Nechvalně proslulé shromáždění Bilderbergů, které svede dohromady globální mocenské handlíře z vlád, byznysu, financí, zpravodajství, královských rodin, médií, centrálního bankovnictví, akademií aj. má tento týden začít ve Spojeném království. V souladu se zjevným trendem, který se rozvinul během posledních let, ten závoj tajemství obklopující samotnou existenci tohoto kontroverzního piklení se pozvolna trhá, jelikož více a více hlavních mediálních kanálů o tomto shromáždění referuje. Značnou část toho účtu za ně sice zatáhnou daňoví poplatníci, ale tomu rostoucímu počtu protestujících a reportérů hledajících odpovědi vstup povolen nebude.
I když nedávno začal Bilderberg veřejně nabízet některé podrobnosti o svých utajených schůzkách – např. částečný seznam hostů a předpokládaná diskusní témata – kritici říkají, že skutečná agenda zůstává z větší části před veřejností skrytá. Avšak pobouření občané z celého světa a dokonce i vyloučení vůdci začali už být ve vzrůstající míře k tomuto shromáždění podezíraví a útočí na to, co vnímají jako tvorbu rozhodnutí o lidstvu samozvanou „elitou“ za zavřenými dveřmi.
Související články k tématu:
- Tato mapa ukazuje propojení skupiny Bilderberg se vším na světě
- Google-Bilderberg: Globální elita se transformuje na technokratickou revoluci
- Strana nezávislosti Británie Nigela Farage zaměřuje pozornost na Bilderberg 2013
- Bilderberg, Google a G8: Nový globální daňový režim už funguje
Vůdci Bilderbergu samozřejmě zkouší tahle výroční shromáždění prezentovat prostě jako fóra k prodiskutování globálních otázek v soukromí. A opravdu, kdyby vešlo ve známost, že tito účastníci formulují politiku, tak by se přinejmenším američtí účastníci nejspíš dopouštěli těžkého zločinu porušením Loganova zákona, který činí zločin z toho, když Američané formulují politiku v utajení spolu s cizinci. Úniky a veřejná prohlášení účastníků Bilderbergu během těch let však naznačují, že ta shromáždění jsou daleko více než jen neoficiální diskusí.
Na webové stránce Bilderbergu organizátoři nabízí pár podrobností. „Bilderberg založený v roce 1954 je výroční konferencí určenou k posílení dialogu mezi Evropou a Severní Amerikou,“ tvrdí tato stránka, aniž by zmínili klíčovou roli člena nacistických SS prince Benharda z Holandska při zakládání těchto podniků. „Každý rok se mezi 120-150 politických vůdců a expertů z průmyslu, financí, akademií a médií sezve, aby se na této konferenci zúčastnili. Asi dvě třetiny účastníků pochází z Evropy a zbytek je ze Severní Ameriky; jedna třetina je z politiky a vlády a zbytek z ostatních sektorů.“
Při komentování samotných shromáždění tvrdí Bilderbergové on-line, že tato konference byla vždy „fórem pro neformální, neoficiální diskusi o megatrendech a hlavních problémech, jimž svět čelí.“ Protože shromáždění je soukromé a pro veřejnost uzavřené, pokračuje to, „nejsou účastníci vázáni svým úřadem nebo předem dohodnutými postoji,“ takže mohou využít tohoto času, aby tu „vyslechli, reflektovali a shromáždili náhledy.“
Podle stránky Bilderbergu ke klíčovým tématům letošní diskuse patří ekonomický růst a tvorba pracovních míst ve Spojených státech a v Evropě. Mezi prvořadými tématy jsou rovněž: oprávnění, zadlužení, jak „velká data“ mění téměř vše, nacionalismus, populismus, zahraniční politika US, Afrika, kybernetické válčení, trendy v medicínském výzkumu, on-line vzdělávání, politika Evropské unie, rozvoj Středního východu a současné záležitosti.
Samozřejmě, protože je Bilderberg tak tajnůstkářský, neexistuje žádný způsob, jak ověřit, že těch pár podrobností o diskusních tématech poskytnutých na webových stránkách jakkoliv připomíná pravdu. Opravdu, kritici říkají, že tato stránka není věrohodná, citují fakt, že nesmírně vlivní účastníci byli z „oficiálního“ seznamu účastníků vystaveného na této stránce v minulých letech vynecháváni a na tu zjevnou věc, že mnozí z účastníků jsou politici. Stručné prohlášení Bilderbergů to uzavírá následujícím: „Neexistuje podrobná agenda, nenavrhuje se žádná rezoluce, nedochází k žádnému hlasování a nevydává se žádné politické prohlášení.“
Z letošních asi tak 140 veřejně oznámených účastníků jsou mnozí obvyklí podezřelí z evropského veřejného sektoru: Bývalý Maoistický revolucionář a současný president Evropské komise José Manuel Barroso, který nedávno opět prohlašoval, že federální EU bude během pár let realitou; šéfová Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde, která ve Francii čelí obvinění z korupce; bilderbergský vůdce Mario Monti, jmenovaný bankéři a činiteli EU místo voličů, aby sloužil jako ministerský předseda Itálie; „komandant“ Olivier de Bavinchove z čerstvé evropské vojenské síly známé jako Eurocorps; a mnozí další. Zúčastní se ještě více než pár vrcholných politických vůdců a dokonce členů královských rodin.
Ze soukromého sektoru Evropy se rovněž zúčastní četní šéfové podniků a bankovního managementu. Mezi nimi: předseda Peter Mandelson z bankovního giganta Lazard International; šéfredaktor John Micklenthwat z čím dál zdiskreditovanějšího magazínu establišmentu The Economist; Peter Sutherland, předseda Goldman Sachs International; a mnozí další. Četní CEO z bankovnictví, energetiky, financí a dalších sektorů se zúčastní také.
Mezi tím účastníci ze Spojených států rovněž patří do virtuálního seznamu „kdo je kdo“ v establišmentu politiky, médií a soukromého sektoru, stejně jako z mocných tzv. „mozkových trustů“ (think tanks) a z neziskových nadací notoricky známých svými útoky na US svobody a národní suverenitu. Vůbec nepřekvapuje, že téměř všichni američtí účastníci si ve svých oborech jak v Americe, tak v zahraničí urvali nesmírný vliv.
Mezi letošními účastníky: místopředseda Goldman Sachs Michael Evans; bývalý šéf pokladny v Obamově administrativě Timothy Geithner; CEO z Washington Post Donald Graham; bývalý ministr zahraničí a nadšenec kontroly populace Henry Kissinger, vrcholná postava establišmentu, která pravidelně a otevřeně volá po „Novém světovém řádu“ (New World Order) a ten, kdo se nedávno vychloubal svými ilegálními a protiústavními aktivitami i v oficiálních dokumentech; Jessica Mathews presidentka kontroverzní Carnegieho nadace pro mezinárodní mír (Carnegie Endowment for International Peace); hvězda neoconství Richard Perle z American Enterprise Institute; penzionovaný generál Armády a zneuctěný jako bývalý šéf CIA David Petraeus; bývalý šéf pokladny Robert Rubin, který rovněž slouží jako spolupředseda globální vládu prosazujícího Výboru pro zahraniční vztahy; šéf Googlu Eric Schmidt; a další.
Když už se jim dostane vůbec nějaké pozornosti, tak jsou tyto schůzky převážně v tisku establišmentu líčeny jen jako nějaký druh shromáždění super-kapitalistů a jejich lokajů. Tahle charakteristika je však výstižná jen částečně, jelikož to nevypadá, že by peníze byly mezi nejdůležitějšími kritérii pro to, aby se jim dostalo pozvání. Jako tomu bylo i v minulých letech, i letošní seznam hostů ve skutečnosti obsahuje mezi jinými i více než jen pár prominentních socialistů včetně generálního tajemníka António José Seguro z portugalské Socialistické strany a Stefana Löfvena šéfa švédské Sociálně demokratické strany.
I reprezentanti bezohledné komunistické diktatury vládnoucí nad pevninskou Čínou, kterou lumen Bilderbergů David Rockefeller v New York Times jen chválil i po těch desítkách milionů nevinných lidí, které vyhladili, se v minulosti těchto schůzek zúčastnili. V roce 2011 byl pozván přinejmenším jeden ruský „oligarcha“.
V posledních letech se mediální reportáže o této temné konferenci už šíří v ostrém protikladu k desetiletím téměř úplného mediálního zatmění o tomto shromáždění některých ze světových nejmocnějších postav. Letos jsme zažili i větší explozi zájmu v tisku s tím, že zpravodajské kanály z celého světa otevřeně o tomto piklení referují i před jeho oficiálním zahájením, jež začíná 6. června. Hlavní mediální kanály rovněž začaly volat po větší transparentnosti i projevováním obav, aby nebyla těmito tajnůstkářskými schůzkami podvracena zastupitelská demokracie. Očekává se i velký počet protestujících, co dorazí na letošní schůzku, která potrvá do 9. června ve Watfordu u Londýna.
I přes tvrzení, že na Bilderbergu se nečiní žádná oficiální rozhodnutí, tak rostoucí množství dokladů poukazuje na to, že opak je pravdou. Např. ten vynořující se v Bruselu sídlící super-stát, který se zoufale snaží stát všemocným režimem vládnoucím nad bývalými suverénními národy Evropy, byl široce připisován úsilí Bilderbergu – dokonce i samotnými účastníky. I ta čím dál nestabilnější euro-měna byla přivedena na svět podobným způsobem, jak přiznali lidé zevnitř.
Mezi tím útržkovité doklady zjevně ukazují, že se projevuje nesmírná moc těchto schůzek nad politickými záležitostmi i ve Spojených státech. Uvažte např. Billa Clintona; ten se v roce 1991 zúčastnil tohoto summitu jako málo známý guvernér, ovšem následující rok se stal presidentem. I Barack Obama tam údajně v roce 2008 zašel, než i on byl zvolen presidentem. V Evropě se také projevuje podobný jev.
Ač skutečná agenda a důvod letošní konference Bilderberg zůstane téměř určitě skrytá po nejméně dlouhé nadcházející období, tak analytici, kteří tyto schůzky bedlivé sledují, říkají, že někteří účastníci tlačí na větší otevřenost. Ovšem i kdyby Bilderberg jako výroční událost úplně zmizel, tak mocenští handlíři za ním nejspíš v blízké době nijak nikam neodejdou – zvláště pak ne, pokud lidstvo dovolí, aby mu vládly nikomu se nezodpovídající a pro nikoho nedosažitelné „elity“.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: thenewamerican.com
