Volodomyr Zelenskyj je sice v západních metropolích vítán jako v Tinseltownu, ale ukrajinský prezident prohlásil, že pomalý postup kyjevské protiofenzívy ukazuje, že realita války není hollywoodský film. (Foto: Flickr)

Rychlost ukrajinských úspěchů v loňském roce severně od Kyjeva krátce po ruské invazi v plném rozsahu a poté v září v Chersonské a Charkovské oblasti vyvolala očekávání, že by Kyjev při svém nejnovějším postupu mohl znovu získat podobnou část území okupovaného Ruskem.

Vybavení od spojenců včetně raketových systémů HIMARS (High Mobility Artillery Rocket Systems), tanků Challenger 2 a bojových vozidel pěchoty Bradley přispělo k očekávání, co se může stát, až protiofenzíva kolem 4. června konečně začne.

Nicméně na rozdíl od loňského postupu, kdy Ukrajina tvrdila, že mezi 6. zářím a 2. říjnem osvobodila 4 600 čtverečních kilometrů, ofenziva zahájená před více než sedmi týdny podle Kyjeva zaznamenala přibližně 80 čtverečních kilometrů a osm znovu dobytých osad.

Ačkoli existuje řada důvodů pro tento relativní nedostatek úspěchu, včetně síly ruské obrany, někteří odborníci poukazují na méně zřejmý vliv: NATO. Aliance podle nich prosadila libovolný termín protiútoku a poté plně nepřipravila ukrajinské síly na jeho provedení.

Ukrajina čelí dobře připravenému nepříteli

„Dá se říci, že pro Ukrajinu to neprobíhá tak hladce, jak by si přála,“ řekl týdeníku Newsweek Glen Grant, vojenský analytik, který radil ukrajinským ozbrojeným silám.

Ale je to proces učení, když si uvědomíme, jak málo z nich se kdy podílelo na útoku, a když útočíte, v zákopu se neschováte,“ řekl Grant, vedoucí expert Baltic Security Foundation, bezpečnostního a obranného think tanku v Lotyšsku.

Moskva okupuje 17 % ukrajinského území, na což se odvolává harvardský profesor Graham Allison v deníku The Washington Post, kde napsal, že současné tempo postupu znamená, že Kyjev by potřeboval dalších 16 let, aby získal zpět celé své území.

Předchozí ukrajinské ofenzívy byly loni úspěšné, když čelily ruským silám, které byly řídce rozptýlené a potýkaly se s logistickými a velitelskými obtížemi. Nyní Ukrajina postupuje proti dobře připravené ruské obraně.

Kyjevské nové zbraně dodávané Západem narážejí na údolí zákopů vykopaných Rusy podél 600 kilometrů dlouhé frontové linie. Patří k nim minová pole, protitankové příkopy a „dračí zuby“ – betonové kusy ve tvaru čtverce a pyramidy, které se používají k zastavení vojenských vozidel.

Dne 8. června se ukrajinské síly dostaly do minového pole během útoku poblíž Malé Tomačky na Záporožské frontě a proruští blogeři se rozplývali nad snímky zničených vozidel, včetně tanků Leopard a vozidel Bradley IFV.

Během prvních dvou týdnů ukrajinské protiofenzívy byla poškozena nebo zničena až pětina techniky, kterou Ukrajina vyslala na bojiště, uvedl deník The New York Times s odvoláním na americké a evropské představitele.

Tento počet klesl poté, co se Ukrajina zaměřila více na opotřebování ruských sil pomocí dělostřelectva a raket dlouhého doletu než na útoky na nepřítele, uvedl The Times.

Protiofenzíva se však zpomalila, přičemž ukrajinské jednotky postoupily pouze o pět z 60 mil, které potřebují k dosažení moře na jihu a rozdělení ruských sil na dvě části. Ukrajinské zisky tak byly spíše postupné než velkolepé.

„Nedávné pokroky Ukrajiny jsou vzhledem k masivním obranným opatřením Ruska pozoruhodné,“ řekl časopisu Newsweek Jay Truesdale, bývalý americký diplomat a generální ředitel společnosti Veracity Worldwide, která se zabývá poradenstvím v oblasti geopolitických rizik.

„Ukrajina musí stále kompenzovat nedostatek vzdušné převahy a munice, což jsou zásadní součásti úspěšné ofenzivy, zejména vzhledem k vyšší ruské rychlosti palby.“

Válka v Perském zálivu v roce 1991 začala 42denní leteckou kampaní před zahájením pozemních operací, zatímco invaze do Iráku v roce 2003 se zúčastnilo více než 1 800 bojových a podpůrných letadel. Ukrajina takovou leteckou převahu nemá.

Truesdale se nicméně stále domnívá, že spojenci Kyjeva jsou „optimističtí“ v tom, že Ukrajina může dosáhnout úspěchů, ačkoli čelí naléhavému časovému plánu na prokázání úspěchu, omezením daným nadcházející zimou a politickými cykly svých západních podporovatelů.

Nesplnění očekávání

Jeden z amerických představitelů řekl 23. června televizi CNN, že ofenziva „nesplňuje očekávání“ na žádné ze tří front. Sám Zelenskij připustil, že postup byl „pomalejší, než bylo žádoucí“.

Svět však sleduje, jak rostou obavy, že Ukrajinci přijímají vojenská rozhodnutí kvůli západnímu harmonogramu, přičemž výsledky se očekávají před summitem NATO, který se uskuteční tento měsíc ve Vilniusu. „Načasování letní akce se řídilo libovolným časovým plánem NATO, nikoliv Ukrajiny,“ řekl časopisu Newsweek vojenský analytik Allan Orr.

Orr uvedl, že tlačit ukrajinské síly k přechodu od partyzánské obrany ke konvenčnímu útoku během šesti měsíců „bylo vždy příliš náročné“. Rovněž se domnívá, že NATO neposkytlo Ukrajině dostatečné zdroje a nedalo Kyjevu dostatek času na zvládnutí vybavení, které mu poskytlo.

Nedostatek stíhaček čtvrté generace, omezený počet HIMARS a opožděný příchod obrněné techniky podle něj přispěly k neschopnosti proniknout dobře připravenými ruskými obrannými liniemi.

Newsweek se obrátil na NATO se žádostí o komentář.

„Celá ofenziva byla podložena předpokladem, že se ruská linie pod tlakem zhroutí kvůli špatné morálce – nestalo se tak,“ řekl Orr. „Ve skutečnosti se Rusové přizpůsobili rychleji, než byli Ukrajinci vycvičeni.“

„Protiofenzíva byla případem jednospektrální války, uspěchaného jednorozměrného náporu proti neflankovatelné obranné linii,“ dodal, což mělo za následek vysoké ztráty a nízké výnosy.

Uvedl, že Kyjev se snaží proniknout podél celé fronty najednou s omezenými zdroji.

„Spíše potřebuje zmobilizovat své omezené zdroje k průniku pouze na několika místech podél linie tím, že na vybraných místech výrazně převálcuje obránce,“ řekl. „Takto bojuje početně slabší armáda.“

Když ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že Kyjev znovu dobyl 50 % Ruskem obsazeného území, řekl, že protiofenzíva je ve svých „relativně raných dnech“, což signalizuje, že naděje na rychlé zisky ustoupila naději spojenců Kyjeva, že postup bude trvat měsíce, nikoli týdny.

„Ukrajinci načasovali protiofenzívu s jediným cílem – představit se na summitu NATO s hmatatelnými výsledky,“ řekl Nicolò Fasola, výzkumný pracovník Boloňské univerzity v Itálii, který se ve své práci zaměřuje na ruské vojenské strategie.

Operační problémy, jako je nedostatek leteckého nebo dělostřeleckého krytí, možná posílily volání Kyjeva po zbraních dlouhého dosahu, ale samotné moderní vybavení nestačí.

„Myslím, že jsme příliš tlačili na technologickou stránku strategie v naději, že když Ukrajině poskytneme moderní západní zbraně, bude to stačit k tomu, aby překonala ruské síly, které mají horší vybavení,“ řekl Newsweeku.

„Ano, dali jsme Ukrajincům nejmodernější západní zbraně, ale neměli jsme dost času na to, abychom je důkladně a řádně vycvičili. I když na taktické úrovni máme velmi zkušené ukrajinské vojáky, kteří se mohou velmi rychle naučit používat naše zbraně, je obtížné integrovat nové zbraně do jejich doktríny ve velmi krátkém čase.“

Glen Grant z Baltic Security Foundation se mezitím domnívá, že Západ propásl příležitost udržet si iniciativu, když ruským silám loni v říjnu v Charkově a Chersonu tekla krev z nosu.

Sofistikovanější zbraně jsou vítány, ale podle Granta je zapotřebí více pěchotního vybavení, například granátometů, zejména v oblastech jako Bachmut, kde boje z velké části vedla pěchota.

„Neexistuje zde žádné správné nebo špatné řešení,“ řekl. „Musíte bojovat s tím, co máte, a pokud nemáte vše, co skutečně potřebujete, je to obtížnější a pomalejší.“

Institut pro studium války v neděli uvedl, že je příliš brzy hodnotit ukrajinskou protiofenzívu, protože Kyjev má stále značné nezapojené síly a je schopen zahájit rozhodující operace, kdy a kde chce.

Mezi nejnovější ofenzivou a loňskou ofenzivou jsou také rozdíly na bojišti.

„Jedna věc je být v defenzivě, když máte zákop a chce se po vás jen přežít,“ řekl Grant. „Když se po vás chce, abyste šli dopředu do palby, vyžaduje to úplně jiný charakter.

„Ukrajinci to řeknou naprosto na rovinu – pro některé z nich je to obtížné, ale díky bohu je jich hodně, kteří to dělají.“

Zdroj: newsweek.com