Vzduch, který dýcháme, často považujeme za samozřejmost, ale nové údaje odhalují, že znečišťující látky, které stojí za miliony úmrtí, jimž lze předejít, nyní znečišťují vzduch, který většina z nás dýchá, v nezdravé míře. (Foto: Shutterstock / ilustrační)

„Znečištění ovzduší má vliv na mnohem nižší úrovni, než se dříve předpokládalo,“ říká technická pracovnice Světové zdravotnické organizace Sophie Gumyová s odkazem na nedávno aktualizované směrnice WHO o kvalitě ovzduší.

Na základě analýzy údajů o znečištění ovzduší zahrnující více než 6 000 měst ve 117 zemích WHO uvádí, že 99 % světové populace nyní dýchá vzduch, který nesplňuje aktualizované bezpečnostní směrnice. To se týká 80 procent světových městských oblastí.

S každým nádechem proudí hluboko do našich plic neviditelný oxid dusičitý (NO2) z vozidel, stavebních strojů, průmyslových kotlů, elektráren atd. Tam může dráždit naše citlivé tkáně dýchacích cest, způsobovat rostoucí záněty, vyvolávat alergie a astma a snižovat funkci plic.

NO2 také výrazně zvyšuje riziko vzniku dětského astmatu dětského astmatu. Je také spojován s nižší hmotností novorozenců a také s kardiovaskulárními chorobami, a to i při krátkodobém vystavení.

Vdechujeme také jemné prachové částice (PM) nesené vzduchem, které se skládají z mnoha různých látek včetně přírodního pouštního prachu, ale i nejrůznějších znečišťujících látek z mikroplastů, ohňů při vaření, průmyslu, zemědělské činnosti, spalování fosilních paliv a lesních požárů. WHO sleduje částice o průměru rovném nebo menším než 10 μm (PM10) nebo 2,5 μm (PM2,5).

„Pevné částice, zejména PM2,5, jsou schopny proniknout hluboko do plic a dostat se do krevního oběhu, což způsobuje kardiovaskulární, cerebrovaskulární (mozková mrtvice) a respirační dopady,“ uvádí WHO. „Objevují se důkazy, že pevné částice mají dopad i na další orgány a způsobují další onemocnění.“

Zatímco rozvojové země se stále potýkají s pevnými částicemi ve větší míře než bohaté státy – nejvyšší zaznamenané hodnoty PM10 jsou v Indii a PM2,5 v Číně – u NO2 tento rozdíl není tak zřetelný.

Celosvětově pouze 23 % lidí ve 4 000 měřených městech dýchá NO2 v množství, které je v rámci bezpečnostních doporučení WHO, přičemž nejvyšší koncentrace byly zjištěny ve Středomoří.

K podobným závěrům dospěla minulý měsíc i další rozsáhlá zpráva o kvalitě ovzduší, kterou vypracovala švýcarská společnost IQAir, podle níž žádná země nesplní v roce 2021 směrnice WHO pro kvalitu ovzduší pro částice PM2,5.

Podle zjištění týmu IQAir přispěly požáry způsobené změnou klimatu k tomu, že v USA došlo k nárůstu znečištění ovzduší částicemi PM2,5 ve srovnání s rokem 2020. Komunity s nižšími příjmy v USA obvykle trpěly největším znečištěním ovzduší a americkým městem s nejhorším znečištěním bylo Los Angeles.

Dobrou zprávou je, že mnoho čínských měst vykázalo v loňském roce zlepšení kvality ovzduší, ale stále mají před sebou dlouhou cestu. Rozvojové země se potýkají s dalšími problémy souvisejícími s vařením a ohněm při vytápění a také s průmyslem.

„Je šokující, že žádné velké město nebo země nezajišťuje svým občanům bezpečné a zdravé ovzduší podle nejnovějších směrnic Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší,“ říká Frank Hammes, generální ředitel společnosti IQAir.

„Tato zpráva zdůrazňuje, kolik práce je ještě třeba udělat pro to, aby měl každý člověk k dispozici bezpečný, čistý a zdravý vzduch k dýchání. Je čas jednat.“

Z obou zpráv vyplývá, že téměř všichni z nás čelí kvůli těmto znečišťujícím látkám zvýšenému riziku srdečních onemocnění, mrtvice, plicních chorob a rakoviny. WHO odhaduje, že znečištění venkovního ovzduší bylo v roce 2016 zodpovědné za přibližně 4,2 milionu předčasných úmrtí, a to jen kvůli částicím PM2,5.

WHO uvádí, že fosilní paliva produkují nejvíce škodlivých emisí spojených s akutními i chronickými onemocněními a také zhoršují podmínky, které vyvolávají větší přírodní znečištění, jako jsou požáry buše a prachové bouře. Organizace vyzývá k plošnému a systémovému omezení jejich používání.

Řešení jsou stejná jako ta, která zoufale potřebujeme použít k řešení klimatické krize: přechod na elektrická vozidla, větší využívání veřejné dopravy, přechod na obnovitelné zdroje energie a praktikování udržitelného rozvoje a zemědělství.

„Současné energetické problémy zdůrazňují význam urychlení přechodu na čistší a zdravější energetické systémy,“ říká generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Vysoké ceny fosilních paliv, energetická bezpečnost a naléhavost řešení dvojího zdravotního problému, kterým je znečištění ovzduší a změna klimatu, podtrhují naléhavou potřebu rychlejšího přechodu ke světu, který bude mnohem méně závislý na fosilních palivech.“

Fosilní paliva jsou sice stále tvrdošíjně považována za nejpohodlnější formu energie, přestože existují levnější a zdravější možnosti, nové údaje však ukazují, že většina z nás kvůli nim denně riskuje své zdraví.

Zprávu WHO Air Quality Database 2022 si můžete přečíst zde.

Zdroj: sciencealert.com