Jen několik hodin poté, co Washington a Berlín potvrdily, že poskytnou Ukrajině těžké bojové tanky západní výroby, a po intenzivní debatě mezi NATO změnily svůj předchozí kurz, Ukrajina prohlásila, že nyní usilovně prosazuje stíhací letouny 4. generace. (Foto: Shutterstock)

Tvrdí to poradce ukrajinského ministra obrany Oleksij Reznikov, který právě agentuře Reuters řekl, že Kyjev zintenzivní úsilí o lobbování za novější západní letouny, které by nahradily jeho malou stárnoucí sovětskou flotilu. „Další velkou překážkou budou nyní stíhačky,“ řekl úředník ministerstva obrany Jurij Sak.

„Každý typ zbraně, o který žádáme, jsme potřebovali už včera,“ dodal Sak a vyjádřil tak ukrajinskou netrpělivost v době, kdy Rusové hlásí nové zisky na východě a jihu, a to i poté, co ukrajinské síly potvrdily úplné stažení ze Soledaru. „Uděláme vše pro to, aby Ukrajina dostala stíhačky čtvrté generace co nejdříve.“

Americké F-16 byly dlouho na vrcholu obranného „nákupního seznamu“ prezidenta Zelenského – zejména po jeho prvním vystoupení v Kongresu. Ve virtuálním projevu k americkým zákonodárcům 16. března vyzval Washington, aby mu poslal stíhačky spolu s protivzdušnou obranou, které by pomohly „uzavřít oblohu“.

Jeho veřejné výzvy k „uzavření oblohy“ však v měsících následujících po tomto prvním březnovém projevu poněkud utichly vzhledem k tomu, že se ukázaly jako nepopulární u americké veřejnosti – protože v podstatě šlo o výzvu, aby USA zavedly „bezletovou zónu“ – a to by samozřejmě byl de facto válečný akt.

Ale vzhledem k tomu, že pokročilé tanky jsou nyní v kurzu, The Hill připouští, že „západní stíhačky a dělostřelecké jednotky s delším doletem, které by Ukrajině umožnily zasáhnout ruské síly hlouběji na okupovaném území, budou pravděpodobně další debatou pro NATO“.

Těch několik málo veřejných hlasů, které argumentují proti těmto opakujícím se krokům přislíbení těžší a těžší výzbroje, samozřejmě poukazuje právě na to, že to zajišťuje pouze žebříček eskalace vedoucí k přímému střetu s Ruskem ve scénáři 3. světové války, v jehož středu se podle některých již nacházíme.

Ukrajinská strana si je samozřejmě plně vědoma, že její strategie neustále tlačit na Západ, aby za každou cenu získal větší a modernější zbraně, funguje. Výše zmíněný poradce ministerstva obrany to agentuře Reuters vysvětlil dále:

„Nechtěli nám dát těžké dělostřelectvo, pak nám ho dali. Nechtěli nám dát systémy HIMARS, pak nám je dali. Nechtěli nám dát tanky, teď nám dávají tanky,“ řekl Sak.

„Pokud je získáme, výhody na bojišti budou prostě obrovské,“ dodal. „Nejde jen o F-16: letadla čtvrté generace, to je to, co chceme.“

A pak toto úžasné, nestoudné přiznání: „Kromě jaderných zbraní už není nic, co bychom nezískali,“ dodal Sak.

Pokud jde o reakci Pentagonu na to všechno, mluvčí John Kirby citoval „neustálé diskuse“ s ukrajinskými představiteli o tom, co potřebují. „Nemůžeme se divit Ukrajincům, že chtějí další a další systémy,“ řekl Kirby. „Není to poprvé, co mluví o stíhačkách, ale nemám žádné oznámení, které bych v tomto směru učinil.“

Podobně jako když byla poprvé představena otázka tanků, pravděpodobně bude trvat jen několik měsíců nebo méně, než se z údajně pevného „ne“ Západu stane „možná…“ na údajně neochotné „OK, ano“. Je to jen otázka času, a přesto si jen málo vrcholných představitelů připouští zvyšující se rychlost, s jakou se s Ruskem běží přímo po žebříčku eskalace. Jak tento týden trefně poznamenal Glenn Greenwald, „čím více eskalace, tím méně debaty“.

Zdroj: thehill.com