Konečné dějství: Od konfiskací úspor k nucenému utrácení

Z dnešního zpravodajského souhrnu Open Europe: Reuters: ECB připravuje pro červen cíle pro záporné úrokové sazby z úspor a pro likviditu. WSJ: Bundesbank je připravena a ochotna podpořit další politiku usnadňování ECB. Reuters hlásí, že ECB pracuje na podrobných politických plánech pro své červnové zasedání včetně krácení všech úrokových sazeb a cílů pro operace s likviditou, aby podpořila půjčky do reálné ekonomiky.

ECB by rovněž mohla oznámit plán na půjčování aktiv zaručených cennými papíry (ABS), který by mohl nabýt účinnosti koncem tohoto roku. Mezi tím hlásí WSJ, že podle nejmenovaných zdrojů je Bundesbank ochotna takovéto bezprecedentní kroky podpořit, aby se dosáhlo politiky usnadňování (zvýšené nabídky peněz), pokud by snad inflace spadla nepřijatelně nízko. Po obou těchto zprávách se euro prudce propadlo.

„Negativní úroky z vkladů“ znamenají, že banky budou zákazníky zpoplatňovat za úsporu peněz a jejich umisťování do bank.

Podle Keynesiánské teorie (pokud něco takového ve skutečnosti existuje) vláda potřebuje podnítit „agregátní poptávku“, aby stimulovala ekonomiku ke zvýšení produktivity. Keynes neměl žádný respekt k úsporám… jen k výdajům.

[quote align="center" color="#999999"]

Keynesiánství, keynesovství či Keynesova ekonomie je ekonomický směr, jemuž položil základy britský ekonom John Maynard Keynes, profesor ekonomie na Cambridgeské univerzitě. Po druhé světové válce přejaly keynesiánství v podstatě veškeré vyspělé země a jejich představitelé se jí inspirovali při sestavování svých politických programů. Nicméně v 70. letech 20. století utrpěla tato teorie zdrcující kritiku a byla z větší části nahrazena právě monetarismem. Důvodem byly nové jevy v ekonomii, které keynesiánci nedokázali vysvětlit – například stagflace či slumpflace. – Wiki [/quote]

Prohlašoval, že důsledkem úspor je „paradox šetrnosti“, v němž, když všichni budeme spořit, místo abychom utráceli, tak se ekonomika dostane do spirály smrti. Úplně ignoroval teorii kapitálu, která vysvětluje, že REÁLNÝ kapitál, ne kapitál v papírových penězích, pochází z odložené spotřeby SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ, aby se zvýšily výdaje NA KAPITÁLOVÉ ZBOŽÍ.

Ty peníze, které uspoříme, se nezničí. Ty jdou do zápůjčních fondů trhu k financování dlouhodobých kapitálových investic, ze kterých se vyplatí budoucí dividendy, jak doslovně, tak obrazně, čímž se zajistí VÍCE zboží v budoucnu.

Je projevem fanatismu a zoufalství Keynesiánců, když se uchylují k hrozbám konfiskací peněz, aby lidem zabránili v úsporách a nutili je utrácet v současnosti. To je čiré a naprosté šílenství … cosi, o čem můžeme říci, že se jedná o zlodějinu v obrovitém měřítku páchanou vládními fanatiky.