Stovky radikálních nacistů a pravicových extremistů na internetu jsou ve skutečnosti agenti německé domácí rozvědky a mnozí z nich mohou být dokonce zodpovědní za „podněcování nenávisti“ a dokonce i násilí. (Foto: Flickr)

Tito agenti, kteří kdysi potřebovali pít a přímo se stýkat s příslušníky krajní pravice, nyní v Německu provozují pravicově extremistické online účty.

Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) tvrdí, že tyto účty jsou potřebné ke shromažďování informací, ale podle kritiků mohou také propagovat a aktivně podporovat radikalismus, uvádí zpráva německého listu Süddeutshce Zeitung.

„Je to budoucnost shromažďování informací,“ řekl Süddeutsche Zeitung nejmenovaný vedoucí příslušného státního úřadu.

Podle průzkumu listu úřad od roku 2019 výrazně investuje do „virtuálních agentů“, které financuje z peněz daňových poplatníků. Spolkový úřad i spolkové země zaměstnávají špiony, kteří mají za úkol kromě pravicových extremistů sledovat také levicové extremisty, islamisty a „konspiračně-ideologickou“ scénu.

Činnost BfV, která vede stovky pravicově extremistických účtů, však vyšla najevo v době, kdy německá levicová vláda označila pravicový extremismus za největší hrozbu pro zemi, přestože údaje ukazují, že větší hrozbu představují levicoví extremisté a radikální islám. Ministryně vnitra země Nancy Faeserová představila desetibodový plán boje proti „pravicovému extremismu“ a podobně jako Bidenova administrativa ve Spojených státech obrátila vnitřní bezpečnost státu proti politickým oponentům a označila je za hrozbu terorismu a nebezpečí pro demokracii. V případě Německa je v některých spolkových zemích aktivně sledována opoziční konzervativní strana Alternativa pro Německo (AfD), přičemž členství ve straně je jedinou podmínkou pro to, aby agenti mohli číst e-maily a odposlouchávat telefonní hovory soukromých osob.

BfV provozuje stovky účtů pravicových extremistů, přičemž agentura argumentuje tím, že jde o to, „aby si sám zahrál na pravicového radikála“ a získal si tak důvěru ostatních uživatelů. Zaměstnanci Úřadu na ochranu ústavy za to pravděpodobně vedou „propagandu“ a někdy se dopouštějí i trestných činů, jako je „podněcování k nenávisti“.

Co přesně však tyto extremistické účty zveřejňují a co zahrnuje „podněcování k nenávisti“, není jasné, protože nad těmito aktivitami neexistuje téměř žádný veřejný dohled.

„Abyste byli skutečně důvěryhodní, nestačí jen sdílet nebo lajkovat to, co říkají ostatní, ale musíte také sami něco prohlašovat. To znamená, že agenti také šikanují a agitují,“ uvádí se ve zprávě agenta, který tvrdí, že se k agentuře připojil, aby „něco dělal proti pravicovým extremistům“. To zahrnuje aktivní povzbuzování lidí v jejich světonázoru, ale říká, že jejím úkolem je „živit“ scénu.

Ve skutečnosti nyní existuje tolik účtů provozovaných různými německými úřady, že se stala nutnou celostátní dohoda. Jinak by se tito různí agenti vzájemně zaměřovali na sledování a monitorování.

Nová německá vláda zaujala agresivní postoj proti anonymitě na webu a svobodě projevu a zaměřila se na aplikace, jako je Telegram, který jako jedna z mála technologických společností otevřeně podporuje svobodu projevu. Očekává se, že v rámci nového režimu německá vláda každoročně zahájí tisíce případů nenávistných projevů vůči veřejnosti.

Zdroj: rmx.news