Navzdory vyhlášenému příměří pokračují vojenské akce, protože obě strany se připravují na eskalaci. (Foto: X)

Vzhledem k eskalaci napětí ve východní Evropě naznačují nejnovější zprávy, že Rusko se připravuje na významnou vojenskou reakci proti Ukrajině, která se konkrétně zaměří na Kyjev pomocí nového raketového systému známého jako „Orešnik“.

Dne 7. května 2025 ruský mediální kanál Baza informoval, že prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvu obrany identifikovat cíle v ukrajinském hlavním městě pro případné údery.

Toto oznámení přichází v návaznosti na údajné útoky ukrajinských dronů na Moskvu, které ruské zdroje označují za provokace, které by mohly vést k vážnému eskalaci konfliktu.

Ruská vláda je skeptická ohledně možnosti příměří a předpokládá, že Ukrajina bude pokračovat ve vojenských operacích, včetně útoků dronů, navzdory Putinovu vyhlášení třídenního příměří, které se shoduje s oslavami Dne vítězství.

Podle Bazy se ruské úřady domnívají, že denní útoky dronů na Moskvu a další regiony budou pokračovat i po vyhlášení příměří. Tento názor odráží širší obavy ruského vedení ohledně vojenských schopností a záměrů Ukrajiny. Vzhledem k těmto událostem zdroje naznačují, že Moskva se připravuje na významné provokace ze strany Ukrajiny, což vedlo k nařízení odvetného úderu s názvem „Orešnik“.

Andrij Kovalenko, vedoucí Centra pro boj proti dezinformacím (CPD) při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny, komentoval situaci s tím, že obavy kolem raketového systému „Orešnik“ vysílají jasný vzkaz: „Neútočte na Moskvu, bojíme se, máme ‚Orešnik‘.“ Jeho poznámky poukazují na psychologický aspekt probíhajícího konfliktu, v němž obě strany vedou stejně intenzivní boj o narativ jako vojenské akce.

Raketa „Orešnik“, o které Putin prozradil, že byla testována při útoku na Dněpr 21. listopadu 2024, je popisována jako experimentální balistická raketa středního doletu vybavená hypersonickou hlavicí. Tato raketa byla odpálena z komplexu „Kedr“ a její let z Astrachánské oblasti do Dněpru trval přibližně 15 minut. Ukrajinští vojenští představitelé uvedli, že počet těchto raket v Rusku je velmi omezený a v současné době se nevyrábí sériově.

Navzdory tomu Putin tvrdí, že Moskva disponuje zásobami těchto systémů připravených k nasazení. Dne 19. prosince 2024 prohlásil, že „Orešnik“ může překonat schopnosti západních systémů protivzdušné obrany dodaných Ukrajině, a navrhl „high-tech souboj“, v němž by Ukrajina soustředila svou obranu na konkrétní cíl v Kyjevě, na který by Rusko následně zaútočilo pomocí „Orešniku“.

Situace se dále vyostřila večer 6. května 2025, kdy byl proti Moskevské oblasti spuštěn rozsáhlý útok dronů. Moskevský starosta Sergej Sobjanin oznámil, že ruské protivzdušné systémy úspěšně zachytily několik dronů, které se pokoušely proniknout do vzdušného prostoru města, přičemž několik letadel bylo zničeno jak večer, tak v časných ranních hodinách 7. května. Tento incident podtrhuje rostoucí frekvenci a intenzitu dronových útoků mezi oběma zeměmi.

V reakci na tyto pokračující vojenské akce zdroje z telegramového kanálu Mash naznačily, že Kyjev možná plánuje provokace, které překročí současný rozsah útoků. Tato možnost eskalace vyvolává vážné obavy o dalším vývoji konfliktu a možných dalších vojenských střetů.

Vzhledem k vývoji situace zůstává otázkou, jak se obě strany vypořádají se složitou sítí vojenské strategie, propagandy a mezinárodní diplomacie. Probíhající konflikt vedl nejen k významným vojenským střetům, ale také ke komplikované politické situaci, v níž veřejná mínění a morálka hrají klíčovou roli při formování postupů ruské i ukrajinské vlády.

S hrozbou „Orešniku“ visící nad Kyjevem ukrajinská vláda nadále potvrzuje své odhodlání bránit svou suverenitu. Prezident Volodymyr Zelenskyj otevřeně kritizuje ruské vedení, označuje je za „idioty“ a vyjadřuje pohrdání Putinovým agresivním postojem. Jeho výroky odrážejí širší náladu na Ukrajině, kde je odhodlání čelit ruské agresi stále silné.

Zdroj: evrimagaci.org