Sloučení hledisek: Angela Merkelová a François Hollande Vůdci G8 v sobotu přísahali, že „posílí a vzkřísí” své ekonomiky, přičemž výslovně „uznali”, že každá země může prosazovat jinou politickou linii, což učinili v prohlášení odrážejícím přetrvávající rozkol mezi proponenty větších stimulů a vyznavači zbídačování. Prohlášení bylo vydáno těsně po poledni z letoviska Camp David v Marylandu u Washingtonu, kde se tito vůdci shromáždili na jednodenní schůzce s Barackem Obamou jako hostitelem.
Vydáno bylo na pozadí turbulencí v eurozóně a slabého zotavení USA, toto společné prohlášení praví: „Zavazujeme se přijmout veškeré nezbytné kroky k posílení a vzkříšení svých ekonomik a k boji proti finančnímu stresu s uznáním, že ta správná opatření nejsou u každého z nás stejná.“
Prohlášení o eurozóně rovněž odráželo rozkol ohledně hlubokých fiskálních problémů tohoto regionu a ohledně pro ně navržené léčby symbolizovaný summitem německé kancléřky Angely Merkelové s nově zvoleným francouzským prezidentem François Hollandem, který upřednostňuje obnovení úvah o omezených stimulech.
„Vítáme probíhající diskuze v Evropě o nastartování růstu, přičemž zůstává náš pevný závazek k realizaci fiskální konsolidace spočívající na strukturálním základně,“ praví se v něm.
„Souhlasíme s důležitostí silné koheze eurozóny pro globální stabilitu a zotavení a ujišťujeme o svém zájmu, aby Řecko v eurozóně zůstalo, přičemž by respektovalo své závazky.“
Diskuze těchto vůdců se zabývala řadou otázek zahraniční politiky, zvláště zatím neúspěšného úsilí ukončit násilnosti v Sýrii a íránským jaderným programem, zrovna tak jako pokusem sestavit dohodu o možném uvolňování strategických ropných rezerv v budoucnosti.
Podle činitelů obeznámených s průběhem schůzky, Merkelová vzdorovala úsilí dalších vůdců G8, kteří tlačili na to, aby se eurozóna pustila do stimulace růstu.
V sobotu ráno se v tělocvičně venkovského letoviska prezidenta USA sešli Barack Obama a David Cameron a odsouhlasili spolu, že je zapotřebí, aby evropské instituce jako Evropská centrální banka udělaly více pro nastartování stagnující ekonomiky tohoto bloku.
Cameron poté řekl: „To, proč jsou schůzky jako tahle k něčemu, je, že i země eurzóny uslyší, co říkají země mimo eurozónu … jejichž ekonomiky jsou jí ovlivněny: je to jasně Británie, ale i Amerika, Japonsko, Kanada.“
„Je velice důležité, aby se jejich poselství předalo, a řekl bych, že je tu narůstající pocit naléhavosti a že je třeba přistoupit k akcím, aby byly do chodu uvedeny záchranné plány.“
Získali podporu i od Maria Montiho, italského ministerského předsedy, který v sobotu ráno řídil diskuzi o globální ekonomice.
V interview se CNN, jež se bude vysílat v neděli ráno, Monti řekl: „Obracíme se zpět k významu poptávky … Myslím, že bychom k ní měli přistupovat daleko pozitivněji, než to činí ty nejkonzervativnější autority Evropy.“
Ale s ohledem na německý odpor k autorizaci monetárního ulehčování od ECB Monti dodal: „Na druhou stranu, je-li tohle zahraniční křížová výprava za vyšší poptávku, pak věřím, že německá zdráhavost činit to také, není tak úplně neopodstatněná.“
Činitelé z každé ze zemí G8 se v pátek v noci setkali na večeři a jejich rozhovory pokračovaly do 4 hodin ráno, když se zkoušeli domluvit na dohodě, jak až silně by konečné komuniké mělo tlačit eurozónu k větší aktivitě.
Jeden německý činitel řekl, že tato diskuse byla „volnou a intenzivní výměnou názorů.“ Tento člověk však dodal: „To je celý smysl schůzek G8.“
Obama německé kancléřce předal jasné poselství o potřebě dohody G8 o tom, jak se vyrovnat s krizí eurozóny. Prezident prohlásil, že tohle je otázka „mimořádné důležitosti“ pro globální ekonomiku.
I Cameron poukázal, že dojde k určitému pohybu ohledně rozhodnutí uvolnit strategické ropné rezervy, aby se pomohlo srazit ceny paliv, což je problém, který vyvstal během rozhovorů s prezidentem Obamou už před dvěma měsíci.
Obamova administrativa rovněž na tuto otázku tlačí, když přitom po očku pokukuje po možnosti udržet růst v době před listopadovými volbami.
Vůdci G8 v odděleném prohlášení uvedli, že jsou „připraveni apelovat na mezinárodní energetickou agenturu, aby přijala odpovídající opatření k zajištění, že trh bude plně a včas zásoben.“
Toto prohlášení podtrhuje nedávné vedené úsilí USA o získání podpory pro možné uvolnění strategických ropných rezerv, aby ceny před listopadovými volbami rychle nerosty.
Cameron řekl: „Zabýváme se tu dvěma největšími hrozbami pro celé naše ekonomiky, a to je samozřejmě krize eurozóny, ale i příliš vysoké ceny ropy, které se promítají do vysokých cen u čerpacích stanic.“
Ministerský předseda ale nebyl schopen shromáždit podporu pro své návrhy, že počet mezinárodních pozorovatelů v Sýrii by se měl navýšit ještě více než těch už plánovaných 300. Britští činitelé prohlásili, že tahle otázka byla nadnesena, ale nebylo dosaženo žádné dohody.
Od Camerona se později očekává, že dalším vůdcům G8 řekne, že musí udělat více, aby naplnili své sliby o zámořské pomoci s poukazem, že UK je jedinou zemí ve shromážděné skupině, co splnila cíl utratit 0,7 procenta národního příjmu na pomoc pro příští rok.
Většina z vůdců pak přesídlí do Chicaga, aby navštívila summit NATO, který začíná v neděli, kde prodiskutují harmonogram ke stažení vojsk z Afghánistánu.
Pracovní večeře v pátek trvala více než dvě hodiny, vůdci diskutovali o Íránu, Sýrii, Severní Koreji a Myanmaru a o důležitosti začlenění žen do politického procesu, jak tvrdí vedoucí činitel US, jenž to přednesl shromážděným reportérům v Camp Davidu.
Vůdci vyjádřili široký souhlas, že budou udržovat tlak na Írán, aby byl otevřenější ohledně svého jaderného programu a také ohledně realizace plánu předloženého Kofi Annanem na reformu v Sýrii.
Mezi činiteli převládal „pocit naléhavosti“ týkající se stran nadcházejících rozhovorů o Íránu v Bagdádu s tím, že „břemeno učinit konkrétní kroky k předvedení, že jejich program je skutečně mírový, spočívá na Íráncích.“
Tento činitel dále řekl, že Rusko Sýrii podporovalo, ale „nezpochybnilo potřebu určitého typu politického procesu v této zemi, který by vyšel vstříc syrskému lidu.“
Vyjádřen byl rovněž optimismus ohledně transformace Myanmaru, s nímž USA právě obnovily diplomatické styky.
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: ft.com
]]>
