Světový magnetický model je obvykle aktualizován každých pět let, ale v poslední době je třeba jej upravovat častěji kvůli ohromujícímu jevu registrovanému těsně pod jádrem Země. (Foto: Depositphotos)

Ve studii publikované v časopise Nature Geoscience vědci navrhli příčinu pohybu magnetického severního pólu Země, který se mimořádnou rychlostí táhne směrem k Sibiři.

Experti dospěli k přesvědčení, že dvě masivní skvrny „negativního magnetického toku“, které leží pod Kanadou a Sibiří, velmi blízko k jádru Země, jsou zodpovědné za záhadný „pozoruhodně lineární“ pohyb, který dokonce způsobil neplánovanou aktualizaci Světového magnetického modelu (WMM) v loňském roce.

Ve studii vedené Philipem Livermorem ze School of Earth and Environment Univerzity v Leedsu se výzkumný tým zabýval geomagnetickými údaji s vysokým rozlišením shromážděnými v posledních dvou desetiletích a nakonec našel dvě velké magnetické skvrny pod výše uvedenými místy.

Vědci říkají, že pokud se podíváme izolovaně na dvě skvrny, mohly by vysvětlit pohyb severního pólu, protože slouží jako „dva konce lineárního potrubí vertikálního pole, podél kterého může severní magnetický pól snadno cestovat“, uvádí se ve zprávě.

V rozhovoru pro Newsweek Livermore poznamenal, že skvrny jsou z velké části oblasti, kde magnetické pole pochází z jádra Země „jako svazek špaget“.

Odkazoval na skvrny či „laloky“ jako vedlejší produkt procesu.

„Skvrny magnetického pole se pořád pohybují – jsou to více než stoleté časové osy – ale zdá se, že kanadský lalok se pohybuje obzvláště rychle,“ poznamenal.

Modely týmu uvedly, že severní pól se bude i nadále pohybovat po své cestě k Sibiři a během příštího desetiletí se posune o 242 až 410 mil, přičemž proces je spuštěn prodloužením a nošením kanadské „náplasti“. Ten je výsledkem změn ve struktuře toku v zemském jádru od roku 1970.

Jak kanadská náplast postupně slábla, tah sibiřské skvrny se časem posílil, což vedlo k tomu, že magnetický sever byl přitahován doslova jako magnet.

Zdůraznil také, že je důležité udržovat edice modelu aktuální se změnami rychlosti magnetického severního pólu.

„Je docela možné, že roční aktualizace budou nutné v příštích letech, je ale těžké to říci s jistotou,“ uvedl.
Za normálních okolností je model aktualizován jednou za pět let, zatímco pozice magnetického severního pólu jako takového byla poprvé zaznamenána v roce 1831.

Zdroj:  nature.com