Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Západ nesmí ponižovat Rusko, pokud se chce vyhnout zbytečně dlouhému konfliktu, který by se mohl rozšířit i mimo Ukrajinu. (Foto: Shutterstock)

Od chvíle, kdy před několika dny pronesl tyto poznámky, vyvolal hněv mezi různými spojenci – jak v Evropě, tak v USA a Spojeném království.

A za tento výrok se opět stal terčem nové kritiky a odsouzení. Minulý pátek řekl: „Nesmíme ponížit Rusko, abychom v den, kdy boje ustanou, mohli diplomatickou cestou vybudovat únikovou rampu.“ V rámci tohoto komentáře nabídl Francii roli „zprostředkující mocnosti“ v konfliktu. A to poté, co údajně od začátku invaze koncem února vedl v podstatě každý týden telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Macron se stal terčem kritiky z některých koutů EU i za to, že vůbec pořádá hovory, v nichž se snaží získat diplomatické ústupky a znovu nastartovat rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem. Ve svém úsilí o diplomatické řešení však nebyl tak docela osamocen, vzhledem k tomu, že totéž učinily další dvě lidnaté evropské země a jejich představitelé – konkrétně německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi.

Zcela očekávaně se Macron okamžitě dočkal odezvy ze strany Ukrajinců – ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru napsal, že „výzvy k zamezení pokoření Ruska mohou ponížit pouze Francii a každou další zemi, která by po tom volala“.

Macronovy výroky však vyvolaly hněv i v USA, kde republikánský jestřáb Adam Kinzinger ve víkendovém prohlášení uvedl, že „Emmanuel Macron se ponižuje“. „Rusko již bylo poníženo a Francouzi, věrni své pověsti, se snaží vyvěsit bílou vlajku.“

Je třeba připomenout, že Kinzinger zašel tak daleko, že tlačil Bidenovu administrativu k vybudování bezletové zóny, což by obě jaderné velmoci zcela jistě uvrhlo do konfrontace podle scénáře 3. světové války.

Mezitím, ve chvíli, kdy jsou přímá rusko-ukrajinská jednání v podstatě mrtvá, ale kdy se Turecko stále pokouší diplomaticky zasáhnout směrem k vybudování „obilného koridoru“ na Černém moři podporovaného OSN, prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý ve svých mediálních prohlášeních uvedl, že i přes poslední ruské zisky v Donbasu se jeho země nevzdá žádného území v zájmu vyjednání urovnání.

„Už jsme ztratili příliš mnoho lidí na to, abychom se jednoduše vzdali svého území,“ řekl Zelenskyj ve virtuálním projevu na akci pořádané britským deníkem Financial Times. Dodal, že ani patová situace „nepřipadá v úvahu“ a že nakonec „musíme dosáhnout úplné deokupace celého našeho území“.

Na konkrétní otázku ohledně Macronových výroků „neponižujte Rusko“ z předchozích dnů Zelenskyj odpověděl: „Nebudeme nikoho ponižovat, budeme reagovat věcně.“ Komentáře ukrajinského vůdce přišly v době, kdy by poslední velké město Sievierodoněck v Luhanské provincii mohlo brzy padnout do rukou ruských sil. Zelenskij se dále vyjádřil: „Opravdu nechápu… ponižování Ruska. Osm let nás zabíjeli. O čem to tady mluvíme?“

Dalo se očekávat, že jestřábí vědátoři na této straně Atlantiku, a nutno podotknout, že bezpečně daleko od toho, aby cokoli riskovali na bojišti, jásají nad přístupem „žádný možný kompromis“, i kdyby to mělo znamenat krvavější, donekonečna prodlužovanou válku. Například středeční článek v deníku The Hill obsahoval následující:

To znamená, že jakýkoli mír, jehož předpokladem je územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny – tedy jakýkoli mír, který zahrnuje stažení Ruska alespoň z území, kterých se Moskva zmocnila od začátku války 24. února – bude znamenat určitou formu ruské porážky, a tedy i určitou formu ponížení.

Rusko bude poníženo bez ohledu na to, jakým způsobem a jak výrazně Ukrajina válku vyhraje. Ve skutečnosti, jak dávají najevo desítky ruských komentátorů, se mnoho Rusů již cítí poníženo – a válka ještě zdaleka neskončila. Cítí se tak oprávněně. Rusku se nepodařilo dobýt Kyjev, bylo nuceno se stáhnout z Kyjevské, Černihovské a Sumské oblasti, ukázalo se, že není schopno dobýt Charkov, jeho pozice v Chersonské oblasti vypadá den ode dne vratčeji a v Donbasu se mu v podstatě nepodařilo dosáhnout tolik očekávaného průlomu.

Hrstka amerických generálů a vrcholných představitelů nedávno varovala před „vleklým“ konfliktem, který by mohl trvat i „roky“ – jak nedávno řekl předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley výboru pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů. Vzhledem k tomu, že žádná ze stran není ochotna přistoupit na kompromis nebo dokonce ani k přímému jednání (jak se zatím zdá), jeví se tento prodloužený scénář jako stále pravděpodobnější.

Zdroj: zerohedge.com