Japonská vláda se nedávno rozhodla vypustit odpadní vodu z Fukushimské jaderné elektrárny do moře, uvedl 9. dubna Nikkei Asia. Toto usnesení je naplánováno k formálnímu schválení na zasedání vlády 13. dubna. (Foto: Flickr)

Od loňského roku se záležitost vypouštění jaderné odpadní vody stala horkým tématem. Podle vládního kabinetu se očekává, že záchytné nádrže odpadní vody dosáhnou do podzimu 2022 horní hranice. Koncem loňského října řekla japonská vláda, že bude pozvolna tuto odpadní vodu vypouštět do moře. Po této zprávě okamžitě lidé v Japonsku a ve světě začali protestovat. Japonská vláda to pod tlakem zatím ještě neudělala. Tentokrát to ale vypadá, že to Japonsko opravdu udělá.

Mnozí experti poukazovali, že jakmile se radioaktivní materiály v jaderné odpadní vodě vypustí do moře, dostanou se do oceánského proudění a zamoří mnoho částí světa. A navíc v té odpadní vodě je ještě spousta dalších smrtonosných látek, což japonská vláda úmyslně zakrývá.

4. dubna 2011 vypustila TEPCO do moře 11 500 tun odpadní vody. Společnost tvrdila, že ji filtrovala, aby odstranila stroncium, cesium a další vysoce radioaktivní látky, takže odešlo jen tritium, které se těžko odstraňuje. Avšak když někteří experti tu jadernou odpadní vodu v roce 2017 studovali, tak v roce 2018 zjistili, že to není jen tritium, ale že ve vypouštěné odpadní vodě je i velké množství takových radioaktivních látek jako uhlík 14, kobalt 60 a stroncium 90. TEPCO tedy zjevně lže.

Ty radioaktivní látky v odpadní vodě unášené oceánským proudem se rychle rozšíří do celého Tichého oceánu i do celého světa. Na počátku této havárie roku 2011 vypustila TEPCO do moře první dávku radioaktivní vody. Během měsíce byla radioaktivita zjišťována v celém Tichém oceánu. Škoda způsobená radioaktivními látkami v jaderné odpadní vodě pro lidské tělo je bezpochyby obrovská.

I když do těla pronikne maličké množství radionuklidů, tak se v těle zkoncentrují a přinesou pro zdraví ohromné škody. Zpráva Greenpeace „Vyvěrající proud 2020: Realita krize s Fukushimskou radioaktivní vodou“ publikovaná 23. října se domnívá, že radioaktivní látky v jaderné odpadní vodě z Fukushimy „mohou poškodit lidskou DNA.“

Očekává se, že tentokrát bude vypuštěno 1,24 milionů tun jaderné odpadní vody a bude trvat 30 let, než se to dokončí. Dopad na oceán a dokonce celé ekologické životní prostředí lidstva bude nezměrný.

Ekologové v Japonsku a po celém světě vypouštění fukushimské jaderné odpadní vody odporovali. Také domácí japonské rybářské skupiny tvrdily, že když se ta odpadní voda vypustí, tak spotřebitelé budou mořské produkty od Fukushimy odmítat kupovat.

V červnu 2020 také experti na lidská práva ze Spojených národů veřejně prohlásili, že manipulace s jadernou odpadní vodou bude mít hluboký a přetrvávající dopad na lidstvo a na zemi po řadu generací s dopady na živobytí místních rybářů v Japonsku a lidská práva lidí i v jiných zemích mimo Japonsko. Japonská vláda si to ale stejně dělá po svém a hlas mezinárodní komunity ignoruje.

Ve skutečnosti existují i jiné způsoby zacházení s jadernou odpadní vodou, než ji vypouštět do moře, jako vypouštět ji do atmosféry po odpaření a pohřbívání v zemi. Nejpřímějším způsobem je postavit v jaderné elektrárně nové vodní nádrže. Přišly zprávy, že v minulosti četné společnosti jaderné energetiky k odpovídajícím japonským úřadům podaly návrhy na technologii odstraňování tritia.

Japonsko je však odmítlo. Analytici poukázali, že z hlediska japonské vlády jsou jiné způsoby časově náročné, pracné a drahé a jen vypouštění do moře je rentabilní.

Celkově nelze problém jaderné odpadní vody brát na lehkou váhu. Budeme-li jednat unáhleně, tak to určitě bude mít dopady na životní prostředí a přežití lidí v Japonsku i po světě. Ti japonští činitelé, kteří přijali rozhodnutí odpadní vodu vypouštět, by se mohli stát pachateli historických proporcí.