Polsko velmi hlasitě odsoudilo ruskou skupinu Wagner, která zřizuje základny v sousedním Bělorusku, po událostech vzpoury 23. a 24. června uvnitř Ruska. (Foto: Twitter)

V posledních několika týdnech Varšava posiluje své pohraniční obranné síly, a to i na pozadí ultraprovokativních běloruských cvičení v regionu.

Původně Polsko na začátku týdne uvedlo, že na hranici nasadí dalších 2 000 vojáků, ale polský ministr obrany Mariusz Blaszczak nově oznámil mnohem větší navýšení o 10 000 vojáků.

„Na hranicích bude asi 10 000 vojáků, z nichž 4 000 budou přímo podporovat Pohraniční stráž a 6 000 bude v záloze,“ uvedl Blaszczak.

„Armádu přesuneme blíže k hranicím s Běloruskem, abychom agresora zastrašili a ten se neodvážil na nás zaútočit,“ dodal jako varování.

Minulý týden polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že východní křídlo NATO čelí vzhledem k přítomnosti Wagnera pravděpodobnosti „provokací“ a „sabotážních akcí“ ze strany Běloruska. Wagner od června přemístil mnoho těchto bojovníků do Běloruska.

Polsko zároveň tvrdilo, že dva běloruské vrtulníky narušily polský vzdušný prostor, a to během cvičení, které Minsk označil za výcvik. Tato cvičení jsou podle všeho sporadická a pokračují.

Premiér Morawiecki zašel tak daleko, že prohlásil, že se bojovníci PMC Wagner „mohou pokusit proniknout do Polska“ – ačkoli dosud nebyly zjištěny žádné důkazy o nepřátelských akcích ze strany Wagnera nebo o narušení hranic.

Lotyšsko a Litva rovněž učinily kroky k posílení obrany hranic…

Bělorusko na posílení sil na polské straně bezprostředně nereagovalo. Varšava patří k nejhorlivějším zahraničním podporovatelům Ukrajiny; prezident Andrzej Duda však v čerstvých komentářích pro deník The Washington Post vyjádřil pochybnosti, zda může být protiofenzíva úspěšná. „Má Ukrajina dostatek zbraní na to, aby změnila rovnováhu války a získala převahu?“ ptal se Duda. A sám si odpověděl řečnickou otázkou – „Pravděpodobně ne“.

Zdroj: politico.eu