Tento týden se konaly v řadě tureckých měst včetně Istanbulu, Ankary a Adany protiamerické protestní akce proti přiznání genocidy Arménů v roce 1915 prezidentem USA Joem Bidenem. (Foto: Flickr)

Protestující vyzvali tureckou vládu, aby jako odvetný krok uzavřela řadu amerických vojenských základen na tureckém území, především leteckou vojenskou základnu Incirlik a radarovou stanici Kürecik. Základna Incirlik je velké středisko řízení a koordinace řady operací USA na Blízkém Východě.

Turecký politický komentátor, autor řady průzkumů turecko-amerických vztahů Ceyhun Bozkurt okomentoval v rozhovoru pro Sputnik situaci kolem Incirliku a pravděpodobnost uzavření základny před použitím americkými vojáky.

Expert připomněl, že základna Incirlik byla zřízena v době studené války na pozadí procesu vstupu Turecka do NATO.

„V roce 1980 byla mezi Tureckem a USA podepsána Dohoda o vojensko-ekonomické spolupráci, což je základní právní důvod přítomnosti Američanů na základně. Základna Incirlik byla použita ve velkém počtu vojenských operací jak v letech studené války, tak po ní. Na začátku šedesátých let byly například na této základně rozmístěny americké průzkumné letouny U-2, které vytvářely napětí ve vztazích mezi Tureckem a SSSR. Měli tam rovněž americké bombardéry. Základna Incirlik byla navíc používána USA pro různé úkoly během operací na Blízkém Východě, včetně evakuace amerických občanů během arabsko-izraelské války a Íránské islámské revoluce. Během první operace v Perském zálivu poskytovala základna Incirlik leteckou podporu americkým vojákům na severu Iráku. Je známo, že základna Incirlik byla rovněž použita během protiteroristických operací proti ISIS. Navíc hraje aktivní roli v rámci realizace úkolů NATO,“ řekl Bozkurt.

V pasáži o americké přítomnosti na základně Incirlik Bozkurt poznamenal:

„Jak je známo, je na základně rozmístěno přibližně 1 500 amerických vojáků 39. jednotky amerického vojenského letectva. V souvislosti s tím mají na této základně letadla A-10, jež se používají v leteckých operacích v malé výšce, dále útočné letouny třídy vzduch-vzduch a vzduch-země, jako je F-15 a F-16, a také tankovací letadla. Čas od času se v médiích také objevují zprávy o rozmístění na základně průzkumných letounů AWACS. Jde také o přítomnost na této základně nejen amerických vojáků. Celá řada zemí, především Německo, používá čas od času danou základnu v rámci operací koalice v boji s ISIS.“

Bozkurt připomněl, že se v médiích nejednou objevily zprávy o tom, že se na základně Incirlik nachází 50 kusů modernizovaných jaderných bomb typu B61-12 o zvýšené kapacitě. „Když budeme citovat zahraniční zdroje, je na této základně rozmístěn jistý počet amerických taktických jaderných pum. Ale kvůli absenci přesných a potvrzených dat úředními zdroji, vnímají tyto zprávy víc jako plané řeči,“ vysvětlil.

„Jedním z hlavních základů nezávislosti Turecka jsou jeho kroky v zahraniční politice. Z tohoto hlediska máme velké problémy a napětí ve vztazích s USA. Právě Washington zastává protiturecký postoj v řadě klíčových otázek, počínaje embargem proti Turecku, americkou podporou vojenských převratů konče. Již dávno nastal čas na dosažení méně závislých vztahů s USA a NATO. V tomto kontextu, samozřejmě za podmínky vytvoření potřebné infrastruktury, zastávám názor, že vztahy s USA mají existovat na nezávislé diplomatické úrovni, že mají být pozměněny ze vztahů mezi ředitelem a podřízeným na vztahy rovnoprávných nezávislých států. Myslím, že nastal čas, abychom si vrátili zpět základny, jež byly poskytnuty vojákům NATO a USA, hlavně Incirlik a Kürecik, a aby byly v plném slova smyslu znárodněny,“ řekl na závěr Bozkurt.

Zdroj: snews.com