Tento brilantní fyzik ví, jaké to je, když trápí deprese, a má pro ty nejsmutnější z nás pár moudrých slov, co pomohou se přes to dostat. U Stephena Hawkinga, jednoho z největších mozků našich časů, se ve věku 21 let rozvinuly symptomy ALS (amyotrofická laterální skleróza). Zrovna, když se jeho kariéra začala rozjíždět, jeho tělo ho začalo zrazovat. Jestli někdo něco ví o potýkání se s nešťastnými okolnostmi v životě, tak je to nejspíš on.


Ač mu ta nemoc ochromila tělo, Hawkingův pronikavý intelekt mu nedovolil upadnout do negativismu. Ve skutečnosti se věnoval oblasti teoretické fyziky s o to větším zanícením.

Ač mu doktoři dávali zhruba tak dva až tři roky života, rozhodl se Hawking, že udělá to nejlepší, co v takové situaci může, a teď je po celém světě uznáván za odpovědi, které odhalil na otázky o skrytém vesmíru, o Velkém třesku, když vytvářel vědecké teorie, když ho k tomu Síla jeho pozitivismu vedla.

Samozřejmě, že si Hawking prošel těžkými časy, odpovídajícími jeho stavu, ale ví, že v tomto životě je toho pořád ještě hodně, za co být vděčný. O mnohé z toho se podělil v nedávné přednášce, která proběhla v Královském institutu v Londýně.

Hawking upoutaný na invalidní vozík nemůže mluvit ani se hýbat. Našel však způsob, jak komunikovat pomocí technologie, a když srovnává černé díry s depresí, dává na srozuměnou, že ani jednomu není možné uniknout.