Tento týden se z arménské enklávy Náhorní Karabach vynořily šokující scény poté, co minulý týden ázerbájdžánská vojenská ofenzíva zaměřená na separatistický region zabila nejméně 200 lidí a mnoho dalších zranila. (Foto: X)

Probíhá exodus desítek tisíc etnických Arménů z jejich 2000 let staré vlasti Arcach, která v moderní době existovala v mezinárodně uznaných hranicích Ázerbájdžánu.

Někteří pozorovatelé prohlásili, že to znamená definitivní konec republiky Arcach, vzhledem k tomu, že byly pozorovány dlouhé fronty aut vyjíždějících směrem k arménským hranicím, a to z obav, že ázerbájdžánské jednotky provádějí etnické čistky.

Arménské ministerstvo zahraničí spočítalo, že do úterý uprchlo z Náhorního Karabachu do Arménie nejméně 13 500 lidí.

Tento počet byl později revidován na nejméně 19 000 a očekává se, že jich bude mnohem více, vzhledem k tomu, že zablokovaná doprava ve směru k arménské hranici se táhne na kilometry daleko.

Situaci pro prchající civilisty ještě zhoršuje fakt, že na čerpací stanici, která tankovala palivo do aut při masovém exodu, došlo pravděpodobně k teroristickému útoku nebo k jiné děsivé nehodě:

V pondělí večer, kdy se z enklávy snažilo uprchnout mnoho dalších lidí, došlo k mohutnému výbuchu na čerpací stanici nedaleko Stepanakertu, kde se lidé snažili natankovat před cestou do Arménie.

Podle arménské státní tiskové agentury Armenpress bylo při výbuchu zabito nejméně 20 lidí a 290 jich bylo zraněno. Zranění byli převezeni do čtyř nemocnic po celém Náhorním Karabachu, jednou z nich je klinika ruské mírové mise.

Jeden z arcachských představitelů vysvětlil, že etničtí Arméni odmítají vstoupit na území Ázerbájdžánu: „Naši lidé nechtějí žít jako součást Ázerbájdžánu. Devadesát devět a devět procent z nich dává přednost opuštění našich historických zemí,“ uvedl úředník, kterého citovala agentura Reuters.

Po válce v roce 2020 byly do regionu umístěny stovky ruských mírových sil.
Washington vyzval ke zdrženlivosti v souvislosti s obviněními, že Ázerbájdžán provádí genocidu:

Šéfka americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová v arménském hlavním městě Jerevanu vyzvala Ázerbájdžán, aby „zachoval příměří a podnikl konkrétní kroky k ochraně práv civilistů v Náhorním Karabachu“.

Powerová, která předtím předala arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi podpůrný dopis od amerického prezidenta Joea Bidena, uvedla, že použití síly ze strany Ázerbájdžánu je nepřijatelné a že Washington hledá vhodnou odpověď.

Vyzvala ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, aby dostál svému slibu chránit práva etnických Arménů, plně otevřel Lačinský koridor, který spojuje region s Arménií, a umožnil dodávky pomoci a mezinárodní monitorovací misi.

Pro Armény jsou však jak prosby, tak nedostatečné kroky ze strany Washingtonu i Moskvy důvodem k frustraci a hněvu.

Od té doby se objevily videozáznamy (neověřené), na nichž ázerbájdžánští vojáci rabují nebo také střílejí do domů etnických Arménů…

Místní představitelé varovali, že uprostřed ozbrojeného ázerbájdžánského postupu nezůstane v Náhorním Karabachu, kde se nacházejí desítky starobylých křesťanských klášterů a kostelů, ani jedna etnická arménská rodina.

Rusko mezitím vydalo vzácné prohlášení, v němž pranýřuje arménskou vládu pod vedením premiéra Nikola Pašinjana za nedodržování dohod, které pomohly k této rozvíjející se katastrofě…

Mezitím se ukázalo, že Ázerbájdžán je připraven sporné území znovu sjednotit silou. Ti karabašští Arméni, kteří zůstávají, musí přijmout ázerbájdžánské občanství, nebo odejít, vyplývá z prohlášení Baku.

Anna Ohanyanová, vedoucí vědecká pracovnice programu Rusko a Eurasie v Carnegie Endowment for International Peace, vysvětlila pro CNN, že „pokud arménská komunita neodejde, ale také nepřijme ázerbájdžánské pasy, myslím, že by to v podstatě byla sebevražda“.

Zdroj: reuters.com