Bolivijský prezident Evo Morales v neděli oznámil svou rezignaci. Stalo se tak poté, co jej k tomu vyzvali vojenští a policejní náčelníci země, a to na pozadí probíhajících násilných protestů v celé zemi. (Foto: Facebook)
Uvádí se, že kromě Moralese na svůj post rezignoval také viceprezident Álvaro García Linera.
Již dříve bolívské ozbrojené síly vyzvaly prezidenta Eva Moralese, aby v neděli rezignoval a zajistil tak stabilitu v zemi, která je již od října sužována násilnými nepokoji. Informovala o tom agentura Reuters.
Evo Morales
Evo Morales oslavil 26. října šedesát let. Patří mezi bývalé odborové lídry pěstitelů koky. Do čela Bolívie byl zvolen dne 22. ledna 2006, jakožto první domorodý prezident země. Tehdy si vysloužil 54 % hlasů. V současné době byl nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem.
Pokud jde o jeho činnost, popularitu lidu si vysloužil především díky štědrým sociálním programům pro chudé, které byly financovány mimo jiné příjmy z vývozu zemního plynu.
Morales má však i své odpůrce. Těch výrazně přibylo v roce 2017, když s pomocí ústavního soudu prosadil zrušení omezení dvou mandátů pro volené funkce.
Politická krize v Bolívii
Bývalý prezident a vůdce bolívijské opozice Carlos Mesa v interview pro agenturu EFE sdělil, že zodpovědný za vyřešení krize v zemi je prezident Evo Morales, a zopakoval, že dialog nemá smysl.
„Nemůžeme na sebe vzít cizí odpovědnost, dialog nemá smyl. Učinit rozhodnutí musí prezident,“ prohlásil Mesa, když vysvětloval své nedávné prohlášení o odmítnutí dialogu s Moralesem k vyřešení krize.
Podle slov bývalého prezidenta dialogu brání obvinění ze strany Moralese vůči opozici z pokusů o státní převrat.
Nepokoje
Protesty v zemi probíhají již od 20. října. Vypukly poté, co bolivijský prezident Evo Morales zahájil nové prezidentské období. Meetingy velmi rychle vyeskalovaly do nepokojů, které byly doprovázeny žhářstvím a obsazováním budov, včetně kanceláří státních médií.
Již dříve v neděli bolívijské ozbrojené síly nařídily zahájení operací, které jsou zaměřeny na likvidaci nezákonných ozbrojených skupin, jež v zemi působí na pozadí probíhajících nepokojů. Velení těchto sil vysvětlilo své rozhodnutí tím, že pouze ozbrojené síly a Národní policie mají právo nosit zbraně.
Bolívijská armáda a policie odmítly zasahovat proti protestujícím obyvatelům země, v řadě měst se policisté připojili k demonstrantům, kteří požadují zvýšení mezd a důchodů.
Během tří týdnů protestů po vítězství Moralese v prezidentských volbách bylo zraněno 383 lidí, zadrženo asi 200 osob, bylo zahájeno 40 trestních stíhání ve věci vandalismu.
Zdroj: snews.com
