Vědkyně z NASA tvrdí, že nezemřela jen jednou, ale třikrát, a pokaždé viděla úplně to samé. (Foto: Ingrid Honkala)

Ingrid Honkala (55), oceánografka, která spolupracovala s NASA, uvedla, že prožila zážitky blízké smrti ve věku dvou, 25 a 52 let.

Ačkoli se každý incident odehrál jinak, výsledek byl podle ní identický: vstoupila do podivného stavu naprostého klidu, bez strachu, bez vnímání času a s pocitem oddělení od svého fyzického těla.

Honkala popsala, jak se stala „čistým vědomím“, ponořeným do toho, co nazývá rozsáhlým, propojeným vědomím naplněným světlem, jasností a mírem.

Tvrdila, že nešlo o prchavou halucinaci, ale o stálý zážitek, ke kterému se vracela pokaždé, když se přiblížila smrti.

Vědkyně nyní věří, že tyto okamžiky jí poskytly nahlédnutí do toho, co leží za hranicemi lidského života, a zpochybňují tak představu, že vědomí končí, když tělo přestane fungovat.

Její tvrzení, která stírají hranici mezi vědou a spiritualitou, již vyvolávají debatu o tom, co se skutečně děje, když zemřeme.

A navzdory skepticismu trvala na tom, že tyto zážitky byly reálnější než cokoli, co kdy pocítila ve fyzickém světě.

Honkala uvedla, že se poprvé setkala se smrtí, když jí byly pouhé dva roky a spadla do nádrže s ledovou vodou ve svém domě v kolumbijské Bogotě.

Vzpomínala na počáteční šok a paniku, když se snažila popadnout dech, než se najednou všechno změnilo.

While each incident unfolded differently, she said the outcome was identical: she entered a strange state of complete calm, with no fear, no sense of time, and a feeling of separating from her physical body

„Místo strachu mě zaplavil hluboký klid,“ řekla Jam Press. „Panika zmizela a nahradil ji ohromující pocit míru a ticha.“

Ten okamžik popsala tak, jako by se její vědomí oddělilo od těla, což jí umožnilo vidět sama sebe, jak bezvládně plave ve vodě.

„V tu chvíli jsem se už necítila jako dítě v těle, ale jako čisté vědomí, pole vědomí a světla,“ řekla Honkala.

Podle ní se zdálo, že čas úplně zmizel, spolu se strachem, myšlenkami a dokonce i pocitem, že je jedincem.

Místo toho se cítila zcela propojená se vším kolem sebe.

„Bylo to, jako bych byla ponořena do obrovské inteligence naplněné láskou, jasností a mírem,“ vysvětlila.

V jedné z nejneobyčejnějších částí svého vyprávění Honkala tvrdila, že viděla svou matku několik bloků daleko a nějakým způsobem s ní komunikovala, aniž by promluvila.

Její matka později spěchala domů a našla svou dceru v bezvědomí ve vodě, což byl detail, který podle Honkaly odpovídal tomu, co viděla během této zkušenosti.

Tento incident, jak řekla, navždy změnil její život. „Od toho okamžiku jsem se už smrti nebála,“ řekla.

Honkala později v životě prožila ještě dvě další zážitky blízké smrti, jeden při nehodě na motorce ve věku 25 let a druhý ve věku 52 let, když jí během operace klesl krevní tlak.

I přes velmi odlišné okolnosti uvedla, že každá z těchto zkušeností ji přivedla na stejné místo.

Tvrdila, že pokaždé vstupovala do stejného klidného stavu vědomí, který přesahoval její fyzické tělo.

Zatímco mnoho vědců tvrdí, že zážitky blízké smrti jsou výsledkem mozkové činnosti v extrémním stresu, Honkala věří, že poukazují na něco mnohem hlubšího.

„Tyto zážitky změnily mé chápání života samotného,“ řekla.

„Místo toho, abychom se viděli jako izolované jedince bojující o přežití, jsem začala chápat, že můžeme být projevy vědomí prožívajícího život skrze fyzickou formu.“

Nyní věří, že smrt není konec, ale přechod. „Z tohoto pohledu se smrt nejeví jako konec existence, ale spíše jako přechod v kontinuitě vědomí,“ řekla.

Navzdory svým neobyčejným tvrzením si Honkala vybudovala úspěšnou vědeckou kariéru.

Získala doktorát z mořských věd a pracovala v oblasti environmentálního výzkumu, mimo jiné ve spolupráci s NASA a americkým námořnictvem, přičemž dodala, že její zážitky blízké smrti ve skutečnosti podnítily její touhu porozumět realitě prostřednictvím vědy.

„Chtěla jsem pochopit podstatu reality prostřednictvím pozorování a výzkumu,“ vysvětlila.

Ačkoli své zážitky po léta držela převážně v tajnosti, dnes se domnívá, že věda a spiritualita nemusí být v rozporu.

Namísto toho tvrdí, že by mohly zkoumat stejné nezodpovězené otázky z různých úhlů pohledu.

Její připravovaná kniha Dying to See the Light: A Scientist’s Guide to Reawakening (Umírat, abych viděla světlo: Průvodce vědce k probuzení) se hlouběji zabývá jejími zážitky a tím, co by mohly znamenat pro naše chápání vědomí.

Zdroj: dailymail.com