Bidenův Bílý dům nedávno představil plán, podle něhož by mezinárodní mírové síly měly po skončení války kontrolovat bezpečnostní situaci v pásmu Gazy, což předpokládá úplný zánik Hamásu, což se ukáže jako nemalý úkol, zejména vzhledem k obrovské síti kilometrů tunelů, které může tato skupina využívat.

„Den poté“ po válce s Hamásem byl také předmětem návrhů některých předních kongresmanů. Zpočátku se spekulovalo, že by to izraelské vedení mohlo uvítat, ale nový televizní rozhovor s premiérem Benjaminem Netanjahuem, který byl odvysílán v pondělí večer, ukazuje, že v Tel Avivu uvažují jinak. Netanjahu ujistil, že to bude Izrael, kdo bude mít „bezpečnostní odpovědnost“ nad pásmem Gazy po určitou „neurčitou“ dobu po skončení konfliktu.

„Myslím, že Izrael bude mít po neurčitou dobu odpovědnost za bezpečnost,“ řekl Netanjahu v rozhovoru pro ABC News. „Viděli jsme, co se stane, když tuto… bezpečnostní odpovědnost nemáme, to, co máme, je výbuch teroru Hamásu v rozsahu, který jsme si nedokázali představit.“

Komentáře přišly poté, co Izraelské obranné síly (IDF) potvrdily, že od zahájení pozemní války bylo v Gaze v bojích zabito 30 izraelských vojáků. V tuto chvíli bylo zabito více než 10 000 obyvatel Gazy – převážně civilistů – především v důsledku neutuchajícího leteckého útoku. Ale tady je to, co řekl Blinken právě minulý týden v Izraeli:

Představa, že by Hamás zůstal odpovědný za správu věcí veřejných v takové podobě, v jaké byl, a představoval trvalou a trvalou hrozbu pro Izrael a jeho občany, je nepřijatelná,“ řekl Blinken. „Víme také, že Izrael nemůže znovu převzít kontrolu a odpovědnost za Gazu, a je důležité poznamenat, že Izrael dal jasně najevo, že to nemá v úmyslu ani si to nepřeje. V rámci těchto parametrů tedy vedeme a budeme i nadále vést diskuse s partnery v celém regionu i daleko za jeho hranicemi o tom, co by mělo následovat.“

Poté, co americký ministr zahraničí Antony Blinken právě znovu odcestoval do regionu, aby se setkal s izraelskými i arabskými představiteli, se ukázalo, že Washington není příznivcem příměří, ale Bidenův nejvyšší diplomat prosazoval humanitární pauzy.

Netanjahu v rozhovoru pro ABC řekl, že je otevřen „malým taktickým pauzám“ kvůli tomu, aby se rukojmí dostali ven a také aby se dostala humanitární pomoc, ale zdůraznil, že IDF jsou připraveny začít bojovat v tunelech, kde mohou velitelé a bojovníci Hamásu přečkat nálety a zároveň podnikat sporadické přepadové operace proti tankovým jednotkám.

V jednom bodě rozhovoru byl Netanjahu dotázán na bezpečnostní selhání ze 7. října, které mělo za následek povraždění více než 1400 Izraelců na jihu země: „Domníváte se, že byste měl převzít nějakou odpovědnost?“ odpověděl.

Netanjahu odpověděl: „Ne: „Samozřejmě. To není otázka.“ A dodal, že po válce bude čas na „přidělení“ této odpovědnosti a zhodnocení toho, co se stalo. Před týdnem vydal prohlášení, než ho rychle odvolal, v němž se zdálo, že ze 7. října viní armádu a její vedení.

Ve smazaném prohlášení, které vyvolalo pobouření, se po krátkém zveřejnění na X. stránce psalo: „Premiér Netanjahu nebyl za žádných okolností a v žádné fázi varován před válečnými úmysly Hamásu.“ Pokračovalo: „Naopak, hodnocení celého bezpečnostního ešelonu, včetně šéfa vojenské rozvědky a šéfa Šin Bet, bylo takové, že Hamás byl odstrašen a usiloval o dohodu.“

V novém vyjádření ABC se však v této otázce převzetí odpovědnosti za závažná selhání, která nechala otevřené dveře jedinému smrtícímu teroristickému útoku v dějinách Izraele, příliš do detailů nepouštěl. Netanjahuovi političtí oponenti ho obvinili, že krizi využil k upevnění moci pod rouškou válečného výjimečného stavu.

Zdroj: timesofisrael.com