„Rusko není výzvou pro západní elitu. Nesnažíme se stát hegemonem,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin na začátku svého důležitého projevu před čtvrtečním setkáním Valdajského diskusního klubu u Moskvy. Valdajský projev je každoročně významným a západními představiteli a médii bedlivě sledovaným vystoupením. (Foto: Twitter)

Letos byl propagován pod poutavým názvem „Posthegemonistický svět: Spravedlnost a bezpečnost pro všechny“. Letošní Valdajovo setkání se samozřejmě koná na pozadí největší války, kterou Evropa zažila na svém východním prahu od druhé světové války.

Putin ve svém projevu uvedl, že Rusko chce pouze „bránit své právo na existenci“ a „nenechá se zničit a vymazat z geopolitické mapy“. To v době, kdy jaderná rétorika a hrozby obrany červených linií mezi Moskvou a Západem dosáhly výšin nevídaných od dob studené války.

Zopakoval známý refrén o krizi, která se rozvíjí, protože západní spojenci využívají Ukrajinu pro svou „špinavou hru“ v rámci konečného úsilí o ovládnutí světa. „Moc nad světem je to, co Západ vsadil do hry, kterou hraje. Tato hra je určitě nebezpečná, krvavá a nazval bych ji špinavou,“ řekl podle překladu státních médií.

„Ale v moderním světě je těžké sedět stranou. Kdo seje vítr, sklidí vichr, jak říká přísloví,“ dodal. Zopakoval své známé téma, v němž staví do protikladu hroutící se unipolární uspořádání a multipolaritu, a řekl, že „nová mocenská centra v multipolárním světě a Západ budou muset začít hovořit o naší společné budoucnosti jako rovný s rovným“.

„[Tato hra] popírá suverenitu národů a národností, jejich identitu a jedinečnost a vůbec nebere ohled na ostatní země,“ dodal Putin.

Deník The New York Times v komentáři k jedné části projevu uvedl, že se Valdajův projev snažil oslovit konzervativce v Evropě a USA:

Putin zdůraznil, že Rusko se v zásadě nepovažuje za „nepřítele Západu“. Spíše řekl – jako již dříve – že bojuje proti „západním elitám“, které se snaží vnutit své „dost podivné“ hodnoty všem ostatním.

„Existují přinejmenším dva Západy,“ řekl Putin ve svém projevu na plenárním zasedání každoroční zahraničněpolitické konference v Moskvě. Jedním z nich je podle něj Západ „tradičních, především křesťanských hodnot“, k němuž má Rusko blízko.

V kontrastu s tím však Putin zdůraznil, že „existuje ještě jeden Západ – agresivní, kosmopolitní, neokoloniální, působící jako zbraň neoliberální elity“.

Ukrajinští představitelé projev pozorně sledovali a komentovali:

A konkrétněji k ukrajinskému konfliktu ruský vůdce obvinil Západ z jednání: „Stále se snaží eskalovat… Podněcují válku na Ukrajině, organizují provokace kolem Tchaj-wanu, destabilizují světové trhy s potravinami a energií“.

A více prostřednictvím překladu státních médií:

Putin varoval, že důvěra Západu ve svou „neomylnost“ je „velmi nebezpečný“ stav, přičemž od této sebedůvěry je jen „krůček“ k myšlence, že „mohou jednoduše zničit ty, kteří se jim nelíbí, nebo jak říkají, ‚zrušit‘ je“.

Putin zdůraznil, že Rusko není přirozeným „nepřítelem“ Západu, a vyzval západní politické elity, aby za všemi svými vnitřními problémy přestaly vidět „ruku Kremlu“.

Pokud jde o multipolaritu, Putinův vzkaz Evropě v podstatě zní „ber, nebo nech být“…

Západní představitelé rovněž bedlivě sledují Putinova slova týkající se jaderné doktríny a jejího použití. Putin na Valdaji zdůraznil, že nevidí „žádný politický ani vojenský důvod“ k provedení jaderného úderu na Ukrajině. Zdůraznil také, že jaderná doktrína Moskvy má obranný charakter. „Rusko nikdy nemluvilo o použití jaderných zbraní, pouze odpovídalo,“ řekl.

Dále varoval, že i nadále platí, že se Rusko nikdy „nesmíří s tím, co mu Západ nařídí“ – a že ačkoli by Rusko nemělo být vnímáno jako přímá výzva Západu, vyhrazuje si právo na vývoj. S tímto nastoleným tématem Putin tvrdil, že Washington zdiskreditoval mezinárodní finance „tím, že použil dolar jako zbraň“ – proto vyslovil domněnku, že v budoucnu budou pokračovat kroky směrem k „vypořádání v národních měnách, které budou dominovat“.

Zdroj: zerohedge.com