Rolníci v nejchudším indickém regionu zaznamenávají rekordní výnosy rýže z organického pěstování, čímž jednou pro vždy vyvrací mýtus o nutnosti GMO, aby se nasytila rostoucí světová populace. Ve světě s neustále rostoucí lidskou populací jsou jasně starosti se zajištěním nárůstu produkce potravin. S tím jak projekce obyvatelstva světa do roku 2050 očekávají dosažení 9,6 miliard lidí.
Tak zvláště ti, co mají vazby na průmysl biotechnologií a agrochemické společnosti, říkají, že geneticky modifikované potraviny (GMO) jsou nezbytností, aby se uspokojila narůstající větová poptávka po potravinách. Potřebujeme ale GMO k nasycení světa opravdu?
Nezaujaté vědecké důkazy silně poukazují na to, že odpovědí je ne. Geneticky modifikované potraviny nezvyšují výnosy a často poškodí plodiny v okolí, které nejsou geneticky vykonstruované k odolnosti vůči herbicidům, čímž ve skutečnosti způsobují pokles výnosů v regionu jako celku. Dokonce i americké ministerstvo zemědělství (USDA), v němž často převládají zájmy agrochemie, vydalo zprávu, která ukázala, že už přes 15 let nedošlo k žádnému vzrůstu potenciálních výnosů z GM potravin. Navíc většina pěstovaných GMO se nepoužívá k nasycení hladových lidí.
V USA, tj. v největším světovém producentovi GM plodin, se 40% vší GM kukuřice využívá k výrobě palivového etanolu a většina GM sóji se využívá jako krmivo pro zvířata. Ač by někdo mohl namítnout, že GM krmivo pro zvířata znamená zvýšenou produkci masa a levnější maso, je v současnosti produkce masa hrozně těžko trvale udržitelná a poškozuje životní prostředí. GM krmená zvířata také produkují maso, které je nezdravé a v mizerné kvalitě.
Sumant Kumar na rýžovém poli / Credit – The Guardian
Poslední doklad zdůrazňující neefektivitu GMO pochází z jednoho z nejchudších regionů Indie. Rolníci v indickém Biháru lámou světové rekordy v produkci rýže bez agrochemikálií nebo GMO. V roce 2013 vyprodukoval Sumant Kumar se svou rodinou ohromujících 22,4 tun rýže z jediného hektaru půdy, což je daleko více než cokoliv, čeho kdy dosáhly společnosti s GM osivy a s jejich předraženými herbicidy.
Jelikož je rýže základní potravinou pro více než polovinu světové populace, tak je tento ohromující kousek dobrou zprávou. Kumar ale není jediným farmářem, který dosáhl takovýchto ohromujících výnosů. Mnoho dalších rodin v této komunitě i v těch s nimi konkurujících zaznamenalo rekordy přes 17 tun výnosů z hektaru. Tyto úžasné výnosy jsou jen díky přijetí nové organické metody pěstování rýže zvané Systém intenzifikace rýže (SRI). K SRI patří přesazování mladých rýžových výhonků rozmístěných nahodile do čtvercových vzorů a využití neustálého zavlhčování půdy místo běžné praxe pěstování rýže zaplavené. Využívá se rovněž organických hnojiv a rotačních pleček. Tato technika rovněž rolníkům umožňuje adaptovat se na klima, jelikož rozmary počasí jsou tu běžné. Rovněž farmáře chrání před závislostí na drahých agrochemických produktech.
Tato nová metoda organického pěstitelství nemohla pro Indii přijít v lepší čas. Od té doby, kdy byly v této zemi v roce 2002 zavedeny GMO, vázli chudí indičtí farmáři v zkázonosném cyklu zadlužení, když přijali GM osiva a herbicidy. Ty se původně podbízely jako metoda, která farmáře obohatí a zvýší jejich produktivitu, ti se ale místo toho zadlužili u zahraničních společností produkujících GM a agrochemikálie natolik, že si mnozí sedláci sahali na život. V roce 2009 byl počet sebevražd spojených se zadlužením kvůli GM tak vysoký, že podle odhadů kvůli tomu páchal indický sedlák sebevraždu v průměru každých 30 minut. Díky těmto pokrokům dosaženým organickými farmáři v indickém Biháru můžeme očekávat, že se tento strašlivý trend obrátí a farmářům v Indii a po celém světě to umožní, aby zase vzali živobytí do vlastních rukou a stali se více soběstační, přičemž budou hospodařit udržitelným způsobem.
Zdroj: trueactivist.com
