drahý kov, aby se pojistila před nepředvídatelným jednáním Washingtonu.

„Vlády a trhy po celém světě jsou velmi znepokojeny Trumpovou protekcionistickou obchodní politikou, která může oslabit dolar," konstatuje Itsuo Toshima, analytik trhu se zlatem, regionální manažer Světové rady pro zlato v Japonsku.

Nálada Země vycházejícího slunce, druhého nejdůležitějšího věřitele Ameriky, je zcela orientační. Na jaře Banka Japonska uspořádala velký výprodej amerických státních dluhopisů a snížila tak portfolio na 1,028 trilionu dolarů, což je nejnižší úroveň za sedm let. Je však pravdou, že nákup zlata nepatří k japonským tradicím: zásoby drahého kovu na bilanci centrální banky země se nemění do roku 2011 — 765,2 tun.

Zato další asijské státy podobnými komplexy netrpí. Od roku 2010 Filipíny zvýšily zásoby zlata o 20 procent, na 200 tun, Indonésie — o 10 procent, na 80,6 tun.

Čína, která nahromadila lví podíl amerického státního dluhu, má zřejmě čím dál tím menší zájem úvěrovat americké hospodářství. Peking pět měsíců po sobě snižoval pozice ve státních dluhopisech. Kromě toho Čína se nachází na šestém místě na světě co se týče zásob zlata — 1842,6 tun zlata, i když je pravda, že jsou to pouhá 2,4 procenta devizových zlatých rezerv státu.

Zatím Čína zůstává největším zahraničním vlastníkem amerických papírů v hodnotě 1,138 trilionu dolarů. To je téměř 20 procent veškerého státního dluhu USA patřícího cizincům. Pokud Číňané například jako odpověď na obchodní omezení sníží podstatný objem těchto papírů, má Washington o nestabilitu kurzu dolaru a zpomalení ekonomiky postaráno.

Natalja Dembinskaja