Téměř každá pátá webová stránka je filtry britských poskytovatelů internetových služeb blokovaná, tvrdí Open Rights Group. Tato organizace digitálních práv pomocí doma vyvinutého nástroje otestovala 100 000 vrcholných stránek na webu a zjistila, že až 20 procent z nich blokují filtry – jejichž účelem je chránit děti před nepatřičným obsahem – a to včetně těch s neškodným, nikoho neurážejícím či dokonce vzdělávajícím obsahem. Např. O2 blokuje webovou stránku používanou k prodeji a servisu vozů Porsche, zatímco TalkTalk odpírá přístup k blogu feministických práv.
K dalším blokovaným stránkám paří politický blog Guido Fawkes, jehož redaktor Paul Staines řekl: „Opravdu bychom ocenili, kdyby nás TalkTalk odstranil z blokovacího seznamu. Jedinými lidmi, kteří nás blokují, jsou oni a čínská vláda.“
Open Rights Group spustila nástroj, kterého používají k testování stránek, což znamená, že teď si může každý zkontrolovat, jestli je webová stránka filtrovaná a neustále sledovat celkový provoz blokování stránek. V době publikace počet blokovaných stránek vzrostl oproti původnímu spuštění na 22 500.
Co se toho týče, tak výkonný ředitel Open Rights Group Jim Killock řekl: „Pomocí projektu Blocked chceme zjistit, jaký mají webové filtry dopad. Naše zprávy už ukazují, že každá pátá webová stránka je zablokovaná, a že problém přehnaného blokování vypadá, že je daleko větší, než jsme mysleli. Různí poskytovatelé blokují různé stránky a výsledkem je, že je tím postiženo mnoho lidí počínaje podniky až po bloggery, protože lidé se k jejich webové stránce nemohou dostat.“
Používání těchto filtrů u poskytovatelů je součástí tažení britské vlády, co má zajistit, že k „dospělému obsahu“ se na webu dostanou jen ti nad 18. Ty „porno-filtry“ ministerského předsedy Davida Camerona se ukazují, že blokují obsah s úplně jiným materiálem počínaje stránkami o sexuálním vzdělávání až po informace o hackingu, ale tato studie Open Rights Group ukazuje, jak široce rozšířeným se to filtrování stalo.
„Některé z těch stránek jsou zablokovány prostě kvůli úplnému omylu,“ řekla mi Pam Cowburn zástupkyně Open Rights Group.
Zeptal jsem se Pam, proč je tolika stránek, které nehostí materiál pro 18+ filtry uzavřených? Jsou tomu na vině algoritmy poskytovatelů, nebo je to přehnaně dalekosáhlá politika filtrování obecně?
„Tohle je součástí tohoto problému,“ řekla. „Neexistuje moc transparentnosti ohledně toho, jak jsou ty filtry nastaveny.“
Opravdu, ač poskytovatelé rozvádí, jaký druh témat blokují – takový jako pornografie a drogy – tak neobjasňují, jak ty filtry opravdu fungují, což znamená, že se lze těžko dovědět, proč se zjevně neškodné stránky mohou dostat na černou listinu. A potom navíc může být velice těžké zjistit, jak ‚odblokovat‘ stránku, k níž se jako dospělý platící zákazník chcete dostat. Podle Open Rights Group jistá matka jménem Marielle byla „ponižována“, když se zkusila na svém telefonu dostat na stránku péče o šestinedělky.
„Ten manažer mi řekl, že se přes filtrované články nemohu dostat bez vložení čtyřmístného pinu pokaždé, když si chci číst filtrovaný článek, protože mám zákaznický plán PAYG,“ řekla Marielle a poslala zprávu poskytovateli internetu Three, aby jim vysvětlila, že tato stránka byla ve filtru omylem, nedostalo se jí však odpovědi.
Já jsem kontaktoval TalkTalk, tj. poskytovatele, co zablokoval blog Guido Fawkese, abych se zeptal, proč k tomu došlo. Neodpověděli mi včas, aby to vyšlo ve vydání článku, ale Cowburn připustila, že u TalkTalk by to mohlo být jinak: „Testovali jsme poněkud vyšší základní nastavení, než normálně doporučují, když se poprvé přihlásíte.“ Uvážíme-li tohle, tak by Guido Fawkes a jiné stránky nemusely být od TalkTalk blokovány pro všechny zákazníky.
U BT Broadband nastavila Open Rights Group své filtrování na „mírné“, které blokuje nahotu; zbraně a násilí; a hazard a sociální sítě. Když testovali Sky Broadband, tak nastavili na „13“, o čemž Sky říká, že je to „vhodné pro teenagery a starší.“ To odpírá informace o sebevraždách a sebepoškozování; k anonymizérům, sdílení souborů a hackování; a k randění.
Když se porovnají filtry mezi různými poskytovateli, je to, co je blokováno, značně nesourodé. Neexistují žádné standardní úrovně ochrany – nebo náhodné cenzury – po celé zemi; což zákazníkům ztěžuje výběr, který poskytovatel by mohl mít plán pro ně vhodný.
Ale co kdyby rodiče vypnuli filtry svých poskytovatelů, tak to vlastně podvrací samotnou ideu jejich použití – copak by potom nevystavovaly své děti široce otevřené verzi webu? Možná, ale Cowburn říká, že: „Rodiče by neměli propadat pocitu viny a zabředávat do myšlenek, že selhali v ochraně svých dětí, když vypnou filtry. Nejlepší způsob, jak své děti udržet on-line v bezpečí je poskytnout jim dovednosti a vzdělání, které potřebují, aby se po webu pohybovaly bezpečně.“
Celkově to vypadá, že britské porno-filtry jsou daleko pochybnější, než se původně myslelo, a že nedostatek transparentnosti u poskytovatelů ztěžuje i samotné podchycení toho, v čem je problém. Dokud se tohle nezmění, tak se zákazníci budou potřebovat rozhodovat mezi filtry, které jsou snad buď přehnaně přísné, nebo naopak nenabízí adekvátní úroveň ochrany k jejich původnímu účelu – ochrany dětí.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: motherboard.vice.com
