Globální dluh přesahuje $100 bilionů, kvůli hýření vlád, říká BIS

Částka globálního zadlužení vyrostla o více než 40 procent na $100 bilionů od prvních příznaků finanční krize, jelikož vlády si půjčovaly, aby své ekonomiky vytáhly z recese, a společnosti využívaly výhod rekordně nízkých úrokových sazeb, tvrdí Banka pro mezinárodní vypořádání. Ten $30 bilionový nárůst ze $70 bilionů v období mezi polovinou roku 2007 a polovinou roku 2013 porovnejte s poklesem hodnoty kapitálových podílů o $3,86 bilionů na $53,8 bilionů za stejné období, říkají data shrnutá Bloombergem. Ten skok v zadlužení, jako ho změřila v Basileji ve Švýcarsku sídlící BIS ve svém kvartálním přehledu, je téměř dvojnásobkem amerického hrubého domácího produktu.

Půjčky vyrostly, jelikož centrální banky po americkém kolapsu trhu stlačily diskontní sazby úroků, aby podnítily růst poté, co zkolaboval americký trh toxických hypoték a zbankrotoval Lehman Brothers Holdings Inc., čímž byl svět stržen do nejhorší finanční krize od Velké deprese. Výnosy ze všech typů obligací od vládních a korporátních až k hypotékám šly v průměru o 2 procenta dolů z více než 4,8 procent v roce 2007 podle Bank of America Merrill Lynch Global Broad Market Index.

„Vzhledem k významné expanzi vládních výdajů v posledních letech, to byly vlády (včetně centrálních, státních a lokálních vlád), kdo byl hlavním vydavatelem dluhu,“ uvádí Branimir Gruic, analytik Andreas Schrmimpf a ekonomu u BIS. Tato organizace je vlastněna 60 centrálními bankami a hostí Basilejskou komisi bankovního dohledu, skupinu regulátorů a centrálních bankéřů, která stanovuje globální kapitálové standardy.

Uskrovňující opatření

Tržně prodejný americký vládní dluh závratně vyrostl na rekordních $12 bilionů z $4,5 bilionu na konci roku 2007, uvádí data US ministerstva financí shrnutá Bloombergem, prodeje korporátních obligací během tohoto období vyrostly s tím, že vydávání obnáší celkem více než $21 bilionů, ukazují data od Bloomberg

Mnohé národy v obavách, že by vysoká dluhová zátěž mohla investory přimět, aby se vyhýbali jejich trhům, tak se uchýlily k uskrovňujícím opatřením s omezením výdajů a s vyšším zdaněním, aby své ekonomiky ukočírovaly procesem, v němž doufaly v obnovení fiskálního pořádku, který opustily kvůli boji s celosvětovou recesí.

Mezinárodní měnový fond koncem uplynulého roku prohlásil, že očistíme-li rozpočty od plateb úroků, tak v roce 2010 dosáhl tzv. primární deficit v zemích Velké sedmy v průměru 5,1 procenta při vyhlazení, aby se odhlédlo od velkých ekonomických výkyvů. Tahle míra letos spadne na 1,2 procenta, předpovídá MMF.

Tohle bezprecedentní přiškrcení obnášelo mezi lety 2010 a 2013 částku 3,5 procenta hrubého domácího produktu USA a 3,3 procenta HDP euro-oblasti, tvrdí Julia Callow, mezinárodní šéfekonomka u Barclays Plc v Londýně.

Ty nejrizikovější ze všech věrohodných dluhopisů vynesly od roku 2007 více než 31 procent, tvrdí data Bank of America Merrill Lynch indexu. Dluhy ministerstva financí a vládních agentur poskytly investorům za tuto dobu výnos 27 procent, zatímco korporátní dluhopisy celosvětově vynášely více než 40 procent, ukazují tyto indexy.

John Glover