„To, co po sobě zanechává jeho funkční období, je Amerika v troskách, která nebyla od občanské války nikdy tak rozdělená.“ (Foto: Wikipedia)

 V červnu letošního roku zveřejnil francouzský deník Le Figaro článek o současné krizi, které čelí USA, a poukázal přímo na to, že politická orientace vůdců USA vedla k „rozdělení Spojených států“. O půl roku později, zejména chaos ve volbách v USA, dokázal, že tento soud není přehnaný.

Dnešní Amerika je plná bolestivých bodů. Epidemie, pouliční násilí, konfrontace politických stran. Rok 2020 se chýlí ke konci a slzná bolest v americké společnosti roste v nezmenšené míře. Agentura Reuters naříká: Rozdělenou Ameriku bude těžké uzdravit.

Především je to zvětšující se propast mezi bohatými a chudými. Poslední výzkumná zpráva Pew Research Center z letošního roku ukazuje, že v době epidemie se americká nerovnost příjmů stále zvyšuje, rozdíl mezi bohatými a chudými je alarmující, a společenský a ekonomický základ americké demokracie je oslabován.

Podle zprávy vydané americkým Institutem pro výzkum politiky (IPS) na konci listopadu, od vypuknutí epidemie ve Spojených státech v březnu až do 24. listopadu, vzrostlo bohatství 650 miliardářů ve Spojených státech o více než jeden bilion až po téměř 4 biliony amerických dolarů. Oproti tomu běžné americké rodiny utrpěly vážnou finanční krizi kvůli neúčinnosti americké vlády v boji proti epidemii a počet nezaměstnaných lidí dosahuje až desítek milionů.

Americký senátor Bernie Sanders nedávno na sociálních sítích uvedl, že na minulý Den díkůvzdání nemělo asi 26 milionů Američanů dostatek jídla a asi 40 milionům Američanů hrozilo vystěhování z jejich domovů (ze strany pronajímatelů nebo banky). Podle on-line průzkumu Harris z roku 2020 by téměř 38 % Američanů nebylo schopno dát dohromady hotovost 500 amerických dolarů, pokud by nešlo do zastavárny nebo si nepůjčilo peníze. Deník Washington Post uvedl, že „Epidemie pneumonie nového koronaviru přinesla nejnevyrovnanější recesi v moderní americké historii.“

Mnoho lidí si nemůže pomoci a nepřemýšlet o takzvaném „americkém snu“. Může mít ve Spojených státech skutečně někdo rovné příležitosti pro vzestupnou mobilitu, pokud má flexibilní mysl a tvrdou práci? Je zřejmé, že tomu tak není.

Ve skutečnosti od vzestupu neoliberalismu na počátku 80. let minulého století americký finanční kapitalismus spěchal celou cestu a honil zisky po celém světě. Struktura americké ekonomiky se začala měnit a bohatství se stále více koncentruje v rukou bohatých elit s vysokými příjmy a kapitálem. Článek na webových stránkách Business Insider z USA loni v září poukázal na to, že podle zprávy na seznamu Forbes 400 činilo čisté jmění 15 nejbohatších amerických rodin 618 miliard dolarů. V letech 1989 až 2018 byl čistý růst spodních 50 % domácností ve Spojených státech v zásadě nulový.

Dopad koncentrace bohatství se přímo odráží v politickém hlasu. Hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times Martin Wolf nedávno v článku uvedl, že peníze hrají v americké politice zásadní roli. Studie potvrdila, že ve Spojených státech politiku určují do značné míry názory nejbohatších 10 % populace.

Přichází zima. Pro Američany se naděje jeví jako vzácnost. Pokud nedojde k zásadní změně ve vnitropolitické ekologii Spojených států, zůstanou ve Spojených státech nevyřešené hluboké rozpory a může dojít k zesílení rozdělenosti společnosti. Příští vláda Spojených států by měla poslouchat radu deníku Le Figaro: První podmínkou velmoci je jednota země a nejvyšší prioritou je „udělat ze Spojených států znovu Spojené státy“.