Bývalý US president Bill Clinton dnes vyhlásil, že jak ISIS, tak opravdu i „ideologové“ svobodného trhu odporují jeho vizi „kapitalismu s širší účastí“. Clinton promlouval na jednom z nejexkluzivnějších míst v Guildhall v londýnské City – tj. ve finančním obvodu Londýna – který se spravuje stejným způsobem jako soukromá korporace. Ale Clinton, který promlouval jen chvilku poté, co US nejvyšší soud vydal výnos ve prospěch sňatků stejného pohlaví v celých Spojených státech, se o této ohromující události ani nezmínil, což některé účastníky zmátlo, když doufali, že k tomuto vývoji uslyší nějaký komentář.


Ten ale místo toho pronášel řeč o budoucnosti kapitalismu, ISIS a nebezpečí „ideologů“ svobodného trhu.

Zdůrazňoval odpovědnost korporací a potřebu, aby velkopodniky byly vřelejší a něžnější. A měl poznámky o posledních hrůzách spojených s ISIS v Tunisku, které popsal jako „extrémní příklad roztrpčení“, které spojoval s Arabským jarem a s úspěchy ekonomik Západu a těch pod Západním vlivem. President Clinton řekl, že svět musí mít kapitalismus s širokou účastí, tj. s ekonomikou s širokou účastí a s politikou s širokou účastí, aby tak byl ten vzájemně provázaný svět udržován pohromadě.

Při odchodu po jeho projevu, v němž tvrdil, že jak ISIS, tak „ideologové“ svobodného trhu odporují jeho představě „kapitalismu s širokou účastí“ – by si někteří mohli myslet, že hází obě skupiny na jednu hromadu, nebo snad i obviňuje kapitalismus „bez široké účasti“ ze vzestupu ISIS.

Bylo zábavné a pro presidenta Clintona trapné, když hostitelka lady Lynn de Rothschild žertovala o tom, že v pátek v noci přiměla 500 lidí poslouchat proslov o kapitalismu. Řekla, že uvažovala o svolání rozhovorů o „50 odstínech kapitalismu“, ale místo toho pozvala Billa Clintona. Toho popsala jako „nejvelkorysejšího a nejnadanějšího muže své generace.“

Presidentu Clintonovi, ač byl už slabý a churavý a jeho hlas bylo občas sotva slyšet, se dařilo útočit na myšlenku, že společnosti by se měly starat o své akcionáře, když tvrdil, že v jeho představě o kapitalismu s širokou účastí „se přechází od ekonomiky akcionářů k ekonomice zainteresovaných,“ což vyžaduje, aby společnosti vracely něco komunitám, v nichž sídlí, navíc kromě placení daní a vytváření pracovních míst.

Použil rovněž Magna Chartu, která v roce 2015 slaví 800 let, aby přednesl tvrzení, že „v politice nejsou žádné konečné porážky či vítězství,“ ač to nemělo žádný vztah k dnešnímu vývoji u US nejvyššího soudu a zaměřil se více na změny způsobů fungování podniků. Naléhal na lidi, aby přistoupili k akcím proti kapitalismu volného trhu, a aby se místo toho vydali třetí cestou – což je cosi, co je o něm známo, že realizoval během své politické kariéry – tedy ke sňatku korporátních zájmů s vládními.

President Clinton po svém projevu ke zklamání žurnalistů a publika v auditoriu nepřijímal žádné otázky. Ale přinejmenším obdržel pár pochval od místních pracovníků, kteří Breitbart London řekli, že pan Clinton byl „nejlepším presidentem kromě Obamy.“

To je pro jeho uši jistě rajská muzika.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: breitbart.com