Kreml: Setkání Putina s Trumpem je možné tento měsíc či později

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump by se mohli setkat tento měsíc, i když příprava prvního osobního setkání ruského a amerického lídra od roku 2021 může trvat déle, uvedl ve středu Kreml. (Foto: Flickr)

Trump v úterý uvedl, že se s Putinem pravděpodobně setká tento měsíc, a odmítl obavy Ukrajiny, že by byla vynechána z americko-ruských rozhovorů v Saúdské Arábii, a zároveň naznačil, že Kyjev mohl dosáhnout dohody s Ruskem dříve.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že schůzka v Rijádu byla zaměřena především na rusko-americké bilaterální vztahy, ale že se jedná o „velmi, velmi důležitý krok“ k dosažení urovnání ukrajinské války, která se blíží ke konci svého třetího roku.

„Je to však první krok… Samozřejmě není možné vše vyřešit během jednoho dne nebo týdne. Je před námi ještě dlouhá cesta,“ řekl Peskov.

Na otázku, zda by se schůzka Putina a Trumpa mohla uskutečnit ještě tento měsíc, Peskov podle agentury Interfax odpověděl: „Ne: „Je to možné. A možná také ne.“

Putin a Trumpův předchůdce Joe Biden uspořádali summit v Ženevě v červnu 2021. To bylo poslední setkání amerického a ruského vůdce tváří v tvář, ačkoli Biden a Putin spolu hovořili v únoru 2022 a zprávy si předávali přes prostředníky.

Trump změnil politiku Západu vůči Rusku a Ukrajině, nařídil jednání s Ruskem bez účasti Ukrajiny a evropských mocností, hovořil s Putinem a mluvil o snížení ceny ropy, jejímž je Rusko významným vývozcem.

Trump tvrdí, že chce ukončit válku a že si myslí, že Putin chce uzavřít dohodu. Zatím však neupřesnil svůj plán na zastavení konfliktu, který zanechal rozsáhlá území Ukrajiny zničená, zabil nebo zranil statisíce lidí a vyvolal obavy z přímé konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy, dvěma největšími jadernými mocnostmi na světě.

Jednání v Rijádu byla první, která USA a Rusko vedly s cílem dosáhnout ukončení války, nejsmrtonosnější v Evropě od druhé světové války.

Ukrajinští ani evropští představitelé nebyli pozváni. Kyjev prohlásil, že nepřijme žádnou dohodu vnucenou bez jeho souhlasu.

Konflikt na východní Ukrajině začal v roce 2014 poté, co byl v ukrajinské revoluci na Majdanu svržen Rusku nakloněný prezident a Rusko anektovalo Krym, přičemž Ruskem podporované separatistické síly bojují proti ukrajinským ozbrojeným silám.

V roce 2022 Putin vyslal na Ukrajinu svou armádu v rámci tzv. zvláštní vojenské operace. Uvedl, že je to nutné k ochraně ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny a k potlačení toho, co podle něj představuje pro Rusko vážnou hrozbu v souvislosti s potenciálním členstvím Ukrajiny v NATO.

Ukrajina a Západ považují válku za imperiální zábor území, který ohrožuje evropskou bezpečnost, a tvrdí, že Rusko by mohlo jednoho dne zajít ještě dál a zaútočit na NATO. Rusko taková tvrzení odmítá jako nesmysl.

Zdroj: straitstimes.com