V roce 2022 požádalo o výhradu svědomí proti nástupu do zbraně téměř pětkrát více sloužících příslušníků Bundeswehru než v předchozím roce. (Foto: Flickr)

Téměř 1 000 aktivně sloužících příslušníků Bundeswehru loni odmítlo vojenskou službu po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu.

Německý Spolkový úřad pro rodinné záležitosti a funkce občanské společnosti obdržel v roce 2022 celkem 951 žádostí o výhradu svědomí mezi sloužícími příslušníky Bundeswehru.

„V roce 2021 jsme obdrželi 201 žádostí o výhradu svědomí,“ uvedl v pátek mluvčí spolkového úřadu pro německý zpravodajský portál RDN.

Podle zprávy úřadu mnozí žadatelé odůvodnili svou námitku proti vojenské službě tím, že v dané době služby jednoduše neočekávají vojenskou konfrontaci v Evropě.

Německá armáda není aktivně mobilizována ani zapojena do konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, ale v konfliktu na prahu Evropy řada spojeneckých zemí poskytla Kyjevu výzbroj a vojenskou podporu.

Ve čtvrtek německá vláda oznámila, že na znamení solidarity s jednotkami ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dodá Ukrajině bojová vozidla pěchoty (IFV) Marder a jeden systém protiraketové obrany Patriot.

„Vojákům, kteří v této výbušné bezpečnostní době dospějí k závěru, že nechtějí střílet a zabíjet nebo zraňovat jiné lidi, musí být nabídnuta snadná cesta z armády,“ řekl RND Michael Schulze von Glaßer, politický ředitel Německé mírové společnosti.

Mezitím německá spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová (SPD) podle německého zpravodajského portálu Junge Freiheit vyzvala k tomu, aby byl do vojenské služby přijímán větší počet žen a migrantů.

Její komentáře, které v pátek citoval i časopis Der Spiegel, následují po ohlášených investicích do infrastruktury německých ozbrojených sil ve výši více než 40 miliard eur v příštím desetiletí.

Lambrechtová usiluje o to, aby Bundeswehr do roku 2031 vzrostl ze současných 180 000 na 203 000 příslušníků.

Zdroj: rmx.news