Prezident Biden se v rámci své čtyřdenní cesty na Ukrajinu a do Polska setkal ve Varšavě s hlavami států tzv. východního křídla NATO. (Foto: Twitter / CNN)

Deník New York Times v úvodu své reportáže poměrně dramaticky rámuje toto setkání takto: „Pokud by ruský prezident Vladimir V. Putin nařídil vjezd tanků do dalších evropských zemí, devět zemí na východním křídle NATO by bylo nejpravděpodobnějším cílem.“

Biden tlumočil ujištění, že Spojené státy jsou připraveny urychleně přistoupit k jejich obraně, pokud se stanou terčem útočných akcí Moskvy. Mezi tyto země patří Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

„Jedná se z velké části o skupinu spojenců na východním křídle NATO, kteří jsou v podstatě a upřímně řečeno doslova v první linii naší kolektivní obrany právě teď,“ předeslal mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby.

Podle něj je cílem prezidentova setkání „potvrdit neochvějnou podporu Spojených států bezpečnosti této aliance a transatlantické jednotě“. Má také vyslat Putinovi vzkaz, že jeho země nemůže tyto demokracie, z nichž některé jsou relativně nové a křehké, zastrašovat.

Zatímco „expanzivní Rusko“ je na Západě klíčovým tématem rozhovorů od doby, kdy před rokem začala ruská invaze na Ukrajinu, Rusko neprojevilo žádné známky toho, že by chtělo rozšířit konflikt do dalších zemí. Jedinou zemí, která v důsledku války za svými hranicemi zažila výraznou politickou nestabilitu, je maličké Moldavsko.

Pokud jde o nejnovější informace o Moldavsku, agentura Reuters uvádí, že Putin „v úterý zrušil dekret z roku 2012, který částečně podpořil suverenitu Moldavska při řešení budoucnosti Podněstří – Moskvou podporovaného separatistického regionu, který hraničí s Ukrajinou a kde Rusko drží vojáky“.

Zajímavé je, že moldavská prezidentka Maia Sanduová ve středu pozvala prezidenta Bidena na návštěvu této bývalé sovětské republiky – k čemuž však pravděpodobně nedojde.

Zdroj: nytimes.com