Potrat, tj. lékařský či chirurgický zákrok zaměřený na ukončení těhotenství bezpochyby zůstává jednou z nejcitlivějších záležitostí jak v sociálním, tak v politickém diskurzu. Není tudíž divu, že média po celém světě se chytla výsledku hlasování kongresu hlasujícího o návrhu zákona, který usiluje o legalizaci potratů. (Foto: Pixabay)


Argentinský senát ve středu po 12 hodinách debat o této vysoce rozdělující záležitosti hlasoval v této převážně katolické zemi 38-29 ve prospěch legalizace potratů. Navíc ke skutečnosti, že tento historický vývoj šel proti náboženské víře většiny v této zemi, uvedený návrh zákona osobně podpořil i prezident Albert Fernández.

Jak aktivisté za právo na potrat, tak aktivisté za život hlídkovali během průběhu této debaty před Palácem Argentinského národního kongresu v naději, že tak nějak vyvinou během procesu hlasování nátlak. Politické rozdělení mělo svůj den, neboť tento morální práh byl překročen. Kampanisté za život i aktivisté za potraty budou zkoumat důvody a rozkoly při rozhodování pro takovouto v konzervativní společnosti bezprecedentní akci.

Potraty nebyly v této zemi zcela ilegální, kdy se povolovaly v případech znásilnění, nebo když těhotenství ohrožovalo život matky. Ale teď se budou ženy moci pro potrat rozhodnout až do 14 týdnů stáří plodu, tj. ve věku, kdy začne být v děloze cítit kopání dítěte. To je samozřejmě navíc k předchozím přípustným případům potratů těhotenství vzniklých ze znásilnění nebo při naléhavých zdravotních stavech.

Vzhledem k dlouho v Argentině zastávaným sentimentům proti potratům byl úspěch tohoto zákona součástí kampaně prezidenta Fernándeze, který hned před svou inaugurací slíbil „skoncovat s kriminalizací potratů.“ Fernández určitě uspokojil požadavky většiny voličů své politiky, když osobně ujistil, že uvedený populistický návrh zákona tentokrát protlačí, i když podobný pokus byl roku 2018 v Senátu poražen.

Analytici rovněž jako faktor, který přispěl k jeho osobnímu tažení za legalizaci potratů, vidí v jeho kariéře advokáta obhajujícího obžalované v kriminálních případech. Mohlo tomu tak být, když byl během své práce svědkem případů, které byly podle jeho názoru nespravedlností na ženách, jež usilovaly o potrat, kvůli čemuž došlo buď k trestnímu stíhání, nebo k utrpení v důsledku nebezpečných divokých potratů. Když Fernández tento návrh zákona v listopadu přednášel, tak říkal, že jeho cílem je zachránit životy asi 40 000 žen, které jsou každoročně ošetřovány v nemocnici po černých ilegálních výkonech.

I přes tyto právní aspekty je schválení uvedeného zákona pro Katolickou církev smutnou skutečností, když ta je vírou většiny obyvatelstva nejen v Argentině, nýbrž po celé Latinské Americe. Počet katolíků v této zemi byl v jednu dobu určen na 90 procent, kdy se na římské katolictví pohlíželo jako na zdroj toho největšího vlivu na sociokulturní a politické uspořádání. V posledních letech ale výzkumy ukazují, že v celém regionu katolictví postupně ale významně upadá, kdy už upadlo o 14 procent.

Lidé v Buenos Aires v Argentině reagují na to, jak argentinský senát hlasoval za legalizací potratů 30. prosince 2020. /Reuters

Je ironií, že Argentina je domovskou zemí papeže Františka, který se v úterý před začátkem zasedáním senátu uchýlil k tweetování: „Syn boží se narodil jako vyvrhel, aby nám řekl, že všichni vyvrhelové jsou dětmi božími. Přišel na svět, jako přichází na svět všechny děti, jako slabý a zranitelný proto, abychom měli možnost se naučit přijímat svoji slabost s něžnou láskou.“

Podíváme-li se na výsledek, tak nám to ale ukazuje, že taková agitace tohoto nejvlivnějšího z Argentinců zůstala nevyslyšena. I když má papež údajně dobré vztahy s vládou této země, tak Fernández učinil prohlášení, že pro výkon jeho úřadu bude příznačné jasné rozlišování mezi věcmi Církve a Státu.

S tím, jak sociální tlak dosáhl vrcholu, mohla také Katolická církev ztratit styk s měnící se realitou ve svých kongregacích. Tento druh ‚porážky‘ na papežově zadním dvorku pro autoritu církve není moc dobrou předzvěstí, a to nejen u kontroverzní záležitost potratů, ale i v dalších morálních přikázáních, i v záležitostech, kde se vyjádření této instituce bere jako zákon. Lidé ale, jsou-li konfrontováni s morálními dilematy, se v čím dál větší míře rozhodují pro to, co se jim hodí.

Jak jasně ukazují nažhavené emoce během lobbování za tento argentinský návrh zákona, tak potraty jsou velice emotivní záležitostí s dalekosáhlými etickými, náboženskými, právními, zdravotními a genderovými důsledky jak pro lidi, tak pro společnosti. Vliv a důležitost této argentinské záležitosti pro celý region se ukáže v nadcházejících měsících a letech, když uvážíme, že potrat na základě vlastního rozhodnutí je v hlavních zemích celého regionu obecně brán jako trestný čin.

Podíváme-li se na globální trendy, nemůže člověk učinit plošné rozhodnutí o potratech. Je tedy na každé zemi či společnosti, aby časem překročila tento práh, jak se nakonec ukázalo na Argentině. Tento výsledek bude všude určen vahou argumentů pro a proti.

Stephen Ndegwa