Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval země Evropské unie, aby nevytvářely konkurenční ozbrojené síly. Iniciativa by mohla vést k oslabení Severoatlantické aliance. (Foto: Flickr)

Evropští členové NATO museli s mimořádnou rychlostí evakuovat své jednotky z Afghánistánu poté, co se USA rozhodly ukončit svoji misi v zemi. Od té doby se situace v této zemi prohloubila kvůli tomu, že vládu na místě převzal Tálibán.

Po nějakou dobu se spojencům podařilo kontrolovat jen kábulské letiště, kde probíhala mimořádná evakuace.

Na pozadí divokého stahování amerických jednotek, a posléze i jednotek NATO, z Afghánistánu a kritiky, kterou celá akce vyvolala, se opět rozběhla jednání o „strategické autonomii“ Evropské unie, včetně vytvoření evropských sil rychlé reakce.

„NATO už mnoho let vyzývá evropské spojence ke zvýšení financování vojenských rozpočtů, aby bylo možné mít lepší možnosti pro činnosti. Vítám ten fakt, že Evropané začali více investovat. To se ale nesmí odehrávat mimo NATO, nebo dokonce vytvářet konkurenci. Je nutné, aby to bylo částí širšího úsilí na posílení NATO, protože my potřebujeme sjednocení sil Evropy a Severní Ameriky, abychom mohli čelit Rusku, které se stále agresivnější vůči světové rovnováze sil. Existuje také Čína. Musíme se proto držet spolu a chránit jeden druhého jak Evropa, tak i Severní Amerika. Spolu jsme silnější a jsme ve velkém bezpečí,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru pro belgický televizní kanál RTBF.

Evropská unie už po dobu několika let jedná o tématu „Strategického kompasu“, což je společná strategie unie v oblasti obrany a bezpečnosti na nejbližších pět-deset let. Jedná se o program, který má reflektovat cíle unie v otázkách bezpečnosti a obrany, definovat hrozby. Tento společný program má podle očekávání umožnit lépe reagovat na vnější krize, chránit EU a její občany, a v neposlední řadě má umožnit efektivnější použití existujících možností v oblasti obrany.

V minulosti se již informovalo, že práce na strategických orientačních bodech v rámci „kompasu“ má probíhat po celý rok 2021. Schválení programu ze strany členských států unie se pak má konat v průběhu března 2022.

Na základě výsledků neformálního setkání hlav ministerstev obrany ve Slovinsku v září ministr zahraničí EU Josep Borrell uvedl, že v Evropské unii zatím nepanuje jednoznačný souhlas ohledně vytvoření společných sil rychlé reakce. Rozhodnutí bude učiněno v listopadu.

Podle slov Borrella se vojenští experti shodují na tom, že kontingent o rozměru 5 tisíc lidí by měl být dostatečný.

Zdroj: snews.com