Nevím o žádném srovnatelném Velkém globálním projektu, který by se rovnal tomu, co se teď rozvíjí, když Čína kousek po kousku odhaluje více o Ekonomickém pásu Hedvábné stezky, tj. o infrastrukturní síti vysokorychlostních železnic. A teď už je jasné, že ta cesta bude lemovaná úplně novými velkoměsty, průmyslovými zónami, stavbami a nárůstem životní úrovně pro stovky milionů před tím ustrčených lidí. Důsledky hledání nové globální alternativy ke zbankrotovanému dolarovému systému jsou nesmírné. Číňané při dosahování konsensu nechodí kolem horké kaše. Projekt presidenta Xi Jinpinga na rozvoj nového ekonomického prostoru přes celou Eurasii od Pekingu až k hranicím Evropské unie, který odhalil během jedné ze svých prvních zahraničních návštěv ve funkci presidenta v roce 2013 v Kazachstánu, je teď znám jako Ekonomický pás Nové Hedvábné stezky.
Tento projekt se vynořuje jako nosný prvek renesance stavby infrastruktur, které budou transformovat celou světovou ekonomiku a na desítky let ji pozdvihnou. Pro ekonomický prostor zahrnující Čínu a Asii nedávná studie odhaduje, že během několika příštích let je zapotřebí 8 bilionů $ infrastrukturních investic, aby se tyto ekonomiky pozdvihly na moderní komerční a rozvojové standardy.
Renezance železnic
Čína začala před několika lety rýsovat plány kolosální eurasijské a asijské série železničních infrastruktur vysokorychlostních železnic, aby tak světovému obchodu zajistila přepravní alternativu. V roce 2010 Wan Mangshu z Čínské akademie inženýrství v interview odhalil, že Čína zkoumá plány na konstrukci systému vysokorychlostních železnic, který do roku 2025 vzájemně propojí trasy vysokorychlostních železnic po celé Asii a Evropě.
V ten samý rok začala Čína s tím, co bylo tehdy známo jako první noha plánované trojnohé železnice. Domácí čínská část jedné trasy začíná v Kunmingu v provincii Yunnan a směřuje na jih do Singapuru. Druhá trasa začíná v Urumqi, v hlavním městě ujgurského autonomního regionu Xinjiang a propojuje středoasijské země jako Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán s Německem. Třetí trasa propojí město Heilongjiang v severní Číně s východními a jižními zeměmi přes Rusko. Čína má spolu s tím v úmyslu vytvořit pan-asijskou železniční síť, která propojí 28 zemí 81 000 kilometry železnic.
Tato země s typickou čínskou usilovností začala nakupovat techniku vysokorychlostních železnic na výši doby z Německa, Francie, Japonska a Kanady. Do roku 2010 Čína vyvinula své vlastní systémy vysokorychlostních železnic s pokročilými vlaky, které jezdí přes 350 kilometrů v hodině. Do roku 2012 Čína postavila 42 vysokorychlostních linek uvnitř Číny pojatých v jejich národním plánování jako příprava na rozběh větší eurasijské a asijské rozšířené železniční sítě. Čína chápe ekonomickou hodnotu infrastruktur tak, jako dnes jen málo národů. Vzhledem k rozsahu vnitřního nasazení od té doby se dnes Čína stává vůdčím exportérem pokročilé technologie vysokorychlostních železnic pro národy Asie a Eurasie včetně Ruska, Kazachstánu a Běloruska.
7. září 2013 nový čínský president Xi v projevu před kazašským presidentem Nursultan Nazarbayevem poprvé oficiálně přednesl svou globální strategii Nové Hedvábné stezky, v níž navrhl, aby se Čína a Střední Asie kvůli posílení spolupráce spojily k vybudování „Ekonomického pásu Hedvábné stezky“.
Xi navrhl, aby Kazachstán a další odpovídající středoasijské země včetně Ruska zvýšily komunikaci a prosazovaly regionální ekonomickou integraci jak z hlediska politiky, tak práva. Konkrétně navrhl, že Čína by se Středoasijskými zeměmi měly dát dohromady záměry svých jednotlivých strategií ekonomického rozvoje a pracovat spolu na formulaci plánů a opatření pro regionální spolupráci. Xi rovněž řekl, že by měly spolupracovat, aby zlepšily dopravní propojení a aby otevřely strategické regionální propojky od Tichého oceánu po Baltické moře a zřídily dopravní síť, která propojí Východní, Západní a Jižní Asii. Xi rovněž navrhl, aby se obchody prováděly s vyrovnáváním v místních měnách a ne přes US dolar, aby se tak posílila jejich odolnost vůči finančním rizikům plynoucím z budoucích US finančních válek, tj. finančních válek podobného druhu, kterou zhruba v té době iniciovalo US ministerstvo financí proti íránským platbám ropy a pak v březnu 2014 proti Rusku.
V té době se Rusko soustřeďovalo na válku v Sýrii, na předvádění se při hostování Zimní olympiády v Soči a nemělo ještě jasné formulované podrobnosti své vlastní Eurasijské ekonomické unie. US puč na Ukrajině, který začal protesty na náměstí Majdan v listopadu 2013, a eskaloval se do de facto válečné situace ze strany NATO vůči Rusku, se od té doby dramaticky soustředil na ruské energie a na rozvoj alternativních strategií a pevných partnerství a spojenectví, aby ustáli to, co bylo jasnou hrozbou samotné ruské existence jako suverénního národa. Čína byla v té době konfrontována s US obkličováním v Jihočínském moři a po celé Asii v tom co je Washingtonu známo jako vojenský „Obrat k Asii“ čili strategii otočení se proti Číně, aby ohradily budoucí čínský ekonomický a politický růst. Je ironií, že tyto US eskalace a vojenský nátlak přivedl ty dva giganty Eurasie – tj. Čínu a Rusko – k užšímu vzájemnému sblížení, než kdy v historii před tím.
Začíná nová Hedvábná stezka
Tyto události, které v roce 2010 ještě nikdo nemohl jasně předvídat, katalyzovaly nejdramatičtější série změn ve světové geopolitice od května 1945. Teprve v této době, kdy se Americké století utápí v dluzích a v ekonomické depresi, se prudce vynořuje Eurasie jako nejdynamičtější a zdaleka největší a nejbohatší region světa, co se týče zdrojů, a zvláště zdrojů lidských.
Tento fakt podtrhla nedávná návštěva čínského presidenta Xi ve třech klíčových členských zemích Eurasijské ekonomické unie. Den před tím byl Xi jedním z nejváženějších hostů na oslavách Dne vítězství z 9. května, kdy měl s Vladimirem Putinem rozhovory za zavřenými dveřmi. Putin po těchto rozhovorech oznámil, že tyto dvě země podepsaly prohlášení o spolupráci při propojení rozvoje Eurasijské ekonomické unie s projektem Ekonomického pásu Hedvábné stezky. „Integrace Eurasijské ekonomické unie s projektem Hedvábné stezky znamená dosažení nové úrovně partnerství a ve skutečnosti na tomto kontinentě znamená společný ekonomický prostor,“ řekl Putin.
Čína rovněž souhlasila, že investuje 5,8 miliardy $ do stavby vysokorychlostní železnice Moskva-Kazaň, což je pro tento projekt mohutné posílení v kritické době, když se z Číny přes Kazachstán posune část tohoto nového projektu Hedvábné stezky. Celkové náklady na projekt vysokorychlostní železnice Moskva-Kazaň budou 21,4 miliardy $.
Čínská železniční skupina vůbec neztrácela čas a 13. května oznámila, že získala od Ruska kontrakt za 390 milionů $ na postavení vysokorychlostní železnice Moskva-Kazaň, která bude dále pokračovat do Číny jako součást nového projektu Hedvábné stezky. Konsorcium vedené Čínskými železnicemi se dvěma ruskými společnostmi podle zprávy RT z Moskvy v letech 2015-2016 společně prozkoumá a provede regionální rozvojové plánování a projekci segmentu Moskva-Kazaň, patřícího k vysokorychlostní trase železnice Moskva-Kazaň-Jekatěrinburg.
Čínská účast na plánování segmentu vysokorychlostní železnice Moskva-Kazaň-Jekatěrinburg integruje Rusko do Ekonomického pásu Nové Hedvábné stezky.
Den před tím 7. května byl Xi z Číny v Astaně na schůzce s kazašským presidentem Nazarbayevem, aby konkretizovali kazašskou účast na této Nové Hedvábné stezce. Všichni Čína, Kazachstán i Rusko jsou také zakládajícími členy Šanghajské organizace pro spolupráci. Stavba čínsko-kazašské části trasy vysokorychlostní železnice Nové Hedvábné stezky už z čínské strany běží.
Po návštěvách Xiho v Kazachstánu a v Rusku následovala 10. května jeho třídenní návštěva v Bělorusku. Bělorusko je geograficky potenciálně kritický spojovací článek k mírovějšímu světu mezi zeměmi Evropské unie a Eurasijskými zeměmi v rámci rozvíjejícího se projektu Nové Hedvábné stezky. Běloruský president Alexandr Lukašenko po jejich schůzce oznámil, že i on souhlasil, že se z Běloruska stane platforma pro rozvoj Ekonomického pásu Nové Hedvábné stezky. Lukašenko odhalil, že 20 let před tím, byl jako člen parlamentu nově nezávislého Běloruska po rozpuštění Sovětského svazu na návštěvě v Číně: „V Bělorusku jsem přijal ekonomickou reformu krok-za-krokem v čínském stylu…“ To zařazuje tyto tři klíčové země nové Eurasijské ekonomické unie – Rusko, Kazachstán, Bělorusko – plně do projektu Ekonomického pásu Nové Hedvábné stezky.
Otevření Eurasie skutečnému rozvoji
Jedním z fascinujících a potenciálně velice strategických vedlejších přínosů této rozlehlé integrace Eurasijské ekonomické unie s Hedvábnou stezkou je ten, že toto rozhodnutí přinese dramatickou změnu rozvojových možností pro světové bohatství ze zatím ne dostatečně rozvinutého využívání různých surovin, včetně zlata. Rusko se Středoasijskými státy jsou nejspíš držiteli největších světových rezerv všech představitelných kovů a minerálů.
Jak Čína, tak Rusko si budují zlaté rezervy centrálních bank tak rychle, jak je to jen možné. Ekonomická těžba zlatých rezerv ve Střední Asii by se mohla stát významnou podporou tomuto úsilí.
Za sovětských časů bylo sice zlato součástí rezerv Sovětské národní banky, bylo však považováno za „přežitek kapitalismu.“ Po roce 1991 při chaotickém kolapsu Sovětského svazu Západní zpravodajské služby ve spolupráci s italským organizovaným zločinem a zločinci z řad vysokých sovětských byrokratů celé zlaté rezervy rozkradly, tj. více než 2 000 tun zlatých prutů z trezorů sovětské Gosbank, takže oznámení tohoto zločinu předsedou banky Geraščenkem, samotným údajně tajným účastníkem této krádeže, ruský parlament ohromilo.
Od té doby, co se Putin v roce 1999 stal presidentem, tak ruská centrální banka neustále zase hromadí své zlato. Dnes se podle oficiálních statistik MMF podařilo Ruské centrální bance nashromáždit 1238 tun zlatých rezerv. Jen během samotného dubna Ruskou nakoupilo 30 tun.
Záhady zahalují existenci zlatých rezerv centrální banky země, která by údajně měla být největším světovým držitelem zlata, tj. US Federální rezervní banky. V roce 2011 ředitel MMF Domique Strauss-Kahn požadoval nezávislý fyzický audit zlata Federálních rezerv. Zlato Federálních rezerv nebylo nikdy auditováno. Strauss-Kahn měl údajně informace, že těch 8000 tun zlata, jejichž držbu US hlásí, už zmizelo.
Šéf MMF začal mít starosti údajně poté, co Spojené státy začaly „zdržovat“ svůj slib dodat MMF 191,3 tuny zlata tak, jak bylo odsouhlaseno podle Druhého dodatku Zakladatelské smlouvy, do fondu, který se nazývá Speciální práva čerpání (SDR). O pár dnů později ale bizarní sexuální skandál v hotelu donutil Strausse-Kahna k rychlé rezignaci, a tak skončilo volání MMF po auditu zlata.
Ať je skutečný stav zlatých rezerv US Fedu jakýkoliv, je jasná, že jak Rusko, tak Čína hromadí zlaté cihly, aby podložily své měny, jelikož pečlivě vytváří novou finanční architekturu, aby nahradily systém US dolaru.
I přes US úsilí o finanční válku jsou ruské státní finance pozoruhodně zdravé v porovnání s tím, jak je to na Západě. V USA je vládní dluh oficiálně dost přes 17 bilionů $, čili 105% HDP. Řecký dluh je 177% HDP. Průměrný dluh zemí eurozóny je 91% HDP a v Německu 74%.
Ruský státní dluh je asi 18% HDP. Čínský dluh je podle posledních dat od MMF kolem 43%.
I Bělorusko, Kazachstán, Rusko a Čína podstatně nevýšily od prvního čtvrtletí 2000 své oficiální zlaté rezervy. Teď vychází najevo, že zlato má být životně důležitým prvkem v projektu OBOR – One Bridge, One Road—Silk Road (Jeden most, Jedna cesta – Hedvábná stezka).
Na dubajské komoditní konferenci letos v dubnu odhalil výkonný ředitel Světové rady zlata Albert Cheng, že Čína se záměrně snaží svou sháňku po zlatě v příštích deseti letech integrovat s ekonomickým projektem Hedvábné stezky. Citoval prohlášení Xu Luoda, presidenta Šanghajské zlaté burzy a delegáta Národního lidového kongresu (NPC), který při schůzi čínského Ústředního výboru v březnu 2015 navrhl integraci rozvoje zlatého trhu do strategického rozvojového plánu Ekonomického pásu Hedvábné stezky. Navrhl mechanismus k začlenění hlavních producentů a uživatelů zlata podél tras nové železnice přes Kazachstán a Rusko. Rovněž navrhl, aby čínská vláda tyto zdroje rozvíjela tím, že se šanghajská Zlatá burza přetvoří na obchodní uzel a integruje se do plánu Ekonomického pásu Hedvábné stezky.
Otevření nové sítě infrastruktur eurasijských vysokorychlostních železnic otevře pro rozvoj celé nové oblasti se značným minerálním bohatstvím. 11. května 2015 největší čínská společnost těžby zlata Čínská národní korporace zlaté skupiny – China National Gold Group Corporation (CNGGC) – podepsala dohodu s ruským těžařem zlata Polyus Gold o prohloubení vztahů při prospekci zlata. Když generální ředitel CNGGC a president Čínské zlaté asociace Song Xin tuto dohodu oznamoval, tak řekl: „Čínská inciativa toho Pásu a Cesty přináší pro zlatý průmysl bezprecedentní příležitosti.“ Song Yuqin, náměstek generálního ředitele Šanghajské zlaté burzy konstatoval: „Očekává se, že obchod se zlatem se stane významnou složkou transakcí mezi zeměmi ‚tohoto Pásu a Cesty‘.“
Eurasijský region ve skutečnosti v ohromných množstvích uchovává všechny myslitelné minerály a známé vzácné zemské kovy. Ty bude nyní ekonomicky průchodné využívat, když tu bude infrastruktura vysokorychlostní nákladní železnice.
Ohromný Ekonomický pás Hedvábné stezky jasně vznikne, a to rychle. Vynořující se realita sítě Nové hedvábné vysokorychlostní železniční infrastruktury široce rozlehlé sítě cest a železničních propojení mezi všemi Asijskými a Středoasijskými národy se stane srdcem nového ekonomického světa. Je dobře známým ekonomickým jevem, že tam, kde se rozvine dopravní infrastruktura, rychleji ve všech takto propojených zemích roste HDP a má to multiplikační efekt, jelikož se rozvinou celé nové trhy. Eurasie je jasně místem, kde se to odehraje, jak už Vladimir Putin a Xi Jinping předvedli.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: journal-neo.org
