Zdravotnické úřady pracující v Turecku ve středu oznámily, že počet obětí pondělního zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály a následných otřesů přesáhl 11 tisíc. (Foto: Twitter / ilustrační)

Vzhledem k tomu, že záchranné týmy stále nemají přístup k dalším stovkám či tisícům lidí, kteří jsou pravděpodobně pohřbeni pod troskami, se však očekávají další oběti.

Navíc rozsáhlé oblasti hluboce postižené severní Sýrie stále ještě nedostaly žádnou nouzovou pomoc. „Kde jsou stany, kde jsou kamiony s jídlem?“ řekla jedna 64letá žena, která se jmenuje Melek, v Antakyi. Řekla, že ve své části jižního Turecka poblíž Sýrie ještě neviděla žádné záchranné týmy. „Zemětřesení jsme přežili, ale tady zemřeme hlady nebo zimou.“

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během středeční návštěvy „stanového městečka“ v Kahramanmarasu slíbil, že nikdo „nezůstane na ulici“. Připustil, že úsilí o pomoc je pomalé, ale přesto obhajoval reakci své administrativy.

„Počet obětí obrovských zemětřesení, která zasáhla Turecko a Sýrii, vzrostl na téměř 11 500. Záchranáři pokračovali ve vytahování přeživších z mrazivých trosek a turecký prezident odmítl rostoucí kritiku reakce úřadů,“ napsal deník The Guardian o jeho návštěvě v oblasti katastrofy.

Publikace naznačila, že do konce týdne by počet mrtvých mohl přesáhnout 20 000. „Odborníci předpovídají, že celkový počet ještě vzroste, možná na více než dvojnásobek, protože stovky zřícených budov v mnoha městech se staly hrobkami pro lidi, kteří spali, když brzy ráno udeřilo první zemětřesení,“ uvedl The Guardian.

Očitý svědek z Hataje řekl agentuře AFP: „Jsou uvězněni pod troskami a není tam ani stopa po životě. Nemůžeme se k nim dostat. Snažíme se s nimi mluvit, ale nereagují… Čekáme na pomoc. Už je to 48 hodin.“

Mezitím uvnitř Sýrie nebyl zničen pouze Idlib, ale budovy se zřítily i v Latákíji a Aleppu a otřesy byly cítit až na jihu v Damašku. Ale uprostřed řečí na Západě o sestavení naléhavé humanitární reakce je Západem sankcionovaná Sýrie zjevně obcházena a do značné míry se na ni zapomíná.

Washington přitom neprojevil žádný zájem na tom, aby sankce vůči Sýrii žily v zájmu rychlejšího přísunu humanitární pomoci.

Podle novinářů, kteří se počátkem týdne obrátili na ministerstvo zahraničí:

Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price v pondělí uvedl, že USA budou spolupracovat s nevládními organizacemi v zemi, ale nebudou se angažovat ve vládě syrského prezidenta Bašára Asada. Nepodal žádný náznak toho, že by USA zrušily sankce vůči Sýrii.

Na dotaz serveru Antiwar.com, zda Bidenova administrativa uvažuje o zrušení sankcí, se ministerstvo zahraničí odvolalo na Priceovy poznámky o spolupráci s nevládními organizacemi. „V Turecku máme partnera ve vládě, v Sýrii máme partnera v podobě nevládních organizací na místě, které poskytují humanitární podporu,“ řekl Price.

Když byl dotázán, proč USA nejednají s Damaškem, Price uvedl, že „by bylo docela ironické, ne-li dokonce kontraproduktivní, abychom se obrátili na vládu, která již dvanáct let brutálně týrá svůj lid“.

A přitom utrpení a devastace, které je vidět na jihu Turecka, je stejné hned za hranicemi, v Sýrii. Bidenova administrativa již dávno potvrdila, že prostřednictvím režimu sankcí blokuje obnovu Sýrie po deseti letech války – a to vše s tvrzením, že „pomáhá“ „syrskému lidu“. Nyní se jejich utrpení po smrtelných zemětřeseních ještě znásobí, a to bez větší úlevy v dohledu.

Zdroj: antiwar.com