Moskva s Havanou údajně dosáhly dohody o opětovném otevření zařízení SIGINT v Lourdes na Kubě – kdysi největší ruské zahraniční základně tohoto druhu – která byla v roce 2001 jak kvůli finančním problémům, tak kvůli nátlaku USA zavřena. Toto zařízení bylo za provozu obsazeno tisíci lidmi vojenského a zpravodajského personálu, jehož úkolem bylo zachycovat signály přicházející z amerického území a jdoucí na něj, a poskytování komunikace ruským plavidlům na západní polokouli. Rusko uvažuje o novém otevření základny Lourdes od roku 2004 a minulý týden o tom během návštěvy ruského presidenta Vladimira Putina v této ostrovní zemi uzavřelo dohodu, hlásí s citací četných zdrojů byznys deník Kommersant.
„Konečně mohu říct jednu věc!“ komentoval jeden ze zdrojů zprávy v tomto listě s dodatkem, že význam tohoto kroku lze těžko přecenit.
Zařízení v Lourdes, na předměstí Havany je umístěné jen 250 km od kontinentálních USA a bylo otevřeno v roce 1967. Na vrcholu studené války to bylo největším centrum signálního zpravodajství, jaké Moskva provozovala na cizím území, s obsazením 3 000 personálem.
Rusko by z této základny mohlo zachycovat komunikace ve většině USA včetně utajených výměn mezi kosmickými zařízeními na Floridě a americkými kosmickými loděmi. V roce 1993 se Raoul Castro, tehdejší ministr obrany Kuby, chlubil, že Rusko zachytilo 75 procent signálního zpravodajství z Ameriky přes Lourdes, což bylo nejspíš nadsazené, ale ne tak moc.
Po kolapsu Sovětského svazu byla tato základna omezena, v provozu ale zůstala. Poté, co bylo v roce 1998 Rusko zasaženo ekonomickou krizí, zjistilo, že je těžké udržovat mnohá svá zařízení včetně těch v Lourdes. Kuba sovětských časů ji hostila bez nájmu, ale od roku 1992 musela Moskva začít Havaně platit každý rok stovky milionů dolarů kromě ještě provozních nákladů na udržování základny otevřené.
Další rána přišla v červenci 2000, kdy US Sněmovna schválila Zákon o rusko-americké důvěře a spolupráci, a tento návrh by Washingtonu zakázal změnu splátkového kalendáře či odpuštění u jakéhokoliv ruského dluhu k USA, pokud se zařízení v Lourdes nezavře.
Moskva to udělala v roce 2001 a to také zavřela svou vojenskou základnu Cam Ranh ve Vietnamu, kde o obou krocích se mluvilo jako o rozptýlení amerických obav. Ale slovy vojenského zdroje citovaného Kommersant, USA „neocenily naše gesto dobré vůle.“
Žádné podrobnosti o harmonogramu opětovného otevření tohoto zařízení nejsou bezprostředně k dispozici, to v současnosti hostí pobočku Kubánské university informačních věd. Jednou z hlavních zpráv během Putinovy návštěvy v Havaně bylo odepsání většiny starého kubánského dluhu Ruskem. U tohoto zařízení se předpokládá, že bude potřebovat méně personálu, než dříve, protože moderní dohledová zařízení teď mohou provádět mnohé funkce automaticky.
Až bude zařízení v Lourdes opět v provozu, bude mít Rusko daleko lepší kapacity signálního zpravodajství na západní polokouli.
„Návrat do Lourdes je teď více než ospravedlnitelný,“ řekl Kommersant vojenský expert penzionovaný plukovník Viktor Murachovskij. „Schopnosti ruského vojenského signálního zpravodajství o konstelacích satelitů se tím významně zhoršily. S předsunutým postavením takhle blízko k USA budou mít možnost provádět svou práci, aniž by se moc ohlíželi na v kosmu umístěný SIGINT echelon.“
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: rt.com
