Jednou z věcí, které jsme se za těch téměř 30 let v brookerském businessu naučili, je ta, že samoregulace nefunguje. Jednotliví hráči jsou prostě příliš nekorektní, hrabiví a ukázali, že regulace dokáží ohnout až na samotnou hranu. Viděli jsme to u MF global (nedávno proběhlý skandální tunelovací krach). Dnes jsou zmanipulované všechny trhy. Ještě tak před pětadvaceti lety jich bylo zmanipulovaných jen asi 80%. SEC a CFTC (Dohled USA nad kapitálovým trhem) jsou si toho dobře vědomy a v mnoha případech jsou při těch zločinech nápomocny či je podněcují. Zločinů je už příliš mnoho, aby je šlo uvádět, ale mezi hlavní problémy patří spolupachatelství zastřené i otevřené u krátkých obchodů (shorting – prodej aktiv jiných, co si je k prodejci uložili, v naději že ze zisku jim koupí stejná). Neexistuje nic takového, jako popisuje hypotéza efektivních trhů. Jsme jen v další fázi toho, co nás zavádí hlouběji do temného lesa.

Malá skupinka velkých ranařů kontroluje jak Wall Street, tak Federální rezervy, naši vládu i naši ekonomiku. Jen se zeptejte členů Výboru pro zahraniční záležitosti, Trilaterální komise či ze Skupina Bilderberg. Ti vědí, jak to chodí, protože pomáhají politiku dělat a aranžovat ji k provedení. Wall Street je jednou dlouhou litánií podfuků, kde viníci jdou do vězení jen zřídka, a prohřešky se zamáznou pokutou, co obvykle zaplatí firmy, nikoliv jednotlivci. Ačkoliv vyšetřovatelé z SEC a CFTC nejdou do ničeho, jako by se to vůbec nestalo, tak si užívají obviňování maličkých a středně velkých brokerských společností, aby tím ospravedlnily svou existenci. To když nevydají nějaký informační biletin, a všichni takoví patří mezi ty, co si nemohou dovolit špičkovou právní pomoc nebo jakoukoliv právní pomoc. Celá ta hra je křivácká a je tomu tak už mnoho let. Je to vláda a její agentury a Wall Street tedy bankovnictví, co kontroluje celé naše životy. Jejich moc je nesmírná a proto se zbaví toho, čeho se zbavit chtějí.

To samé platí i o Kongresu, jehož 90% je koupeno a placeno přispěvateli na kampaň nebo přes další finty jako jsou kšefty insiderů zneužívajících důvěrných informací. A právě proto máme ten tzv. volný obchod a globalizaci, offshoring a outsourcing. Kongres a ti, co se uchází o úřad, ani president o tom vůbec nemluví, avšak za 12 let nás to stálo 12 milionů pracovních míst a 450 000 podniků. To však zjevně pro Kongres nepředstavuje žádnou vážnou záležitost. Nebo bychom snad mohli říci, že ti, kdo platí Kongres, nadnárodní konglomeráty, chtějí volný obchod jen tak. Náš národ by nemohl konkurovat zemím s otrockou prací v roce 1795 a nemůže ani teď. Musí tu být vyvažující síly, protiváhy, které zastaví drancování Ameriky, které ničí ekonomickou nezávislost a nakonec i suverenitu. Jsme jen krůček jak od postindustriálního vazalství tak i od bankrotu. Spolupachatelství Kongresu nás při tom vede jak maják, když tihle tuneláři nemusí platit ani daně ze zahraničních kořistí. Kdo kdy slyšel o něčem tak nerozumném? Místo aby snížili korporátní daně, jak už to udělaly jiné národy, my jsme zdanění odstranili, tak aby nadnárodní korporace mohly konkurovat. Tohle je tím, co nazýváme moderním kolonialismem.

Po debaklech v 90. letech 18. století a britském kolonialismus se USA přepnuly na systém tarifů, který docela dobře fungoval až do doby před asi 25 lety. Pak přišly WTO, NAFTA a CAFTA, výsledky toho dnes vidíme. Systém tarifů vládě dovoloval financovat se uvalením daní placených cizími korporacemi, což Američany chránilo před placením daní z příjmů po asi 100 let. Tarify jsou součástí toho, co učinilo Ameriku velikou, a není možné, abychom byli zase velcí, bez tarifů, je to právě takhle jednoduché. Nemůžete mít prosperitu, když během 12 let vyhodíte 12 milionů jobů. Jak už jsme viděli, nemůžete mít rok za rokem trvalý a rostoucí obchodní deficit, aniž byste se zhroutili. Teď už jsme 217 let potom, a zase děláme tu samou stupiditu. Hlavním důvodem, proč se to děje, je to, že veřejnost si toho nevšímá a Kongres udělá cokoliv, co jim plátci jejich rent, řeknou, že mají udělat.

Dluhová pozice USA se každým dnem zhoršuje a s tím i dolar a nejen on, světová rezervní měna, ta se znehodnocuje vůči dalším měnám i zlatu a stříbru. Mít dolar jako světovou rezervní měnu poskytuje Američanům mnohý prospěch, a pokud o tuto výhodu přijdeme, tak co vlastně z americké prosperity zůstane. Půjdeme ve šlépějích Řecka? Je chybou říkat, že tarify způsobují deprese. Během posledních 200 let šestkrát vzrostly a žádná deprese nenásledovala. Nebudeme-li mít tarify, Amerika jako světový vůdce nepřežije.

Pokud tento psaný dokument opravdu existuje, tak vytyčuje úmyslný bankrot Řecka, a ten byl v držení dvou bank na Wall Streetu už měsíc, takže zhroucení Řecka už je nějakou dobu v chodu. Dnem bankrotu má být podle předpokladu 23. březen. Dle předpokladu to budou ratingové agentury, které bankrot spustí. 23. je pátek a v sobotu se zmrazí řecká bankovní konta. Je-li to pravda, měli by všichni Řekové mít svá eura a další měny a cennosti mimo řecké banky.

Před několika měsíci jsme konstatovali, že nevíme, co se v Německu za scénou opravdu děje. Kladli jsme otázku, chtějí opravdu Řecko a snad i euro zachránit, nebo mají zájem stejný jako většina Němců na tom, aby se euro a EU hodilo do stoupy? Během uplynulého týdne se ozývaly všemožné komentáře, mnoho z nich i dost ulítlých. Během posledního 2 a ½ roku jsme vídali různé zdržovačky, ale nic takového, jako jsme viděli během posledního měsíce. Bylo to jako by většina ne-Řeků vrhala francouzáky do soukolí pokroku. USA říkají, že nechtějí už vůbec zabřednout hlouběji do evropských problémů, MMF nabízí almužnu. Němci a jmenovitě Schäuble během těchto uplynulých 2 týdnů neudělal nic kromě pronášení negativních komentářů komandování tak, aby zkoušel neustále měnit vyjednávací pozici, čímž vnášel zmatek mezi řecké vyjednavače. V sobotu jsme řekli, že ve čtvrtek jednání už podřízli. Paní Merkelová chce řeckou vládu vyměnit za EU komisaře. V Německu se mu říká Gauleiter. Myslíme si, že z Řecka chtějí mít německou pobočku.

Pak vstupuje do akce Draghi a je naštvaný na Schäubleho, který našeptává, že ty nové řecké úspory jsou změnou jen pro blbce. V Aténách se jim příliš nedaří, takže to vypadalo pravděpodobně, že udělají cokoliv, aby udělali dohodu. Pak přišel ten požadavek od FINMINCO, aby se řečtí vůdci stran za dohodu zaručili podpisem závazného dokumentu, což je směšné. Pak do akce vstoupily německé noviny s nepodloženými senzačními komentáři. Musíte se ptát sami sebe, zní to jako, že Německo chce dosáhnout dohody? Nemyslíme si to, i když tak můžou postupovat.

Pak požaduje paní Merkelová, aby vůdci stran podepsali další závazek, protože jak říká, ona nedůvěřuje vůdci Nové demokracie Samarasovi. Jak urážlivé! Jak skandální hulvátství! Německý Schäuble prohlásil řecký dluh za bezednou díru, čímž ještě tyto vztahy utužil. Pak ještě kancléřka doporučila, by se v Řecku odsunuly volby, dokud se úplně neskončí se záchranou z dluhů. Tohle bylo poprvé, kdy se tohle vyneslo na veřejnost. Němci ví, že jakmile bude po volbách a Samara bude zvolen, řeknou si o změny, nebo dohoda půjde do koše jako nulitní a neplatná. Ona ví, že když k vykoupení z dluhů nedojde do 16. března, Řecko bankrotuje.

Nakonec se Řecko chytá toho, že Německo chce Řecko dostat z eurozóny, když už ne z jiného důvodu tak proto, že to Němci požadují. Pak se všichni ti Němci ozývají a říkají, že to není pravda. Viděli jste někdy politika, který by v kterékoliv zemi říkal pravdu? Ano, občas, ale ne v tomto případě.

A jako by toho všeho nebylo dost lucemburský Jean-Claude Junker řekl, že při realizaci tohoto programu musí být více dozoru. Dluh se musí obsluhovat. Všechna ta eura, co EU dává Řecku, musí jít přímo bankám. Jinými slovy, neodvažujte se dotýkat těch krvavých bankéřských prachů.

Nyní náhle byrokraté EU a politici objevili, že eurozóna může přežít i po odchodu Řecka. Teď, když už máme 1,6 bilionu dolarů z Federálních rezerv, tak už se nemusíme strachovat o mizerné řecké nicotné dloužky. Tahle půjčka by jim mohla vydržet na dva roky, otázkou ale je, mohou a budou je chtít splatit, nebo to budou američtí daňoví poplatníci, kteří ten účet zatáhnou? Mimochodem je jasné, že půjčka od Fedu prozatím Evropu podrží, nelze ale popřít, že nechtějí jasný čistý bankrot, protože ty banky, které vlastní Fed, v tom váznou 70 miliardami dolarů. Tyto pohledávky z půjček jsou rovněž na vykoupení Španělska a Itálie.

A tohle všechno se obrací do velice ošklivé hry se spoustou předstírání a špinavých her na obě strany. Ti zlí hoši jsou skutečnými oběťmi. Řekové a tzv. hodní hoši Němci, vůbec nemusí být takovými, jak vypadají.

Akce pana Schäubleho a paní Merkelové nejenže jsou hanebné, ale až se nad nimi tají dech. Tohle, jak jsme viděli minulý týden, vede k násilným demonstracím a k nepokojům. Mnoho z těch Řeků bojovalo s Němci před asi 70 lety a jen málo jich zapomnělo na okupaci své země. Jak hrozná je tohle od Němců urážka. Můžeme jen tušit, že už nezáleží na tom, co teď Řekové udělají, jsou už mimo eurozónu.

Řekové už museli ořezat náklady na léky a nemocnice o 30%, zatímco zavalenost pacienty roste. Platy se zkrátily o 30% a penze o 50%.

Uskrovňující opatření přivedly ekonomiku ke kolapsu; HDP loni spadlo o 6,8% a projekce na letošek jsou 7% pokles. Ptáme se, jak budou Řekové za těchto podmínek platit dluhy, když se úroky exponenciálně škrábou nahoru.

I kdyby chtěli, řečtí občané toho mají málo, pro co by za těchto okolností našli kupce. Trojka byla od samého počátku totálně nezodpovědná, když žádala o takováto pravidla.

Myslíme si, že USA, UK, Německo, Holandsko a Finsko tentokrát zašly příliš daleko. Dohoda by se mohla totálně rozsypat a výsledkem pak bude chaos bez ohledu na to, kolik peněz Fed do EU bude pumpovat. Podle toho, co prosáklo a pořád uniká, tak to Evropě způsobilo vážné nezvratné škody a všichni budou trpět.

Bob Chapman

 

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=29438