Uvedl také, že ministerstvo zahraničí neplánuje obnovit dlouholetou výjimku, která umožňuje USA poskytovat Baku vojenskou pomoc. (Foto: Flickr)

Podle dvou osob obeznámených s rozhovorem ministr zahraničí Antony Blinken minulý týden varoval malou skupinu zákonodárců, že jeho ministerstvo sleduje možnost, že by Ázerbájdžán mohl brzy napadnout Arménii.

Telefonát naznačuje hloubku obav administrativy z operací Ázerbájdžánu proti separatistickému regionu na západě země a možnost rozšíření konfliktu.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev již dříve vyzval Arménii, aby otevřela „koridor“ podél své jižní hranice, který by spojil pevninský Ázerbájdžán s exklávou hraničící s Tureckem a Íránem. Alijev pohrozil, že problém vyřeší „silou“.

V telefonickém rozhovoru 3. října zákonodárci naléhali na Blinkena ohledně možných opatření proti Alijevovi v reakci na zářijovou invazi jeho země do oblasti Náhorního Karabachu, uvedli lidé, kterým byla poskytnuta anonymita, aby mohli o citlivém rozhovoru hovořit.

Blinken odpověděl, že ministerstvo zahraničí hledá možnosti, jak Ázerbájdžán pohnat k odpovědnosti, a neplánuje obnovit dlouholetou výjimku, která USA umožňuje poskytovat Baku vojenskou pomoc. Dodal, že stát vidí možnost, že Ázerbájdžán v nadcházejících týdnech napadne jižní Arménii.

Přesto Blinken vyjádřil důvěru ohledně probíhajících diplomatických rozhovorů mezi Arménií a Ázerbájdžánem demokratickým zákonodárcům, mezi nimiž byli i poslanci. Nancy Pelosiovou a Annou Eshooovou z Kalifornie a Frankem Pallonem z New Jersey.

Další dva lidé potvrdili, že k brífinku o situaci v Ázerbájdžánu došlo, ale podrobnosti neuvedli.

Ministerstvo zahraničí se ve svém prohlášení odmítlo k telefonátu vyjádřit, zdůraznilo však, že ministerstvo je odhodláno podporovat „svrchovanost a územní celistvost Arménie“ a řešit konflikt prostřednictvím „přímých rozhovorů“.

Výmluvné je i rozhodnutí pozastavit obnovení výjimky. Od roku 2002 vydávaly USA výjimku každý rok, což jim umožnilo obejít ustanovení zákona o podpoře svobody, které zakazuje USA poskytovat vojenskou pomoc Ázerbájdžánu vzhledem k probíhajícím územním sporům s Arménií. Platnost výjimky vypršela v červnu a ministerstvo zahraničí dříve neposkytlo žádné vysvětlení, proč dosud nepožádalo o její prodloužení.

Od briefingu Pallone veřejně prohlásil, že se obává, že by Ázerbájdžán mohl brzy napadnout. „Alijev pokračuje ve svém cíli obsadit jižní Arménii,“ napsal Pallone ve středu na Twitteru a argumentoval tím, že „jeho režim je povzbuzen poté, co čelí malým následkům“ za invazi do Náhorního Karabachu.

Vojenský vpád Ázerbájdžánu do tohoto regionu minulý měsíc přiměl více než 100 000 etnických Arménů žijících v Náhorním Karabachu k útěku. Místní představitelé kapitulovali v rámci Ruskem zprostředkované kapitulace a souhlasili se zrušením svého tři desetiletí neuznaného státu. Ázerbájdžánské síly od té doby zadržely více než tucet bývalých vůdců.

V prohlášení z 20. září Blinken uvedl, že je „hluboce znepokojen vojenskými akcemi Ázerbájdžánu“, a prohlásil, že „použití síly k řešení sporů je nepřijatelné“.

Náhorní Karabach však není jediným územním sporem mezi oběma kavkazskými zeměmi. Baku navrhlo trasu do exklávy Nachičevan, která by protínala arménskou jižní oblast Sjunik, známou v ázerbájdžánštině jako Zangezur, a umožnila by silniční dopravě obejít Írán.

Alijev prohlásil, že „koridor Zangezur budeme realizovat, ať už si to Arménie přeje, nebo ne“.

„V Arménii je to vnímáno jako územní nároky a požadavek na extrateritoriální koridor,“ uvedl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan v reakci na sílící výzvy Ankary a Baku k dohodě.

Na hranici panuje dlouhodobě napětí: V září 2022 zahájil Ázerbájdžán útok přes hranici, aby se zmocnil strategických výšin na východě a jihu Arménie. Nedávno, 1. září tohoto roku, byli zabiti tři arménští vojáci poté, co Ázerbájdžán zahájil „odvetná opatření“ v reakci na údajný útok dronem.

Hikmet Hadžijev, Alijevův hlavní zahraničněpolitický poradce, ve středečním rozhovoru popřel, že by si Ázerbájdžán činil jakékoliv nároky na arménské území. Řekl, že riziko konfliktu je nízké, protože „poslední dva týdny byly nejklidnějšími týdny v historii arménsko-ázerbájdžánských vztahů – v důsledku akcí v Náhorním Karabachu už na sebe nezírají vojáci v zákopech“.

„Ázerbájdžán obnovil to, co právně, historicky a morálně patřilo nám“ svou samozvanou „protiteroristickou“ kampaní v regionu a nemá v úmyslu se tlačit do arménských oblastí de iure, dodal.

Zdroj: politico.com